Mezinárodní konference Knowledge, Research, Education Conference 2025 – KRECon, která se konala v Národní technické knihovně, poukázala na potřebu efektivního hodnocení vědecké excelence, podpory pro mladé začínající vědce i na nutnost přilákat a udržet v ČR kapacity ze zahraničí. Tématem konference byl excelentní výzkum.
Název letošního ročníku byl „Špičkový výzkum: výzvy a příležitosti“ a konference se tak nesla v duchu excelence. Diskutovalo se zejména o tom, jak přilákat zahraniční excelentní vědce do ČR, o návratu českých vědců a vědkyň ze zahraničí, jak zajistit kontinuitu v podpoře pro excelentní vědce a skupiny nebo jak vyhodnocovat výsledky a dopady výzkumu.
Programy na podporu české vědy
Na úvod konference přiblížil člen předsednictva Technologické agentury ČR Pavel Doleček výzvy a dilemata české špičkové vědy. Shrnul tři typy podpory, které hromadně nazval Babylonskou věží: 1) individuální rozvoj lídrů, 2) vědecké prostředí a podmínky ve výzkumných organizacích, 3) velké konsorciální projekty. A dodal: „Jen pár vědců a vědkyň se zaměřuje na všechny tři typy podpory, a to je škoda. Ve světě je totiž velmi důležitá zejména třetí, která u nás patří k těm méně využívaným.“ Doleček také varoval, že systém podpory čelí výzvám, jako jsou nízká úspěšnost v EU programech, diverzifikace univerzit a neuniverzitního sektoru.
Ludmila Tysjačna z Technologického centra Praha vysvětlila princip EU programů, např. Horizont Evropa se zaměřuje na tři kritéria – excelence, dopad, implementace; ERC pouze na excelenci. Tysjačna také upozornila na možnost účastnit se Widening programů a rozšířit tak svou excelenci: „V Horizontu Evropa nyní kvůli změnám kritérií bude hrát kritickou roli geografická vyváženost. Co dříve nebylo myslitelné, bude nyní možné.“
Štěpán Jurajda z CERGE-EI navázal na předchozí diskutovanou účast českých vědců v jednotlivých programech a nabídl oborové srovnání produktivity excelentních publikací (které jsou často výstupem programů) vysokých škol a ústavů AV ČR s relevantními univerzitními a neuniverzitními benchmarky z EU-15.
Srovnání AV ČR se sítěmi neuniverzitních výzkumných organizací Německa a Francie v letech 2021–2022
Oborová publikační výkonnost a autoři výzkumných organizací v ČR v letech 2007–2023
K průzkumu Jurajda dodává: „České univerzity, například UK nebo VŠCHT, v některých oborech (ekonomie, chemie) překonávají evropské i světové univerzity jako Milán a Heidelberg. V sociálních vědách však ČR za průměrem EU-15 zaostává.”
Pro mladé excelentní vědce chybí v ČR podpora
V odpoledním diskusním panelu zasedli Matouš Glanc, ředitel Czexpats in Science, Hana Macíčková Cahová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (držitelka ERC Starting a ERC-CZ grantu), Erin Claire Carson z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (držitelka ERC Starting), Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Filip Matějka z CERGE-EI. Upozornili zejména na potřebu podpory a zvyšování atraktivity vědy v České republice pro české expaty a talenty ze zahraničí, podpory mladých vědců v začátku jejich kariéry a zlepšení podmínek pro jejich rozvoj.
„Více než 80 % z českých vědců v zahraničí chce spolupracovat s ČR nebo se sem vrátit. Chybí tu programy, které by usnadnily jejich návrat,“ vysvětluje Matouš Glanc.
Erin Claire Carson měla to štěstí, že podporu získala: „Mladí vědci potřebují na začátku své kariéry pomoc. Je důležité vytvořit podmínky pro jejich rozvoj, například prostřednictvím startup grantů, aby mohli rozvinout své nápady, nakoupit vybavení, ...“ I Hana Macíčková Cahová a Filip Matějka tuto pomoc na začátku své kariéry dostali a díky této příležitosti i důvěře u vědy po návratu ze zahraničí zůstali (Pozn. red.: O grantech pro mladé vědce jsme napsali sérii tří článků: První díl, druhý díl, třetí díl)
Zdeněk Strakoš přidává svůj pohled za univerzitu: „Podporujeme účast mladých vědců v ERC, pomáháme jim s podáním, dáváme jim příležitost růst. Je to jako ve sportu, pokud nenecháte vědce hrát v top lize, nerostou. A ERC je top league. Zároveň se ale nebojte selhání, není ostuda neuspět. I tak se naučíte při podávání ERC mnoho, jako u startupů.”
Přečtěte si také
Portál Vědavýzkum.cz vám přináší první část srovnání přehledu podmínek u grantů pro začínající vědce. Úspěšní uchazeči se s námi dále podělili o bližší informace při samotném procesu hodnocení a výběru jejich projektů.
Centra excelence v zahraničí
Večerní sekce se věnovala zahraničním hostům a jejich zkušenostem. Hosté představili přístupy k excelenci a podpoře výzkumu v Irsku, Rakousku, Švýcarsku a Norsku. Dle nich není podpora excelence jen o penězích, ale také o její správné distribuci, mezinárodní spolupráci a podpoře mladých vědců.
Mark W.J. Ferguson, předseda The European Innovation Council Board a generální ředitel Science Foundation Ireland, ukázal irské přístupy, které jsou založeny na diverzitě a mezinárodním hodnocení: „K hodnocení institucí oslovujeme vždy pouze lidi ze zahraničí, kteří jsou placeni. Chceme ty nejlepší, a aby si na nás opravdu udělali čas.“ Irsko stojí ve světovém žebříčku celkové kvality vědeckého výzkumu na 12. místě, zároveň je hodnoceno i jako top 12 (Global Innovation Index 2019). Tento skvělý výsledek Ferguson komentoval slovy: „Je možné být top, i když jste malá země. Máme vysokou hustotu výborných vědců. Investovali jsme do podpory mladých a přilákání kapacit ze zahraničí.“
Po dopolední diskuzi ohledně nedostatku podpory pro mladé vědce, přichází Ferguson s řešením. Irsko zainvestovalo 100 milionů eur na trénink 700 postdoktorandů za účelem rozvoje talentů ve výzkumném a inovačním sektoru. Vzniklo tak 6 nových výukových center, která zahrnují spolupráci všech vysokých škol v Irsku a mezinárodních partnerů a vědců. Zapojilo se i přes 100 soukromých subjektů.
Ursula Jakubek, viceprezidentka Austrian Science Fund, představila rakouský přístup podpory inovativních projektů v klíčových oblastech, jako je energetika, zdraví, umělá inteligence a kulturní dědictví. Rakousko vyčlenilo téměř 260 milionů eur pro svá centra (klastry) excelence na prvních pět let (start 2023). Klastry zahrnují excelentní vědce, vzdělávání založené na výzkumu, rozvoj juniorních vědců a výměnu znalostí na národní a mezinárodní úrovni. Tato centra jsou rozdistribuována po celé zemi a spolupracují i se soukromým sektorem za účelem usnadnění transferu technologií.
Gerd Folkers, emeritní profesor na ETH Zürich, se ve svém příspěvku kriticky vyjádřil k aktuálnímu hodnocení vědecké excelence pomocí kvantifikovatelných systémů, které jsou založeny na minulých úspěších a nejsou vhodné. Nabádá k zainvestování do hledání „vysokého potenciálu” v kombinaci s důvěrou a ochotou podstoupit riziko. K tématu, jak být excelentním vědcem, dodává: „Běžte do hloubky, ptejte se jak, proč, data pouze nesbírejte. Zpochybňujte svůj výzkum, součástí přístupu vědce je schopnost radikálně zpochybnit celou svou práci.“
Petter Helgesen, ředitel pro Ground Breaking Research v The Research Council of Norway (RCN), představil norský systém podpory výzkumných center, které spadají pod tři hlavní typy:
- Centra excelence – 10 let flexibilní podpory často s navazující podporou od RCN a ERC. Pomocí center se zabraňuje fragmentaci excelence. Podporují se ambiciózní nápady a výzvy skrze všechny subjekty a disciplíny.
- Centra pro inovace, základní a aplikovaný výzkum.
- Výzkumná centra – jejich cílem je dlouhodobá investice do zakotvení a rozvoje výjimečných a inovativních výzkumných skupin a zároveň budování skupin a kapacit v oblastech národního zájmu.
Celkově vydá norské ministerstvo školství a výzkumu ročně 140 milionů eur na vědecké programy. Národní rozpočet pro univerzity je rozdělen v poměru 70 % na institucionální podporu a 30 % účelovou podporu. Naopak v případě jiných výzkumných institucí než jsou univerzity je tento poměr obrácený, a to dokonce až k poměru pouze 10 % z institucionální podpory a 90 % z účelové podpory.
Helgesen také představil norský záměr vytvořit v letech 2025–2030 AI centra s rozpočtem celkem 100 milionů eur od RCN. Ty se zaměří na výzkum, např. jak využít AI pro inovace v různých oblastech, či jaké hrozby AI přináší.
Přečtěte si také
Portál Vědavýzkum.cz vám přináší druhou část srovnání přehledu podmínek grantů pro začínající vědce, které často představují důležitý mezník v životě mladých výzkumníků. Úspěšní uchazeči se s námi dále podělili o bližší informace při samotném procesu hodnocení a výběru jejich projektů.
Konkrétní podpora excelence
V pátek proběhly dvě panelové diskuze. Řečníci byli tematicky rozděleni na Poskytovatele – role poskytovatele a Špičkové výzkumné organizace – role příjemce. Účastníci se shodli na potřebě dlouhodobé a stabilní podpory excelentních vědeckých týmů a mezinárodní spolupráci. Kromě správných nástrojů pro hodnocení a financování potřebuje excelentní věda také kulturu, která si váží kvalitních vědců. Panelisté také navázali na předchozí diskuze a zdůraznili potřebu juniorských grantů. „Podpora by neměla končit po ukončení ERC, vědecké skupiny potřebují perspektivu a stabilitu. Instituce by měly zajistit fungování týmů tak, aby nebyly odkázány jen na nové granty,” upozorňuje Petr Baldrian, člen Akademické rady Akademie věd ČR.
Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, promluvil o transformaci programu NCK do programu SIGMA, který umožní financovat široká konsorcia, orientovaná na státní priority (kvantové technologie, polovodiče, AI). „Rádi bychom upravovali podmínky tak, aby vyhovovaly konsorciím. Budeme ale striktně hlídat dopady, které mají vliv na konkurenceschopnost,” komentuje situaci v TA ČR Konvalinka. Toho následně doplnila Eva Brožová, ředitelka Sekce průřezových a mezinárodních agend TA ČR: „Dílčí cíl 4 v rámci Programu SIGMA – kofinancování mezinárodních konsorcií – je zvýšit počet výsledků z mezinárodních projektů. Chceme vyzdvihnout naše výzkumníky na mezinárodní úroveň ke spolupráci s vědci na špičkové úrovni.”
Přečtěte si také
Portál Vědavýzkum.cz přináší třetí část srovnání přehledu podmínek grantů pro začínající vědce, které často představují důležitý mezník v životě mladých výzkumníků. Úspěšní uchazeči se s námi dále podělili o bližší informace při samotném procesu hodnocení a výběru jejich projektů.
Lucie Nunez Tayupanta, ředitelka odboru výzkumu a vývoje MŠMT, uvedla, že MŠMT má navržen program excelence, který je momentálně odložen na jaro 2026 z důvodu rozpočtového provizoria: „Vnímáme, že excelence je tím největším tahounem úspěšné vědy. Chceme podpořit vědce, se zkušeností čerpání evropských grantů (ERC, MSCA), ve vytvoření vlastní výzkumné skupiny.”
Milan Jirsa, předseda Grantové agentury ČR, připomněl excelentní pětileté projekty GA ČR JUNIOR STAR a EXPRO, které byly spuštěny v roce 2019 a podporují excelenci v ČR. JUNIOR STAR poskytuje podporu mladým excelentním vědcům, má zahraniční experty v hodnoticích panelech a jeho úspěšnost se pohybuje lehce nad 10 %. Projekt EXPRO podporuje vybrané seniorské týmy, které mají ambice k podání ERC. V letošním roce byly také poprvé vypsány Návratové granty pro rodiče, kteří se vracejí zpět do vědy.
Přečtěte si také
Grantová agentura zanedlouho vyhlásí své pravidelné granty. Objeví se mezi nimi však jedna novinka: Návratové granty. Ty umožní vědkyním a vědcům znovu nastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou či jinou péčí o závislou osobu. Jaká specifika budou tyto granty mít a jakou podporu poskytují rodičům samotné vědecké instituce?
Važme si kvalitních vědců
Poslední diskuzní panel celé konference pokračoval v tématu hledání excelence. Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy, zdůraznil potřebu inkluzivního přístupu k hodnocení, kdy není preferován žádný obor: „Hledali jsme excelenci v rámci celých vědních oblastí, nikoliv fakult. Dali jsme jednotlivým vědním oborům a jejich představitelům možnost vydefinovat, co pro ně znamená excelence. V hum-soc vědách je složité právě toto vydefinovat. Měli tedy hledat něco společného a nominovat výsledky napříč fakultami. Tím jsme je i donutili bavit se mezi sebou.”
Na VUT v Brně mají odvahu rozlišovat kvalitu a podporovat nejlepší vědce, nikoliv paušálně odměňovat všechny. Ladislav Janíček, rektor VUT, řekl: „Snažíme se vytvořit stabilní a motivační prostředí pro lidi, co umí. Identifikujeme ty, kteří jsou schopni jednoho dne podat ERC a snažíme se jim vytvořit co nejlepší podmínky.”
Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity, se připojuje k Janíčkovi. Přála by si poměrově více podpory institucím. Ty dle jejího názoru umí samy zajistit, aby institucionální podpora šla opravdu ke špičkovým týmům.
Janíček dále rozvíjí téma excelentní kultury. Apeluje na akademickou a společenskou integritu: „Zajímejme se o lidi, podporujme je a oceňujme excelenci. Snižujme komunikační bariéry mezi odbornostmi, fakultami.”
Pospíšilová uvádí praxi z jejich univerzity: „Vedení instituce musí dát najevo, že si váží kvalit vědců. Na MUNI máme každoroční ocenění pro ty, kteří dosáhli něčeho výjimečného. Chceme zároveň, aby se mezioborově poznali.”
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR, souhlasí: „Důležitý je lidský přístup vrchního managementu a komunikace s výzkumníky. Musí chodit mezi lidi a povídat si s nimi.”
Krištoufek celou diskuzi doplňuje: „Vedení je od toho, aby vytvářelo podmínky, ale také aby odstraňovalo překážky, například pro návrat matek do vědy či návrat českých vědců ze zahraničí.”
Na konferenci také došlo k symbolickému předání žezla vedení NTK Petru Očkovi. Martin Svoboda, emeritní ředitel NTK, který ke konferenci, která se koná již od roku 2010, řekl: „Konference plní svou funkci. Dosáhli jsme diskuze, sdílení zkušeností, propojení mezi institucemi i jednotlivci. Za celou dobu jsme udělali jen jednu změnu – změnu data konání z hektického začátku školního roku na méně hektický.“ Emeritní ředitel předal konferenci i celou svou funkci svému nástupci: „V éře nadměrného účelového publikování vědeckých článků, které ničí vybudovaný systém, předávám funkci do rukou nového ředitele s výhledem na nejasnou budoucnost.“
Nový ředitel NTK (od 16. září 2025), Petr Očko, poděkoval Martinu Svobodovi za jeho léta působení a označil ho za kmotra („Godfather“) této konference. Zmínil také další výzvy, které ho jako ředitele Národní technické knihovny čekají: zahrnout nové technologie do systému a služeb knihovny.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
