Ministerstvo vnitra každý rok vyhoví zhruba desítce žádostí o státní občanství z titulu významného přínosu pro Česko. Pro vědecké pracovníky to znamená konec administrativních bariér, přístup ke specifickým grantům i snadnější mobilitu v rámci Evropské unie. Zásadní podmínkou resortu je prokázání výjimečného přínosu pro Českou republiku.
Chemička Tatiana Nemirovich je jedním z letošních úspěšných žadatelů o získání českého občanství za zásluhy v oblasti vědy. V Česku žije 12 let. Do hlavního města se přestěhovala po dokončení střední školy v Moskvě. Už tehdy věděla, že ji láká věda, a že chce získat kvalitní vzdělání, které by jí otevřelo dveře do akademického světa. Její touha ji zavedla na Vysokoou školu chemicko-technologickou v Praze, kde ji oslnila vysoká úroveň vědy se širokým výběrem chemických předmětů.
„Získání českého občanství mi umožňuje plně se soustředit na svou vědeckou kariéru bez administrativních a byrokratických překážek spojených s pobytem cizince,“ vysvětluje plynulou češtinou hlavní výhody nedávného získání českého státního občanství.
Těší se, že už se jako Ruska nebude muset zříkat grantů a stipendijních programů, které byly určené jen pro občany ČR nebo Evropské unie. Komplikace nebude muset řešit ani v krátkodobých projektech, které jsou pro cizince zatíženy vyšší administrativou. Také nebude muset složitě řešit cestování na konference a stáže mimo EU, kam jsou potřeba víza. České státní občanství je pro ni zároveň otázkou přijetí v zemi, kde už léta bydlí a pracuje.
Získání občanství za významný přínos v oblasti vědy pro ni nicméně nebyla první volba. „I když jsem o této možnosti věděla, bylo velmi obtížné dohledat k tomuto procesu jakékoliv konkrétní informace. Konzultovala jsem to i s několika právníky specializujícími se na problematiku českého občanství, ale ani oni mi v podstatě nedokázali říct, jak takové případy probíhají nebo jaká jsou přesná kritéria,“ popisuje své začátky.
Nejprve proto podala žádost o české občanství standardní cestou. Přibližně o půl roku později však vstoupil v platnost zákon označovaný jako Lex Ukrajina, který by jí jako občance Ruské federace prakticky znemožnil získání českého občanství.
Nevzdala se a zkusila podat žádost o občanství z důvodu významného přínosu v oblasti vědy. „Upřímně jsem si nebyla jistá, jak přesně se takové případy posuzují a zda moje výsledky budou považovány za dostatečné,“ vysvětluje své tehdejší obavy Nemirovich, která pro tuto příležitost získala podpůrný dopis ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky.
Přečtěte si také
Ruským vědcům a studentům je v souvislosti s invazí na Ukrajinu přístup do České republiky téměř znemožněn. Bez vymezených podmínek – dlouhodobého pobytu, rodinných vazeb nebo doložené opozice – prakticky nemohou získat vízum, pracovní ani studijní povolení. Portál VědaVýzkum.cz oslovil dva ruské emigranty, kteří si přáli zůstat v anonymitě, aby popsali své zkušenosti a současnou situaci.
Profesionální, zdvořilí a přátelští úředníci
Potvrzení o odborném a vědeckém přínosu pro Česko je jedním z klíčových požadavků ministerstva vnitra při posuzování žádostí o mimořádné udělení českého státního občanství podle § 16 Zákona o státním občanství České republiky č. 186/2013 Sb. Kromě toho musí mít žadatel trvalý pobyt na území Česka, musí mít čistý trestní rejstřík a zaplatit správní poplatek 2 000,- Kč.
„Ministerstvo vnitra může touto cestou udělit státní občanství ČR osobě, která je integrována do společnosti České republiky, zejména z hlediska rodinného, pracovního, sociálního a neohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty,“ doplňuje nároky na žadatele mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.
Oproti běžnému postupu se žadatelům promíjí zkouška z českého jazyka a test znalosti českých reálií. Nemusí také dokládat výši a zdroje svých příjmů nebo mít trvalý pobyt v ČR delší než 5 let. (Detailní informace zde).
Samotný proces už podle slov profesora dějin umění Mattewa Rampleyho, který získal české státní občanství stejnou cestou jako Nemirovich, není náročný. „Byl jsem příjemně překvapen, jak přímočaré to bylo. Jistě, papírování bylo hodně, ale to jsem očekával. Úředníci, kteří řešili můj případ, byli profesionální, zdvořilí a přátelští,“ popsal pro portál VědaVýzkum.cz svou dva roky starou zkušenost. Chválí si také, že byli úředníci nápomocní a konstruktivní a nesnažili se mu zbytečně komplikovat život.
Rampley v Česku zakotvil v době, kdy vedl výzkumný program financovaný Evropskou unií. Aby on a členové jeho týmu nepřišli o finance, a nakonec i o práci, museli zůstat po brexitu v EU. „Českou republiku a Brno jsem znal díky své rodině a vždy se mi tu líbilo, takže se zdálo logické přijet sem. Na Česko měli vazby i ostatní členové týmu,“ vysvětluje, proč zůstal právě tady.
Naštěstí pro něj je jeho manželka Češka a děti mají dvojí státní občanství. Zisk státního občanství za zásluhy je totiž nepřenosný. Další členové rodiny by museli získat občanství standardní cestou, což by mohla být komplikace při plánování budoucnosti, zajišťování práce pro partnera nebo školní docházky pro děti.
Přečtěte si také
Se začátkem nového akademického roku u nás pokračuje integrace uprchlíků z Ukrajiny na tuzemských vysokých školách a výzkumných institucích. Kolik vědců u nás našlo uplatnění? Na jakých pozicích vysoké školy Ukrajince zaměstnávají? Na jaké překážky narážejí a jak pomohla přítomnost zaměstnanců z Ukrajiny českým univerzitám a výzkumným institucím?
Žebříčkům dominují vědci, Slováci a Rusové
Ministerstvo vnitra uděluje mimořádné státní občanství v několika oblastech. Nejčastěji jde o sportovce, vědce, umělce či investory, jejichž přínos je státním zájmem. Tento institut umožňuje státu zrychlit udělení občanství lidem, které chce získat pro svou reprezentaci nebo rozvoj.
Ministerstvo vnitra mezi lety 2022–2025 obdrželo celkem 39 žádostí o udělení výjimečného státního občanství, přičemž zamítlo jen jednu z nich. Resort neplánuje počet žádostí nijak omezovat, důležité je pro něj prokázat přínos žádajících osob, avšak upozorňuje, že jde o mimořádný a z povahy věci výjimečný postup, který se vztahuje jen na omezený okruh osob.
Ročně mimořádné občanství dostane kolem 10–15 osob. Z dat vyplývá, že věda je v posledních letech dominantní oblastí pro udělování tohoto typu občanství, následovaná sportem. Kulturní a jiné státní zájmy jsou spíše okrajový důvod.
Nejvíce státních občanství za mimořádný přínos získali Slováci a Rusové, následovaní Ukrajinci. Významnější nárůst státních občanství udělených Rusům od počátku ruské invaze na Ukrajinu připadá na rok 2023, kdy ho získalo pět vědců a jeden vědec z Běloruska. Ukrajinci zase získávali významně častěji mimořádné české státní občanství v roce 2024. Mezi české občany se ale zařadili také vědci z Indie, Íránu, Alžírska, Chorvatska, Libanonu a mnoha dalších států.
Mezi úspěšné žadatele za posledních pět let patří například současný ministr dopravy Ivan Bednárik, odborník na problematiku infekčních nemocí Rastislav Maďar, profesorka makromolekulární chemie Adriána Kovalčík, íránská vědkyně zabývající se kontaminací půdy Asa Gholizadeh nebo děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Róbert Marušák.
Přečtěte si také
Není tomu ani měsíc, co začal třetí akademický rok, který doprovází integrace studentů z Ukrajiny na tuzemské vysoké školy. Jaké jsou jejich počty? Jaké obory studují nejčastěji a s jakými problémy se potýkají?
Kontroverze spojené s mimořádným občanstvím
S udílením mimořádného občanství se pojí i kontroverze. V roce 2014 ho získal ruský podnikatel Alexandr Kulakovský, přezdívaný kvůli své komunistické minulosti Rudý ředitel. Původně přijel do Karlových Varů chovat jesetery, dříve patřil mezi pět set nejbohatších Rusů. O tři roky později získal stejnou cestou státní občanství i jeho syn Kyrill Kulakovský, který je odborníkem na telematiku, obor kombinující komunikaci a informatiku, který je využíván mimo jiné v dopravní problematice. V Česku několikrát přednášel na konferencích a ve stejné oblasti rovněž podniká.
Za oba se zaručilo liberecké Centrum pro výzkum energetického využití litosféry. Podle ředitele Zdeňka Rybáře měli Kulakovští pro instituci velký význam. Jenže zmíněné centrum ještě v roce 2017 skončilo v likvidaci.
Na nesrovnalosti kolem Kulakovských upozornil na svém facebookovém profilu právník Tomáš Němecek, který nabídl i možné vysvětlení: „Přijel k nám ruský miliardář, přivezl si hotovost, možná zafinancoval to centrum, tím pádem si pořídil občanství nejdříve on, pak jeho syn. Když čtu, že mladší Kulakovský dostane pas taky a centrum zároveň zaniká, vypadá to, jako že splnilo svůj účel: Kulakovští mají občanství.“
Jedinečná šance pro zahraniční vědkyně a vědce
Přes výše popsaný jeden kontroverzní příklad v uplynulé více než dekádě nelze procesu mimořádného občanství nic zásadního vytknout. Fakt, že novináři si mohou vyžádat seznam osob, které občanství tímto způsobem získaly, je navíc pojistkou proti možnému zneužití tohoto procesu.
Jedinou slabinou je tak jeho malá propagace, která má za důsledek, že možnost získání mimořádného občanství nevyužívá více žadatelů.
Portál VědaVýzkum.cz tento text tak přináší především proto, aby se kvalitní zahraniční vědkyně a vědci o této možnosti dozvěděli a v případě zájmu podali žádost u svého krajského úřadu (v Praze u úřadu městské části). Úřad pak s žadatelem vyplní dotazník a spolu se svým stanoviskem vše zašle na Ministerstvo vnitra, které nakonec o vyhovění či zamítnutí žádosti rozhodne.
Foto: Archiv Tatiany Nemirovich, Ostravská univerzita
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
