Čerpání peněz na péči o dítě z Návratových grantů GA ČR naráží na pravidla institucí

Letos už podruhé mohli vědci a vědkyně vracející se k akademické kariéře po rodičovské dovolené nebo dlouhodobé péči o osobu blízkou žádat o Návratový grant, nejnovější soutěžní schéma Grantové agentury ČR. V loňském roce agentura přijala 128 návrhů, podpořila však jen 19 z nich. Míra úspěšnosti dosáhla 14,8 %, což bylo mírně více než u Standardních projektů (podpořeno bylo 14,0 % podaných projektů).

Návratové granty GA ČR představují pro český systém určitě pozitivní krok vpřed. První dva roky soutěže a následná veřejná diskuze však poukázaly na dvě možné slabiny tohoto grantového schématu. 

Přečtěte si také

Návrat rodičů zpět do vědy – dlouhodobý problém, který mají nově řešit návratové granty

Grantová agentura zanedlouho vyhlásí své pravidelné granty. Objeví se mezi nimi však jedna novinka: Návratové granty. Ty umožní vědkyním a vědcům znovu nastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou či jinou péčí o závislou osobu. Jaká specifika budou tyto granty mít a jakou podporu poskytují rodičům samotné vědecké instituce? 

Rozdíly na institucích

První slabina se týká důležité složky rozpočtu Návratových projektů, což jsou náklady určené na péči o dítě či o osobu blízkou. Ukazuje se, že některé řešitelky mají problém tyto peníze čerpat kvůli sporům o pravidla. 

Tyto náklady jsou v zadávací dokumentaci zahrnuty do přímých nákladů projektu a jde o částku dosahující výše až 150 000 Kč za rok. Podmínkou pro čerpání je, že instituce musí mít interní směrnici, která čerpání takových nákladů umožňuje, aby byly tzv. způsobilé. GA ČR do těchto interních nastavení pravidel institucí nemůže zasahovat.

První úspěšné řešitelky se shodují na tom, že projekt jim pro znovunastartování kariéry určitě v mnohém pomohl. Řešitelky ale ukazují, že podmínky pro čerpání peněz na péči o dítě jsou u jednotlivých institucí opravdu rozdílné.

Řešitelka Romana Vargová působí na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a uvádí, že do projektových nákladů peníze na péči o dítě nezahrnula. Důvodem byla právě chybějící směrnice na univerzitě. „V době psaní projektu jsem zjišťovala informace na rektorátu naší univerzity a bylo mi sděleno, že vnitřní směrnice, která by umožnila čerpání příspěvku na péči v rámci Návratového grantu, neexistuje, ale bude se na ní pracovat.“ 

Projekt pro ni přesto přišel v ten správný moment, kdy se chtěla k vědě vrátit na plný úvazek. I když v rámci rodičovské dovolené z vědy úplně nevypadla, Návratový grant vnímá jako zásadní krok v její kariéře. Důvodem je i to, že je to její první významný projekt, ve kterém působí jako hlavní řešitelka. 

Nyní již čerpání nákladů na péči o dítě na Ostravské univerzitě podle tiskového mluvčího Tomáše Neščáka problémem není. Navíc zavedli interní systém návratových grantů Zpátky za vědOU, které hradí z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). 

Další řešitelka Návratového grantu od Grantové agentury ČR Kristina Andělová, která působí na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, s využitím peněz na péči o dítě problém neměla. K situaci ale dodává: „O problému na institucích jsem slyšela a považuji ho za skandální. Bez této podpory na péči, která je opravdu výrazná, grant – nechci říct, že nedává smysl, ale tak půlku smyslu ztrácí. Finanční podpora na to, že si zaplatíte dobrou a kvalitní skupinku pro malé děťátko, kde se cítí bezpečně a vy odcházíte s dobrým klidným pocitem, je naprosto klíčová součást další dobře odvedené práce ve vědě v tomhle našem pečujícím období. Pevně doufám, že univerzity co nejdříve změní své směrnice, aby podpora šla čerpat.“

Kristina grant bere jako velkou šanci, jak být více nezávislá a strukturovat si vlastní čas. Navíc vyzdvihuje, že grant nabízí flexibilitu a mohla si přizpůsobit úvazek svým potřebám. Jedinou menší nevýhodu vidí v tom, že z peněz na péči není možné zaplatit například doprovod partnera na konferenci, aby řešitelka mohla jet i s dítětem.

Právní problémy s čerpáním peněz 

Vraťme se od příběhů k systémovému nastavení a otázce, jak tedy lze náklady na péči o dítě čerpat. První podmínkou je, že instituce na to musí mít interní směrnici. 

Ačkoliv většina institucí už směrnicemi pro vyplácení těchto prostředků disponuje, přesto však mají obavu z uznatelnosti v přímých nákladech projektu. Na Masarykově univerzitě v Brně (MU), kde zatím žádný Návratový projekt od GA ČR nerealizují, k této otázce vznikl interní metodický list. V něm na základě právního stanoviska univerzita argumentuje, že není možné zahrnout náklady na péči o dítě či blízkou osobu do přímých nákladů projektu. Důvodem je požadavek na rovné zacházení – stejné podmínky by musely platit pro všechny zaměstnance, nikoli pouze pro řešitele specifických grantových schémat. Z tohoto důvodu jsou tyto náklady na MU zahrnovány do nepřímých nákladů projektu, aby byla pravidla obecně použitelná a dlouhodobě udržitelná. Šárka Pospíšilová, prorektorka MU, zdůrazňuje, že MU disponuje také vlastním podpůrným schématem: „Masarykova univerzita již od roku 2021 podporuje vědkyně a vědce navracející se po přerušení kariéry vlastním grantovým schématem ,Career Restart‘, z něhož už bylo podpořeno 67 vědkyň a jeden vědec navracející se po mateřské či rodičovské dovolené.“ 

Pro instituce i samotné vědecké pracovníky je dle jejich vyjádření tedy často jednodušší čerpat finance na péči o dítě či osobu blízkou právě z těchto interních zdrojů, než aby se potýkali se složitou byrokracií spojenou s Návratovými projekty GA ČR.

Mluvčí Grantové agentury ČR Vojtěch Janů však rozporuje, že by otázka nezpůsobilosti nákladů byla problémem: „Z naší strany není nutné, aby interní předpisy institucí výslovně uváděly možnost hradit náklady na péči. Podstatné je, aby čerpání těchto nákladů nebylo s interními předpisy v přímém rozporu. A pokud na instituci existuje systém podpory proplácení nákladů na péči, stačí příslušné prokázané náklady vykázat v grantu jako způsobilý výdaj.“

Šárka Pospíšilová oponuje a za příklad dává jiné návratové schéma, a to Návratové granty z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), kde je řešení odlišné a podle ní jednodušší: „Příspěvek na rodinu je u OP JAK projektů poskytován formou jednotkových nákladů a vyplácen jako příplatek ke mzdě řešitelky či řešitele projektu. Tento mechanismus, administrativně plně zajištěný v rámci projektového řízení, je zakotven přímo v pravidlech programu.“ 

Ani toto řešení však není bez chyby. Pokud je totiž příspěvek vyplácen jako příplatek ke mzdě, je také zatížen mzdovými odvody a daněmi, přibližně polovina peněz se tak vrátí státu. 

Zbývá ještě třetí možnost, jak náklady na péči o dítě vyplácet, a to je vykázání v rámci tzv. nepřímých (režijních) nákladů, které jsou u každého grantu. Nepřímé náklady jsou prostředky, které instituce dostávají na různé výdaje, jež nelze přiřadit ke konkrétním položkám. Jsou to výdaje na energie, administrativu apod. a podle zákona č. 130/2002 Sb. nesmí přesáhnout 20 % rozpočtu grantu. 

Pokud instituce vyplácí peníze z těchto režijních nákladů, „ochudí“ se o peníze, které by jinak mohly použít na vlastní náklady. A to pro ně není výhodné. 

To dokládá tvrzení Veroniky Palečkové, vedoucí projektové kanceláře na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB): „Pokud by byly finance alokované v režijních nákladech, které nepokryjí ani náklady na realizaci projektu samotného, prakticky by pak odčerpávaly finance z institucionálního rozpočtu. Pro představu, celkové režijní náklady jsou 160 000–170 000 Kč, přičemž na dítě je možné žádat až 150 000 Kč.“ 

ÚOCHB tedy také raději používá finance z dlouhodobě nastaveného interního systému podpory návratu rodičů z mateřské nebo rodičovské dovolené, kteří pečují o dítě do 4 let. „Tuto podporu v současné době čerpají desítky zaměstnankyň – je to vcelku jednoduchá administrativa a žadatelkám pokrývá dostatečně náklady na umístění dítěte do soukromé školky nebo jeho hlídání jinou formou,“ uvádí Veronika Palečková.

Vojtěch Janů k těmto výhradám říká: „Mrzí nás, že vědkyně nebo vědci prostředky na péči v některých případech nemohou využít, i když by chtěli. Je ale předně v zájmu samotných institucí, aby měly pro své badatele a badatelky přívětivé podmínky, a to obzvláště pokud na svém pracovišti mají excelentní vědkyně nebo vědce, kteří na vysoce výběrový návratový projekt dosáhli.“

Přísné hodnocení 

Druhou zmiňovanou slabinou Návratových grantů je podle některých žadatelů příliš přísné hodnocení. Část z nich má pocit, že projekty byly posuzovány podobně jako Standardní granty, a to i v oblastech, které nejsou pro tento typ projektů klíčové, například publikační aktivita či zahraniční spolupráce.

Kritici upozorňují, že návratové projekty mají odlišný charakter – řešitelský tým je výrazně menší (pouze řešitel a student či technik na rozdíl od neomezeného týmu ve standardních projektech) a při plném úvazku trvá projekt kratší dobu než Standardní grant (dva roky versus tři roky). Očekávaný rozsah výsledků proto podle nich nemůže být srovnatelný.

„Existuje tady jednoznačná diskriminace žen ve vědě, zejména v okamžiku, kdy chtějí skloubit rodinu a práci. Návratové projekty se hodnotí stejně jako standardní, ale v týmu je jen jedna vědkyně. Jak může takový ‚one-woman team‘ vygenerovat stejné množství výstupů jako větší tým?“ říká Klára Vokáč Machalická z ČVUT.

GA ČR tuto kritiku odmítá. Podle mluvčího Vojtěcha Janů sice oba typy projektů procházejí stejným hodnoticím procesem inspirovaným ERC, nejsou však porovnávány mezi sebou. „Porovnávání kvality probíhá vždy v rámci jednotlivých soutěží. Návratové granty mají jiný rozsah i cíle a hodnotitelé k tomu při posuzování přihlížejí,“ uvádí.

Vojtěch Janů také dodává, že členové panelů každoročně projdou školením, kde je způsob hodnocení vysvětlován, k dispozici mají také písemnou příručku. 

Přečtěte si také

Postavení žen ve vědě se snad zlepšuje, i když to data zatím neukazují

Data ukazují, že Česko dlouhodobě nedokáže plně využít potenciál kvalifikovaných a vysoce vzdělaných žen ve výzkumu. Přesto se odborníci a samotné vědkyně shodují na tom, že se situace zlepšuje. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. 2., rozebíráme nezbytné systémové změny, i inspirativní cesty čtyř vědkyň v dalším článku, které úspěšně propojily vědeckou kariéru s rodinným životem.

Česko na chvostu Evropy 

Návratové granty Grantové agentury ČR cílí na výzkumné pracovníky z českých institucí, od jejichž obhajoby titulu Ph.D. neuplynulo více než deset let (do tohoto limitu se však nezapočítávají kariérní přestávky). O podporu lze žádat v období do dvou let od skončení pauzy v kariéře, která byla způsobena péčí o dítě či jinou blízkou osobu a trvala minimálně jeden rok. Samotná délka realizace projektu se pak pohybuje mezi dvěma až čtyřmi lety, a to v závislosti na zvolené výši pracovního úvazku.

Jaký zájem o Návratové granty, které právě měly uzávěrku, GA ČR očekává letos? Vojtěch Janů odpovídá: „Zájem se obtížně predikuje. Předpokládáme však spíše nižší zájem než v minulém roce, a to i kvůli podpoře projektů OP JAK ,Návraty‘, díky kterým budou instituce moci podpořit návrat svých vědkyň a vědců po kariérní přestávce. Předpokládáme tak, že naše Návratové granty využijí spíše vědkyně a vědci, pro které nebude dostupná možnost podpory z OP JAK.“

Iniciativa návratových grantů je součástí snahy o zabránění odlivu žen z vědy, Česká republika se totiž dlouhodobě potýká s nízkým zastoupením žen ve vědě, které je ve srovnání s jinými zeměmi EU podprůměrné. Country Report pro ČR od Evropské komise uvádí, že jde dokonce o jednu z nejnižších hodnot v EU. Zda granty tento stav zlepší, však nebude záviset jen na jejich existenci, ale i na tom, zda bude možné jejich podporu v praxi skutečně využít.