Úspěch v prestižním programu Horizont Evropa nestojí pouze na výzkumné kvalitě a ambici projektového návrhu. Klíčovým předpokladem je také schopnost žadatelů důsledně naplnit veškeré formální požadavky a pravidla účasti.
Každý projektový návrh před zařazením do odborného hodnocení prochází tzv. administrativním ověřením formální přípustnosti a způsobilosti k účasti v programu (admissibility & eligibility check), které ve většině případů provádějí výkonné agentury EK. Pokud návrh tyto požadavky nesplní, je vyřazen ještě před tím, než může být posouzen z hlediska vědecké či inovační kvality v tzv. peer review hodnocení.
Analýza založená na datech databáze eCORDA (stav k 5/2025) sleduje tři kategorie odborně nehodnocených návrhů – Inadmissible (formálně nepřípustné), Ineligible (nezpůsobilé) a Withdrawn (stažené žadateli) – a ukazuje jejich výrazné rozdíly v jejich podílech napříč evropskými státy i typy akcí.
Nejčastější příčinou nezařazení projektových návrhů do peer-review hodnocení je nesplnění podmínek způsobilosti, tj. porušení pravidel pro účast v programu Horizont Evropa, které představuje dvě třetiny všech odborně nehodnocených návrhů projektů; míra formálních chyb v návrzích projektů zůstává pod jedním procentem a stažené projektové návrhy ze strany žadatelů se týkají zejména individuálních grantů ERC a MSCA PF. Obecně platí, že návrhy projektů konsorciálního typu čelí formálním nebo věcným pochybením pramenících z porušení základních pravidel pro účast v programu Horizont Evropa mnohem častěji (5,8 %) než návrhy projektů, které jsou připravovány v individuálních projektových schématech (1,2 %).
Míra schopností žadatelů naplnit formální požadavky a podmínky způsobilosti programu Horizont Evropa strukturálně souvisí s inovační výkonností zemí: státy s vysokým souhrnným inovačním indexem (dle SII EIS 2024) vykazují trvale nízké hodnoty formální nepřípustnosti nebo nezpůsobilosti projektových návrhů, zatímco žadatelé z méně výkonných zemí jsou vystaveni vyššímu riziku neúspěchu již v administrativní fázi projektového cyklu.
ČR si v této perspektivě vede velmi dobře. Z 1 835 podaných návrhů bylo 0,49 % označeno jako „inadmissible", 1,80 % jako „ineligible" a 0,11 % jako „witdrawn"; celková míra projektových návrhů, které skončily před branami expertního hodnocení tak činí 2,40 %, což je v porovnání s celkovou situací v programu Horizont Evropa (3,65 %) přijatelná hodnota. Lze konstatovat, že projektové návrhy českých žadatelů z velké části vyhovují formálním náležitostem a podmínkám účasti a jejich úroveň je v tomto ohledu srovnatelná, či dokonce převyšuje většinu ostatních států či skupin států.
Výše uvedené problematice se podrobně věnují dvě části rozsáhlejší analýzy, dostupné zde a zde. Na jejich základě byla formulována následující doporučení a opatření ke zvýšení úrovně administrativní přípravy při podávání projektových návrhů do výzev evropských rámcových programů:
1. Zacílená podpora méně výkonných zemí: Posílit podporu v zemích s nižší inovační výkonností (Emerging a Moderate Innovators), zejména prostřednictvím cíleného školení, mentoringu, metodického poradenství a posílení role národních kontaktních míst – NCP.
2. Systematická předběžná kontrola návrhů: Zavádět, udržovat a podporovat institucionální kontrolní mechanismy (tzv. compliance checks) ještě před podáním návrhu, především v organizacích s nižší projektovou zkušeností.
3. Zvýšení pozornosti u schémat s vysokou mírou vyřazení: Věnovat zvláštní metodickou pozornost typům akcí s vysokou mírou vyřazení projektových návrhů před odborným hodnocením (zejména CSA, PCP, PPI a schémata v rámci společných podniků – JU)
4. Rozvoj analytického sledování a evaluace: Pokračovat v pravidelném monitoringu a analýze odborně nehodnocených návrhů – např. prostřednictvím dat z eCORDA – jako nástroje zlepšování kvality podpory a předcházení chybám.
5. Využívání míry administrativního vyřazení projektových návrhů jako doplňkového indikátoru efektivity národního výzkumného systému: Míra návrhů nezařazených do peer review hodnocení by měla být sledována jako doplňkový ukazatel výzkumné připravenosti vedle tradičních metrik (success rate, grant share aj.).
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
