Více než polovina příjemců projektů programu Horizont Evropa považuje výpočet způsobilých osobních nákladů za příliš složitý, problém mají už s vyhledáním vhodné výzvy a přípravou žádosti. Ukazuje to nová evropská analýza založená na 1360 odpovědích organizací napříč Evropou. Právě zkušenosti s administrativní náročností některých pravidel se zároveň promítají do rostoucí otevřenosti příjemců vůči zjednodušeným formám financování, zejména projektům financovaným formou lump sum, které mohou snížit administrativní zátěž a omezit riziko finančních chyb.
Debata o podobě příštího rámcového programu EU pro výzkum a inovace FP10 v roce 2026 výrazně nabírá na intenzitě. Evropský parlament připravuje své pozice prostřednictvím chystaných zpráv, zatímco členské státy v Radě EU usilují o dosažení politické dohody o základních parametrech programu již do konce června. Do této klíčové diskuse nyní vstupuje nová evropská analýza, která přináší dosud chybějící pohled „z terénu“ – tedy od samotných příjemců financování programu Horizont Evropa.
Studie s názvem Horizon Europe’s Legal, Financial & Administrative Rules – A Report on Their Practical Use, připravená komunitou národních kontaktních pracovníků (NCP) v rámci projektu Technologického centra Praha Horizon Academy, vychází z 1360 odpovědí organizací napříč Evropou. Zapojily se univerzity, výzkumné instituce, podniky i veřejné organizace a své zkušenosti sdíleli koordinátoři projektů, výzkumníci i projektoví manažeři. Výsledkem je datově podložený obraz toho, jak pravidla evropského financování fungují v každodenní praxi.
Co funguje: přehlednější pravidla i stabilní procesy
Analýza ukazuje, že řada aspektů programu Horizont Evropa je vnímána pozitivně. Významná část respondentů oceňuje harmonizaci grantových pravidel napříč evropskými programy, která zjednodušuje orientaci v administrativě. Důležitou roli hraje také Annotated Grant Agreement – 63 % respondentů jej považuje za užitečný nástroj, který pomáhá porozumět pravidlům prostřednictvím konkrétních příkladů.
Pozitivní hodnocení získává i samotný proces podávání projektových návrhů. Více než polovina respondentů (55 %) jej označuje za jasný a snadno použitelný. Podobně je vnímán i proces změn grantové dohody během realizace projektů – 60 % respondentů jej považuje za efektivní a předvídatelný.
Kde naráží praxe: složitost, nejistota i administrativní zátěž
Vedle pozitivních zjištění však analýza odhaluje i řadu problematických oblastí. Jednou z nich je samotné vyhledávání vhodných výzev. Pouze 38 % respondentů uvádí, že je pro ně snadné identifikovat relevantní témata na portálu Funding & Tenders, což naznačuje, že orientace v systému zůstává pro mnoho uživatelů náročná.
Příprava projektových návrhů je pak často natolik komplexní, že téměř třetina organizací (29 %) využívá externí specializované konzultanty. Určitou míru nejistoty pociťují respondenti také ve fázi hodnocení projektů – více než polovina (51 %) vnímá riziko subjektivity, přestože oceňuje princip peer review.
Významnou výzvou zůstává administrativní zátěž během implementace projektů. Až 70 % respondentů by uvítalo zjednodušené reportovací šablony, což jasně ukazuje na potřebu dalšího zjednodušování pravidel.
Personální náklady: největší problém projektové praxe
Zcela zásadním tématem jsou osobní náklady, které tvoří největší část rozpočtů projektů. Právě zde se podle analýzy koncentrují největší obtíže. Více než polovina respondentů (55 %) považuje výpočet způsobilých personálních nákladů za složitý nebo velmi složitý.
Zajímavým kontrastem je, že samotnou přípravu rozpočtu a plánování osobních nákladů označuje 64 % respondentů za snadno aplikovatelnou. To naznačuje, že problémy nastávají až během implementace projektu, například při výpočtu denních sazeb, evidenci práce nebo aplikaci různých limitů a metodik.
Při přípravě nového rámcového programu je v popředí tlak na zjednodušení
Výsledky analýzy zapadají do širší evropské debaty o budoucím směřování financování výzkumu. Evropská komise již naznačila, že v 10. rámcovém programu (FP10) chce více využívat zjednodušené formy financování, zejména lump sum projekty. Data z praxe ukazují, že tento směr má podporu – příjemci totiž hledají způsoby, jak snížit administrativní zátěž a riziko chyb.
Zároveň ale analýza upozorňuje, že zavádění nových modelů musí být doprovázeno jasnější metodikou a lepší podporou ze strany institucí. Bez toho hrozí, že se část administrativní zátěže pouze přesune jinam.
Důležitá role NCP a hlas praxe
Publikace zároveň zdůrazňuje význam národních kontaktních míst (NCP), která fungují jako most mezi evropskými institucemi a příjemci financování. Díky jejich každodenní práci vznikají cenná data a zkušenosti, které mohou přímo ovlivnit podobu budoucích programů.
V době, kdy se rozhoduje o podobě FP10, tak tato analýza představuje důležitý příspěvek do debaty. Ukazuje, že vedle politických priorit je nezbytné zohlednit i praktickou zkušenost těch, kteří s pravidly evropských programů pracují každý den. Právě tato zpětná vazba může být klíčem k tomu, aby byl budoucí program nejen ambiciózní, ale také skutečně funkční.
Autorka: Lenka Chvojková (redakčně upraveno)
Zdroj: TC Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
