Konference se zaměří na virologické a imunologické aspekty pandemie, na zkušenosti s matematickým modelováním protiepidemických opatření i na dopady na psychické a fyzické zdraví nebo hrozby v podobě šíření dezinformací a hoaxů.
Přestože je člověk schopen rozumového uvažovaní i jednání, v klíčových okamžicích může podlehnout přesvědčení založeném na iracionálních pudech. Jak zkoumat racionálně a na základě ověřených informacích a dat současnou pandemii? A jak může věda pomoci v budoucích krizích?
Co nejširší pohled na problematiku se snaží nabídnout konference Racionální přístupy ke covid-19 napříč disciplínami. Společně ji pořádá Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, Česká lékařská komora, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Fakultní nemocnice Ostrava, Teologická fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice a Iniciativa Sníh. Konference je zdarma a lze se jí zúčastnit jak osobně, tak on-line na webu.
Jak věřit modelům
Konferenci tematicky otevřou příspěvky z biologie. „Kromě těžkých zdravotních důsledků měla pandemie i určité pozitivní aspekty – nevídaný pokrok ve vývoji nových typů vakcín, studium mechanismů imunopatologických reakcí u respiračních virových onemocnění, vývoj terapeutických monoklonálních protilátek a antivirotik, ale také nevídanou osvětu populace na biomedicínském poli,“ říká jeden z přednášeních Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Politici, média, ale i odborná a laická veřejnost v době pandemie poptávala modely, které simulovaly šíření nákazy a dopady zvolených protiepidemických opatření. Jak se tyto modely vytvářejí a do jaké míry jim můžeme věřit, objasní na konferenci experti z oblasti informatiky. „Řekneme si také, na jaké otázky se modely během pandemie covid-19 v Česku pokoušely odpovídat a na jaké problémy přitom narážely,“ uvádí informatik Luděk Berec z Biologického centra AV ČR.
Pandemie odhalila i značnou zranitelnost části populace vůči neověřeným, zavádějícím či přímo lživým nebo manipulativním informacím. Na toto téma se proto zaměří další příspěvky. „Hoaxy a dezinformace se již staly trvalou součástí našich životů. V průběhu pandemie covid-19 ale jejich vliv výrazně vzrostl a staly se ještě nebezpečnějšími,“ zdůrazňuje imunolog Michal Křupka z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého.
Konference se bude zabývat také problematikou demografických a epidemiologických ukazatelů, dopadů dlouhotrvajícího stresu na lidské zdraví, víry v konspirační teorie a nabídne i pohled samotných lékařů a jejich reflexe pandemie i pohled filozofů.
Pandemie špatného myšlení
„Lidé mají všechny potřebné nástroje dobrého myšlení, jejich schopnost a ochota je používat jsou však malé. Náš život proto ohrožuje pandemie iracionality, pandemie špatného myšlení,“ dodává etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR s tím, že naděje na zlepšení tohoto stavu myšlení je malá.
Konference Racionální přístupy ke covid-19 napříč disciplínami se koná 8. 3. od 10:00 do 16:30 v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, sál 206. Bude však možné se jí zúčastnit také on-line prostřednictvím platformy ZOOM. Konference získala akreditaci České lékařské komory (číslo 105318) a bylo jí přiděleno 6 kreditních bodů.
Více informací a registrace zde.
Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) je mezioborová platforma založená v roce 2018 třemi pracovišti AV ČR – Filosofickým ústavem, Ústavem informatiky a Ústavem státu a práva – a Přírodovědeckou fakultou UK. Cílem CEVAST je studium etických a sociálně-politických otázek souvisejících s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. S nastupující pandemií covid-19 se vědci zaměřují také na témata spojená s etikou pandemie. Výzkum je součástí programu Strategie AV21.
Zdroj: CEVAST
