10 let VědaVýzkum.cz: Od altermagnetismu po nové zákony. Milníky, které změnily českou vědu

2016

• Aleš Vlk zakládá portál VědaVýzkum.cz, který soustředí na jednom místě informace o vědě, výzkumu a inovacích.
• Velké výzkumné infrastruktury z operačních programů, jako je CEITEC, BIOCEV či ELI Beamlines, se začínají naplno rozbíhat. Pro ČR tak vzniká unikátní výzkumné zázemí napříč obory, jako jsou biotechnologie, laserová fyzika nebo nanotechnologie. Výzkumná zařízení operačních programů totiž fungují na principu otevřeného přístupu (open access), mohou tak sloužit vědcům, studentům i soukromému sektoru.

2017

• Přichází pilotní hodnocení výzkumných projektů podle revoluční Metodiky 2017+, která nahradila předchozí kafemlejnek. Nová metodika se oproti svému předchůdci soustředí i na kvalitativní hodnocení, nikoli čistě kvantitativní.
• Vypršely nejlukrativnější z patentů Antonína Holého, jenž vynalezl antivirotika proti HIV a přinesl tak české vědě více než 20 mld. Kč. Konkrétně jde o patent na sloučeninu tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread. Na ÚOCHB je otevřena jeho historická pracovna, některé navazující patenty pokračují i po roce 2017 až do roku 2025. 
• Univerzita Karlova zavádí grant pro juniorské vědce Primus a postupně inspiruje ostatní instituce k obdobným grantům. Grant Primus si klade za cíl podpořit vědecké pracovníky a zvýšit dynamiku vědecké práce včetně mobility pracovníků. Mezi následovníky patří Grantová agentura ČR s Junior Stars grantem, Masarykova univerzita s grantem MASH Junior Star, dále například i Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava nebo Univerzita Hradec Králové se svými granty pro mladé vědce.

2018 

• V laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy jsou spuštěny první experimentální stanice pro výzkum extrémně intenzivních laserů, jedná se v evropském měřítku o jedinečné nástroje. Centrum se věnuje výzkumům napříč obory od léčby nádorů přes zpracování jaderného odpadu až po vývoj rychlé elektroniky a nanotechnologie.
• Grantová agentura ČR poprvé vypisuje granty GA ČR Expro pro zkušené výzkumníky. Cílem grantů je podpořit špičkový základní výzkum a přinést průlomové objevy. Vytvořené podmínky mají pomoci řešitelům realizovat i ambicióznější či rizikovější vědecké záměry.

2019 

• Česká republika se poprvé prezentuje pod sloganem „Country for the future" a říká, že budoucnost ČR je v inovacích. Vláda představuje Inovační strategii České republiky 2019–2030, která si klade za cíl posunout Česko mezi nejinovativnější země Evropy díky podpoře výzkumu v oblastech, mezi které patří umělá inteligence nebo nanotechnologie.
• Počet aktuálně řešených prestižních ERC grantů, které financují špičkový badatelský výzkum, v ČR v roce 2019 poprvé dosahuje číslovky 30. Konkrétně se v daném roce jedná o 20 grantů pro univerzity a 10 grantů pro Akademii věd. Počet aktivních grantů pro Česko má vzestupnou tendenci i v následujících letech, v roce 2025 počet stoupne na 57 (33 pro univerzity, 24 pro Akademii věd).

2020 

• Přichází covid-19, který ukazuje systémové nedostatky české vědy – rozštěpenost, nedostatečnou komunikaci. Uprostřed pandemie ale také přichází první úspěšný český spin-off DIANA Biotechnologies, který v roce 2018 založil Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Spin-off v roce 2020 uspěje s PCR covidovými testy a má miliardové obraty. Její technologii využívá Zdravotní ústav Ostrava, Nemocnice na Bulovce, Fakultní nemocnice Plzeň nebo soukromá pražská laboratoř GHC Genetics. Celkem se technologie využije pro desítky tisíc PCR testů.

2021

• V Technologickém centru Praha vzniká ERC expertní skupina pod vedením Zdeňka Strakoše, která má pomoct žadatelům. I díky ní v následujících letech roste úspěšnost žadatelů o ERC granty. 
• Národní plán obnovy, který představuje plán reforem a investic pro zmírnění dopadů pandemie covid-19, přináší miliardy do výzkumu a digitalizace. V rámci plánu jsou alokovány peníze na projekty jako je Biocentrum Albertov či kampus nové Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity. Financování probíhá prostřednictvím evropského Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) v rámci balíčku Next Generation EU.

2022

• Vzniká pět miliardových projektů v rámci programu EXCELES: centra NÚVR, NIVB, NEUR-IN, SYRI a CarDia. Program vychází z Národního plánu obnovy. Centra představují v novodobých dějinách České republiky bezprecedentní investici do zdravotnického výzkumu, v případě Centra SYRI se navíc jedná o první projekt své velikosti v humanitních oborech. Centrum se zaměřuje na socioekonomické dopady nemocí a systémových rizik.
• Rozšiřuje se výzkum na superpočítači Karolina, který provozuje centrum IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Superpočítač slouží k rozsáhlým vědeckým simulacím, vývoji umělé inteligence i průmyslovým inovacím.

2023

• Mezinárodní tým vedený českým fyzikem Tomášem Jungwirthem z Fyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenává objev, který otevírá zcela novou kapitolu vědeckého poznání. Tým následně experimentálně potvrzuje existenci altermagnetismu – nového typu magnetismu. Tento objev zakládá obor spintroniky a otevírá nové možnosti pro budoucí elektroniku. Tomáš Jungwirth se stává vůbec prvním Čechem, který hned dvakrát získává prestižní Advanced ERC Grant od Evropské výzkumné rady (2011 a 2023). Následující rok je objev altermagnetismu zařazen časopisem Science mezi nejvýznamnější vědecké průlomy.

2024

• Do ČR putuje 10 ERC Consolidator grantů, které se zaměřují na podporu nezávislé kariéry vynikajících mladých vědkyň a vědců s titulem Ph.D., kteří potřebují rozšířit výzkumný tým nebo program. Za zmínku stojí, že polovina z těchto grantů směřuje na Univerzitu Karlovu. Celkově se jedná o nebývalý úspěch srovnatelný i se západními státy – na stejný počet grantů v roce 2024 nedosáhly například Belgie nebo Dánsko. Z 10 grantů pro Česko celkem čtyři směřovaly na výzkumné projekty v oblasti fyzikálních věd a inženýrství, po třech grantech získaly sociální a humanitní vědy i biologické vědy.
• Přelomový program ERC CZ slaví deset let. 

2025 

• Je schválen nový Zákon o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí, nahrazuje předchozí zákon z roku 2002. Jedná se o nejvýraznější legislativní úpravu systému českého výzkumu za posledních 20 let. Předkladatelé si od legislativy slibují rychlejší přenos vědeckých výsledků do praxe skrze mimo jiné podporu spin-off firem, dále také umožnění vědeckým týmům lépe reagovat na aktuální potřeby společnosti.
• Začíná platit novela doktorského studia, která má za cíl zvýšit jejich kvalitu a příjem.
• V Česku byl spuštěn první kvantový počítač. 

2026

• Vláda zveřejňuje Národní strategii pro kvantové technologie 2026+. Dokument vytyčuje systematickou podporu kvantových technologií jako strategické oblasti budoucí ekonomiky a bezpečnosti. Mezi hlavní cíle strategie řadí rozvoj konkurenceschopnosti i ochranu kritické infrastruktury před hrozbami spojenými s rozvojem kvantových počítačů.
• Univerzity podruhé prošly národním hodnocením, poprvé při něm byly skutečně navštíveny mezinárodními hodnotiteli (při prvním hodnocení návštěvy zablokovala covidová opatření). Osm univerzit získalo nejlepší známku A za excelenci. 
• Řízení výzkumu se začíná koncentrovat pod Ministerstvem průmyslu a obchodu.
• Ministerstvo školství připravuje nový vysokoškolský zákon. 
• Tomáš Jungwirth, Libor Šmejkal a Jairo Sinova získávají jako první vědci působící v Česku prestižní ocenění Europhysics Prize za objev altermagnetismu. 

Portál VědaVýzkum.cz slaví 10 let své existence.

Autoři: Ondřej Kutman a Vladislava Vojtíšková  

Co vy považujete za důležité milníky české vědy v uplynulém desetiletí? Napište nám do komentářů na sítích.