Akademická a ekonomická svoboda jsou úzce propojené koncepty, které ovlivňují nejen rozvoj vědy a vzdělávání, ale i ekonomický růst a stabilitu společností. Studie švédského vědce Niclase Berggrena, působícího na Vysoké škole ekonomické v Praze, a dánského ekonoma Christiana Bjørnskova z Aarhuské univerzity odhaluje, že ochrana vlastnických práv a nezávislost akademického prostředí jsou klíčové pro celospolečenský pokrok a inovace.
Akademická a ekonomická svoboda: Dvě strany jedné mince
Ekonomická svoboda zahrnuje možnost vlastnit majetek, podnikat a svobodně obchodovat, zatímco akademická svoboda garantuje nezávislost při bádání, vzdělávání a publikování. Studie Niclase Berggrena a Christiana Bjørnskova Economic freedom and academic freedom across nations zkoumala data z let 2010 až 2015 pocházející ze 127 zemí z celého světa. Autoři zdůrazňují, že propojení mezi těmito dvěma formami svobody může přispívat k vytváření nových myšlenek vedoucích k technologickým inovacím.
Berggren a Bjørnskov v této souvislosti uvádějí: „Akademická svoboda má potenciál ovlivnit celospolečenské inovace, pokud je doprovázena vhodnými podmínkami, jako je ochrana vlastnických práv a kvalitní právní systém.“
Vliv ekonomické svobody na inovace
Ekonomická svoboda podporuje podnikavost a umožňuje alokaci zdrojů tam, kde mohou být nejefektivněji využity. To vytváří příznivé podmínky pro akademickou svobodu, která může přispět k vývoji technologií a produktů, jež podporují ekonomický růst. Studie Berggrena a Bjørnskova tento vliv analyzuje a upozorňuje na klíčovou roli kvality institucí v tomto procesu.
Podle dat zkoumaných autory: „V zemích s vysokou kvalitou právního systému dochází k synergii mezi akademickou a ekonomickou svobodou, což vytváří vhodné prostředí pro technologický pokrok.“
Role právního systému a institucí
Kvalitní právní rámec je nezbytnou podmínkou pro synergii mezi ekonomickou a akademickou svobodou. Podle Berggrena a Bjørnskova může být vliv akademické svobody na produktivitu výraznější v zemích s nezávislým soudnictvím, které chrání vlastnická práva a zajišťuje nestranné prosazování smluv.
Autoři uvádějí: „Bez nezávislého soudnictví je obtížné zajistit, aby byly dodržovány smlouvy a vlastnická práva, což omezuje potenciál inovací.“
Demokracie jako podhoubí svobod
Když výzkumníci zanalyzovali historická a aktuální data o akademické svobodě z Varieties of Democracy (V-Dem) a data o ekonomické svobodě z výroční zprávy za rok 2021 ekonomů Jamese Gwartneyho, Roberta Lawsona, Joshua Halla a Ryana Murphyho, zjistili, že demokratické režimy lépe chrání jak ekonomickou, tak akademickou svobodu. V autoritářských státech naopak omezená možnost činit vlastní ekonomická rozhodnutí a nedostatek akademické nezávislosti brání inovacím a prohlubuje společenské rozdíly.
„Jak v demokratickém, tak autokratickém státním uspořádání závisí akademická svoboda na úrovni ekonomické svobody. Data z let 2010 až 2015 odhalila, že v nedemokratických státech, kde občané nemohou činit vlastní ekonomická rozhodnutí a vlády na ně vyvíjí nátlak, případně neoprávněně zasahují do obchodních záležitostí, je to s úrovní akademické svobody tristní,” naznačili Berggren a Bjørnskov.
Ti už v roce 2021 zanalyzovali ve studii Academic Freedom, Institutions and Productivity data ze 127 zemí světa z období let 1960 až 2015, aby zhodnotili vztah mezi akademickou svobodou a produktivitou práce. Zjistili, že není-li akademická svoboda podpořena solidní kvalitou soudních institucí, ke zvýšení produktivity práce nedojde. „Vliv akademické svobody na produktivitu je pozitivní a zvyšuje se, když je kvalita soudního systému dostatečně vysoká,” píší doslova.
Rozdíly mezi jednotlivými státy světa
Niclas Berggren a Christian Bjørnskov také potvrdili, že západní země jsou akademicky nejsvobodnější, hned za nimi následuje Latinská Amerika. Bývalé komunistické země jsou dnes z pohledu akademické svobody v průměru třetí nejsvobodnější a Česko v této skupině patří do kategorie nejsvobodnějších zemí. A například země subsaharské Afriky se dnes v rámci akademické svobody nachází v bodu, kde dříve začínaly komunistické země. To demonstruje rozdíly napříč světem i v rámci jednotlivých regionů.
Autorka: Dominika Veselá, Vysoká škola ekonomická v Praze
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
