Leckdo chce získat Nobelovu cenu. Úkol to ale není snadný – z těch, co na to mají, ji totiž stejně získá jen pár vyvolených. Statistiky ukazují, že největší šanci na cenu má muž z USA, který působí na Harvardu a věnuje se částicové fyzice. Jaké další faktory hrají laureátům dle statistik do karet?
Největší šanci na zisk Nobelovy ceny máte v 54 letech (v tomto věku ji získalo 24 laureátů), ovšem naděje se nevzdávejte ani později (průměrný věk držitelů ocenění je 58 let). Šance se zvyšuje, když se narodíte jako muž. Pokud jste žena, vyplatí se zaměřit na fyziologii a medicínu, protože v tomto oboru máte podle statistik nejvyšší pravděpodobnost na úspěch. Dobrou zprávou je, že počet oceněných žen narůstá. Ve 20. století jich bylo pouze 11, ve 21. již 15, a to máme větší část století ještě před námi.
Nobelovský průlom byste měli učinit kolem 40 let a pak být trpěliví. Obvyklá čekací doba je totiž okolo 20 let. Špatnou zprávou je, že doba od objevu po převzetí ceny postupně narůstá. Laureáti ocenění před rokem 1960 čekali průměrně 14 let. Těm, kteří byli ocenění mezi roky 2010–2019 se čekací doba protáhla na 29 let. A to ještě patřili k těm šťastnějším, protože řada jejich kolegů se ocenění nedožila. Cenu totiž není možné získat posmrtně.
K těmto závěrům došli v minulém roce redaktoři časopisu Nature, když analyzovali data o všech držitelích ocenění v oblasti chemie, fyziologie a medicíny a fyziky.
Má váš školitel Nobelovku? Pak máte dobře našlápnuto
Je pravděpodobné, že cenu nezískáte sami, ale budete ji sdílet s dalšími kolegy. To je trend, který pozorujeme od poloviny minulého století. Nejvíce sdílených cen je mezi laureáty za fyziologii a medicínu (65 % cen), v chemii je to 45 % ocenění.
Nepřekvapí, že spolupráce hraje ve vědě klíčovou roli. Šance na zisk Nobelovy ceny narůstá, když v části své kariéry koukáte pod ruce někomu, kdo cenu získal (nebo teprve získá) nebo alespoň spolupracujete s někým, kdo s nobelistou pracoval (nebo pracuje). Budoucí nobelisté se totiž často „rodí” v laboratořích těch, kteří už cenu mají.
Richard S. J. Tol sestavil „rodokmen” všech laureátů Nobelovy ceny za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu a ekonomii, který mapuje jejich spolupráce jako školitel-student (zejména při doktorátu), případně mentor-mentee. Podle jeho závěrů je z celkového počtu 727 laureátů (studie byla publikovaná v lednu 2024) seskupeno 696 z nich do jediné akademické rodiny, kterou propojují výše popsané vazby.
Dobrým příkladem tohoto počátečního bodu „pozitivního imbreedingu” je John W. Strutt, který získal cenu v roce 1904 za výzkum hustot plynů a objev vzácného plynu argonu. Jeho student, Joseph J. Thomson, získal cenu o 2 roky později. Cenu za fyziku v následujících letech získalo 9 Thomsonových studentů či kolegů, dva další ji získali za chemii. Ti zas měli své studenty a strom už dál jenom rostl. V konečném součtu má John W. Strutt celkem 228 následovníků, kteří se mohou cenou pyšnit.
Mezi další osobnosti, které stáli na počátku početných nobelovských klastrů, patří například německý fyzikální chemik Wilhelm Ostwald, britský fyzik novozélandského původu Ernest Rutherford, britský matematik a fyzik Max Born nebo dánský fyzik Niels Bohr.
Vysvětlení, proč podobné klastry vznikají, se nabízí dvojí. Jedním z nich je, že špičkové laboratoře a výjimečné osobnosti přitahují další talenty. Druhým důvodem je fakt, že kandidáty na laureáty smí nominovat mimo jiné také již ocenění vědci a vědkyně. Není tedy překvapivé, že nominují zvláště ty, které znají. Dle závěrů autora analýzy se nicméně časy pozvolna mění a platí, že podíl laureátů bez nobelovského předka nebo kolegů v posledních letech mírně roste.
Přečtěte si také
Vítejte v Nobelovském týdnu! Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
Kde se narodit (a kam se přestěhovat)
Největší šanci na zisk Nobelovy ceny mají ti, kdo se narodí a působí ve Spojených státech amerických – 45 % cen bylo uděleno výzkumníkům a výzkumnicím s afiliací k instituci v USA. Sice nižší, ale pořád dobrou šanci na zisk mají ti, kdo působí v Evropě.
Jen několik nositelů ocenění pochází z méně rozvinutých zemí, a většina této malé skupiny vítězů se do doby, kdy jim byla udělena cena, stejně přestěhovala do USA nebo Evropy.
Z institucí, na kterých nobelovští laureáti působí, je nejúspěšnější Harvard. S jeho afiliací se pyšní celkem 31 laureátů. Na druhém místě je MIT (26), pak Stanford University (22), University of Chicago (21) a University of California, Berkeley (21). Z evropských institucí je nejúspěšnější University of Cambridge (20), University of Oxford (12) a MCR Laboratory of Molecular Biology, která je také v Cambridge ve Velké Británii (10).
Přečtěte si také
Nobelovský týden se blíží a s tím i vzrůstá napětí, kdo letos získá tato prestižní ocenění. Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny v jednotlivých oborech. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
Pětice oborů vládne všem
Analýza oceněných vědců a oborů mezi lety 1995 až 2017, která vyšla v časopisu PLOS ONE, ukázala, že se některým vědeckým disciplínám dostává větší pozornosti a v nobelovských kláních uspějí častěji než jiné. Dominuje pět oborů: částicová fyzika, atomová fyzika, buněčná biologie, neurovědy a molekulární chemie. Za úspěchy v těchto oblastech byla udělena více než polovina ocenění, a to i přesto, že zmíněné obory tvořily jen asi 10 % všech publikací v databázi Web of Science.
Analýza také ukázala, že vědecké práce, za něž laureáti získali ocenění, často nebyly v době svého vydání nejcitovanější. V praxi to znamená, že v roce, kdy vyšel klíčový článek ocenění vědce, existovaly stovky jiných studií, které přitáhly více pozornosti. Číselně vyjádřeno to bylo nejčastěji 435 článků, které dostaly více citací než práce později korunovaná Nobelovou cenou.
A perlička na závěr: dle statistiky hraje roli také to, jak se jmenujete. Z celkového počtu 642 laureátů začínalo křestní jméno 69 z nich na písmeno J a 62 na A.
Přečtěte si také
Vítejte v Nobelovském týdnu! Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
