Leidenský žebříček má mezi ostatními mezinárodními žebříčky univerzit zajímavou a zvláštní pozici. Na jednu stranu je ve srovnání s preferovanými velikány, jako jsou QS, THE a ARWU, na univerzitách poněkud marketingově ignorován, na druhou stranu je asi jako jediný z nich postaven na opravdu solidních, přesných a zodpovědných datech.
Menší zájem českých univerzit o sebepropagaci možná pramení z jeho výhradního zaměření na publikační ohlas a aspekty výzkumu, tedy nikoli například reputaci. Přitom by si například u Jihočeské univerzity nebo České zemědělské univerzity promo z pohledu vědy jistě zasloužil – tyto univerzity z něj totiž vychází nejlépe.
Žebříček produkuje známý leidenský institut Centre for Science and Technology Studies (CWTS), který je jedním z nejrespektovanějších evropských metavýzkumných a scientometrických pracovišť. Zodpovědné hodnocení výzkumu a otevřená věda jsou nejvýraznějšími hodnotami CWTS.
Na první pohled se může jevit jako paradoxní, že se producent žebříčku hlásí k závazkům CoARA, kde jeden ze čtyř hlavních mluví o odstranění vlivu žebříčků univerzit na hodnocení výzkumu. Leidenský žebříček je však specifický mimo jiné v tom, že neřadí univerzity do jediného seznamu a z jeho dat nevzniká kompozitní skóre z navzájem jinak nesouměřitelných údajů, jako to dělají ostatní žebříčky.
Tento žebříček je spíše dashboardem obsahujícím čtyři hlavní indikátory, ve kterém si lze univerzity zobrazit podle hodnoty každého z nich zvlášť (vědecký dopad, spolupráce, open science, gender), nikoli podle odvozeného skóre. CWTS se přiklání k tezi, že tradiční žebříčky křiví pohled na kvalitu a poškozují vědecký systém. V designu a využití žebříčku CWTS tedy sleduje vlastní strategii zodpovědného využívání dat, aniž bychom přicházeli o jejich informační hodnotu.
Jako v předchozím roce, i v edici 2025, která vyšla 29. října, je možné zobrazit si univerzity na základě dvou zdrojů dat. Prvním je Web of Science (WoS; tradiční verze žebříčku) s 1594 univerzitami a druhým je databáze Open Alex (tzv. otevřená verze) s více než 2800 zastoupenými univerzitami. CWTS tím naplňuje svou misi podpory otevřeného přístupu k vědeckým informacím, vyjádřenou Barcelonskou deklarací. Dalším znakem tohoto závazku je transparentní přístup, možnost stáhnout si zdrojová data indikátorů i zdrojové číselníky. Žebříček pracuje s publikacemi z let 2020–2023.
Princip tvorby datasetu pro obě edice, tradiční i otevřenou, je v hlavních bodech stejný, z logiky rozdílných datových struktur obou databází se však liší v detailech. Data jsou připravena velmi promyšleně. V tradiční edici se v rámci WoS berou v úvahu pouze articles a reviews v časopisech evidovaných v citačních indexech Science Citation Index Expanded, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Aby byla data homogenní, výběr publikací zakládá na kritériu vhodnosti pro bibliometrickou analýzu. Toto kritérium mimo jiné vylučuje obory a časopisy, které nemají dostatečnou citovanost nebo dostatečné mezinárodní složení autorů i citujícího publika (takto vyloučena je cca šestina obsahu Web of Science).
Kmenovým indikátorem Leiden Ranking je již tradičně podíl článků v percentilech podle citovanosti. Univerzity je možné si zobrazit v seznamu řazeném podle počtu nebo procentuálního zastoupení publikací v prvním, pátém, desátém a padesátém percentilu podle citovanosti. Rozdíl mezi oběma pohledy je značný: zatímco prostý počet je závislý na velikosti instituce, procentuální zastoupení naopak umožňuje srovnání bez ohledu na velikost. Percentil citovanosti je pokročilým indikátorem vědeckého ohlasu, který je oborově normalizován.
To znamená, že pokud známe oborové zařazení článku a počet jeho citací, můžeme podle tohoto počtu sestavit řady publikací stejného typu, které vznikly ve stejném roce a ve stejném oboru. V takto sestavených řadách navzájem srovnatelných publikací identifikujeme první procento (první percentil) nejcitovanějších jako publikace s mimořádnou citovaností v oboru a tím signalizující excelentní výzkum. V desátém percentilu (prvních 10 %) se podle tohoto konceptu nachází vysoce kvalitní, ale již ne hraniční výzkum a tak podobně.
Míru zastoupení excelentních publikací v prvním percentilu citovanosti udává indikátor PP (top 1%). Z deseti zastoupených českých univerzit kraluje v podílu těchto mimořádně citovaných publikací Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), a to hodnotou 2,1 %, následovaná Karlovou univerzitou (UK; 2,1 %) a Českou zemědělskou univerzitou (ČZU; 1,9 %).
Další univerzity v žebříčku jsou Masarykova univerzita (MU), Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), Vysoké učení technické v Brně (VUT), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a Mendelova univerzita (MENDELU), která je jediná v žebříčku letos nově.
Průměrný výkon by znamenal, že univerzita bude mít v prvním percentilu jedno procento publikací. Hodnota 2,1 % tedy ukazuje nadprůměrný výkon v segmentu těch nejcitovanějších publikací. Pokud však změníme pohled z celých publikací („full count“) na podíly autorů („fractional count“), pořadí se rázem změní a do vedení se dostane České vysoké učení technické. Interpretovat to lze tak, že Jihočeská univerzita, kterou ČVUT nahradí na první příčce, má nadprůměrný počet mimořádně citovaných publikací, ale vznikajících velmi často ve spolupráci. Nicméně, hodnoty procent v tomto náhledu jsou u všech deseti univerzit víceméně vyrovnané.
10 % nejcitovanějších publikací – ukazatel vysokého vědeckého ohlasu
V desátém percentilu jsou české univerzity již mnohem sebevědomější a grafy jsou vyváženější. Letos v žebříčku stejně jako i v předchozím ročníku exceluje Česká zemědělská univerzita. Opět s JČU zůstávají na prvních příčkách, ale pořadí je tentokrát stabilní jak v zobrazení celých publikací, tak i podílů. Ukazuje to na schopnost českých univerzit publikovat velmi citované publikace, ne však ty úplně nejcitovanější, s využitím vlastních kapacit, nebo přesněji, již je tolik neovlivňuje spolupráce.
Všechny obory
Pořadí se bude měnit, pokud budeme filtrovat jednotlivé vědní oblasti, kterých je v Leiden Ranking pět: Biomedical and health sciences, Life and earth sciences, Mathematics and computer science, Physical sciences and engineering, Social sciences and humanities. Níže uvádíme tabulky po jednotlivých oborech.
Biomedical and health sciences
Life and earth sciences
Mathematics and computer science
Physical sciences and engineering
Social sciences and humanities
Celosvětově se nejlépe umístil Massachusetts Institute of Technology (MIT), který má v prvním percentilu 4,3 % publikací, tj. více než čtyřikrát více než očekávaný průměr, následovaný Stanford a Princeton University. V prvním decilu pak opět MIT s 24,7 % publikací, následuje Princeton University, která již má o dvě procenta méně. Charakteristické pak je, že ani se započítáním podílů autorů se prvenství MIT nemění.
Spolupráce, otevřená věda a gender
Další tři ze čtyř indikátorů se mohou jevit pro analýzu výkonu jako již méně zajímavé, ale ve skutečnosti poskytují užitečné kontextuální informace. Zobrazení podle míry spolupráce dává na první příčku Jihočeskou univerzitu (94,5 % publikací se spoluautorem z jiné instituce), což podporuje teorii o pozitivním vlivu spolupráce na mimořádnou citovanost. Indikátor spolupráce lze dále filtrovat podle geografické vzdálenosti spolupracujících institucí. Nejvyšší míru pravděpodobné lokální spolupráce (do 100 km vzdálenosti mezi dvěma adresami na publikaci) má VŠCHT a dále s již velkým odstupem ostatní univerzity. Naopak z pohledu světové spolupráce dominuje s nejvyšším procentem opět Jihočeská univerzita.
Zajímavý rozšiřující pohled na publikační zvyklosti zobrazuje indikátor Open Access, který opět umožňuje výsledky filtrovat podle oborů a podle formy otevřeného přístupu (gold, bronze, green, hybrid apod.). Nejvyšší celkové zastoupení otevřených publikací bez ohledu na formu vykazuje VŠB-TUO s 67,7 %, která je o dvě desetiny procenta následovaná Masarykovou univerzitou. Masarykova univerzita dominuje pořadí, které zohledňuje podíl spoluautorek – žen. V celkovém zastoupení jich má 36,3 % a toto procento klesá přes VŠCHT (33,9 %), UK (31,3 %) až k ČVUT (10,2 %).
Oborová struktura
Oborová struktura, ve které se počítají percentily citovanosti, stojí rozhodně za zmínku. Leiden Ranking totiž nevyužívá tradiční struktury vědních disciplín (např WoS fields nebo FORD), ale vlastní oborové schéma odvozené z analýzy sítě vzájemných citací. CWTS již dříve vyvinulo algoritmy klastrující publikace do tzv. micro fields, kterých je přes 4000, na základě stovek milionů citací v síti. Tyto algoritmy používá CWTS jednak ve vlastním software pro analýzu publikačních sítí (VOSviewer), ale například i v Leiden Ranking.
Zjednodušeně to znamená, že obory nejsou stanoveny kognitivně, ale algoritmem na základě výskytu společných citací a referencí mezi publikacemi. Každý mikroobor je definován sadou klíčových slov a pro analytické účely je možné tyto struktury stáhnout a využívat lokálně, anebo i přímo v některých nástrojích platformy Web of Science. Mikroobory lze pak seskupovat do větších celků.
V datasetu publikací podle otevřené databáze Open Alex je podle Leidenského žebříčku zastoupeno již 16 českých univerzit, ale pořadí je na prvních příčkách velmi podobné jako v tradiční verzi. Předpokládáme, že pokrytí publikací a obliba této otevřené databáze může v čase stoupat. Analogicky je vyšší i celkové zastoupení univerzit v žebříčku, více než 2800. To je jednou z hlavních inovací letošního vydání v přímé návaznosti na možnost zobrazit v rankingu i publikace mimo kmenový soubor vybraných publikací, jak uvádíme v úvodu článku.
Při práci s Leiden Ranking člověk snadno zjistí, že sledování pořadí jednotlivých univerzit vlastně není to nejzajímavější. To naopak spočívá v širokých možnostech filtrování, vyhledávání různých informací a jejich kombinování. Leiden Ranking umožňuje spíše odkrývat publikační vzorce a různé aspekty vědeckého ohlasu institucí v návaznosti na další kontextuální informace. To je zcela v souladu s misí jeho autorů.
Doporučujeme rozkliknout si profily jednotlivých univerzit, zkuste třeba právě tu vaši. Objevíte řadu dalších indikátorů, které se v žebříčku nenachází a srovnání tradičního datasetu s „otevřeným“ může demonstrovat, jak může zahrnutí otevřených databází do analýz rozšířit pohled na bibliometrický profil směrem k vyšší diverzitě jazyků a typů publikací.
Databáze Open Alex se však zatím jako zdroj pro zastánce myšlenky otevřeného přístupu nejeví příliš nápomocná, pokrytí České republiky je slabé. Kupříkladu JČU má v tradiční verzi žebříčku podle WoS 2890 publikací a podle Open Alex jen o 4 publikace více. Vyšší viditelnosti českých univerzit v žebříčku by zcela jistě napomohlo rozšíření databáze Open Alex o data RIV. K vyššímu využívání otevřených databází směřují i současné evropské trendy v hodnocení výzkumu a otevřené vědě.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
