Počet přihlášených patentů ročně se od roku 2021 snížil o téměř 40 procent. Navzdory tomuto poklesu však ústavy Akademie věd ČR a některé rezortní ústavy i nadále úspěšně transformují výsledky základního výzkumu do komerčně využitelných inovací, a to i na mezinárodní úrovni. Jaký je klíč k úspěchu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR, které si dlouhodobě udržují přední pozice v rámci Akademie věd? Kromě Akademie věd ČR jsme se zeptali i rezortního Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, který spadá pod Ministerstvo zemědělství.
Počet patentů na českých výzkumných institucích klesá, což ovšem není nutně špatná zpráva. Rozhodující totiž není počet, ale kvalita a využitelnost patentu na trhu, řekl pro náš článek o patentech na univerzitách Marek Štěpán z firmy UNICO Analytics.
Přečtěte si také
České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Přestože počet udělených patentů v posledních letech klesá, patenty některých výzkumných institucí využívají i světové firmy. To dokazují výsledky ČVUT, která si v této oblasti mezi univerzitami vede nejlépe. Avšak další nejlepší instituce, jako VŠB-TUO a ZČU, nezahálí.
Stejný trend pozorujeme i u Akademie věd ČR (AV ČR). I zde se od roku 2020 počet přihlášených patentů snižuje. Ústavy Akademie věd ČR registrovaly průměrně 46,5 patentů za rok v letech 2017–2020, v posledních pěti letech však tento počet poklesl na 29 patentů ročně, říká Úřad průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV).
Sestupného trendu si je AV ČR vědoma, blíže ho komentuje Michal Beluský, vedoucí v Centru transferu AV ČR (CETAV): „Upuštění od nedávného hodnocení kvality výzkumu, kterému se taky přezdívalo „kafemlejnek”, muselo mít za následek pokles počtu patentů. Dnes za přihlášku patentu automaticky peníze již nedostanete. Je tak potřeba pečlivě zvážit, zda do průmyslově-právní ochrany investovat. Sestupný trend v počtu udělených patentů však sledujeme, kromě Číny, i v dalších vědecky vyspělých zemích. Může to být způsobeno změnou paradigmatu od tradičního licencování vědeckých patentů velkému průmyslu k zakládání deep-tech spin-off a startup společností. Vědci se díky nim aktivně podílejí na vytváření nových, na výzkumu založených inovací.“
Z databáze ÚPV vyplývá, že v roce 2024 měly v rámci AV ČR nejvyšší počet udělených patentů tři největší ústavy AV ČR: Fyzikální ústav AV ČR (FZU), Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) a Biologické centrum (BC). Každý z těchto ústavů získal v roce 2024 čtyři patenty.
Dlouhodobou úspěšnost ÚOCHB a FZU potvrzuje i pohled do historie – ÚOCHB získal za období 2017–2024 celkem 28 patentů, FZU dokonce 44. Biologické centrum získalo ve stejném období celkem 8 patentů, z toho 4 dostalo loňský rok, což vysvětluje Petr Maršík, vedoucí Úseku transferu technologií Biologického centra tím, že došlo k souběhu konců projektů, kde byly patenty plánovány jako výsledkové indikátory.
Podle CETAV jsou rozdíly v počtu patentových přihlášek u jednotlivých pracovišť Akademie věd způsobeny odlišným zaměřením ústavů. Patentovat lze pouze technické řešení, resp. vynález. Pracoviště AV ČR však primárně provádějí základní výzkum a technická zlepšení či vynálezy tedy vznikají spíše jako vedlejší produkt. Řada ústavů se navíc zabývá výzkumem v oblasti humanitních a společenských věd, který z principu k patentům nesměřuje. Důvodů je však více: „Řada pracovišť AV ČR patentuje rovnou v zahraničí, a to v teritoriích, kde se snaží se svými vynálezy uspět. Naše patenty naleznete např. v databázi amerického USPTO či evropské databázi Espacenet,“ dodává Michal Beluský.
Každého většinou zajímá, jak jsou výsledné patenty úspěšné. Jak se ale úspěšnost patentů vlastně hodnotí? „Úspěšnost či neúspěšnost patentů se obvykle dá hodnotit až ve druhé polovině jejich ‚kariéry‘. Samozřejmě, samotné udělení patentu je ocenění toho, že vynález je celosvětově nový a inventivní (pozor, neplést ,inventivní’ a ,inovativní’). Ale skutečně úspěšný patent přinese zpět náklady vložené do výzkumu a do patentování, nebo zvýší významně dobré jméno instituce díky vysoce kvalitnímu a úspěšnému produktu či službě, které jsou na něm založené,“ uvádí Katka Hartvichová, patentová zástupkyně a jednatelka společnosti Harber IP.
Příjmy za prodej softwaru se meziročně zdvojnásobily, říká FZU
Z jakých oblastí pochází 44 patentů, které získal největší ústav AV ČR – Fyzikální ústav (FZU) v letech 2017–2024? Jde zejména o oblasti materiálové vědy, vývoje detektorů či polovodičů a krystalografie, které se opakovaně daří komerčně uplatnit. Míří hlavně na zahraniční trh. Mimo Česko ústav prodal už několik licencí a zhruba polovina patentů z posledních let jsou zahraničními patenty, byť jsou samozřejmě nákladnější než patenty české. Příkladem je patent, který vznikl v rámci konsorcia MAGNELIQ, a vztahuje se k magneto-elektrickým kapalinám, jejichž využití je vhodné pro inteligentní optická zařízení. Dalším příkladem je pak společný národní patent Oddělení optických materiálů s firmou Crytur č. 309877: luminiscenční a scintilační vlastnosti slibné matrice těžkého perovskitu (Gd,Y) AlO3, jehož ochranu rozšiřují do dalších zemí. Perovskity mohou nalézt využití například v solárních panelech. Více příkladů patentů najdete ve výroční zprávě ústavu.
Ne vždy je patentování nejvhodnějším způsobem, jak dostat objevy a inovace do praxe. Ústav se snaží hledat i jiné cesty, například softwarová řešení. Mezi jeden z nejúspěšnějších příkladů patří světově známý krystalografický software JANA od Václava Petříčka, laureáta ceny Neuron, který blíže popisuje PR specialistka Julie Nekola Nováková: „Naši vědci a vědkyně si díky posouvání hranic současných metod často potřebují vytvářet vlastní software pro měření či analýzu dat – a jiné instituce a firmy si jej následně kupují, aby ho také mohly využít. V posledních třech letech se naše příjmy z prodeje softwaru vždy meziročně zdvojnásobily, a nejde o zanedbatelné částky.“
Od medicinální chemie až po separaci vzácných kovů, to jsou patenty ÚOCHB
Výkladní skříní v úspěšnosti patentů jsou patenty z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Díky patentům antivirotických látek Antonína Holého získával ústav ročně více než 3 miliardy Kč, konkrétně v roce 2023 šlo o 3,48 mld. Kč. Z látek vzniklo léčivo především proti viru HIV, které komerčně uplatnila firma Gilead Sciences.
ÚOCHB má však i další patenty, především v oblasti medicinální chemie, nebo patenty zaměřené na velmi selektivní metodiky využitelné pro separaci vzácných kovů. Látky vyvinuté v ÚOCHB mohou najít uplatnění v léčbě neurodegeneratativních onemocnění, zánětů, alergických a autoimunitních onemocnění, rakoviny, virových infekcí, metabolických nebo jaterních poruch.
„Vzhledem k tomu, že jsme ústav základního výzkumu, tak další vývoj není v gesci ÚOCHB a ten proto musí patenty licencovat. Loni uzavřel tři nové licenční smlouvy s českými subjekty. V platnosti je pět zahraničních licencí převážně s velkými farmaceutickými firmami, jako je F. Hoffmann-La Roche Ltd, Pfizer Inc., LipidEra Therapeutics B.V. a tři dlouhodobé české licence, z nichž jedna se uplatnila ve velké míře během covidové epidemie,“ říká mluvčí ústavu Veronika Sedláčková.
ÚOCHB patentuje ale také postupy pro získání nanomateriálů s unikátními vlastnostmi, cílené dopravování nukleotidů a nukleových kyselin, způsob přípravy radionuklidů kovových prvků pro použití v nukleární medicíně, zejména pro diagnostiku a terapii onkologických onemocnění nebo nové detekční a kontrastní činidla či nové sloučeniny pro výrobu agrochemikálií a biologicky aktivních látek pro farmaceutický průmysl. V roce 2024 šlo převážně o čínské, korejské, taiwanské, americké nebo australské patenty.
Čtyři české patenty udělené ÚOCHB v roce 2024 jsou:
1) Deoxyribozymy generující chemiluminiscenční signály (EP 4043566),
2) Nové selektivní ligandy lidského konstitutivního androstanového receptoru (EP 3962915),
3) Sloučeniny na bázi cyklenu, koordinační sloučeniny, peptidy, farmaceutické přípravky a jejich použití (EP 4229005)
4) Sloučeniny pro komplexaci prvků vzácných zemin a/nebo s-, p-, d-blokových kovů, jejich koordinační sloučeniny, peptidové konjugáty, způsob jejich přípravy a použití (EP 4377308). (Detailnější popis a využití jsou dostupné ve výroční zprávě).
Užitečné houby z Biologického centra
Úspěšné patenty vznikají nejen v Praze, ale i v jižních Čechách v Biologickém centru AV ČR. Týkají se především biologické ochrany rostlin, mikrobiologie a biotechnologií. Pokrývají široké spektrum oblastí – od ochrany hospodářských plodin přes zvyšování jejich vitality až po produkci biologicky cenných metabolitů s farmaceutickým potenciálem.
V roce 2024 šlo o tyto patenty:
1) Kmen houby Cordyceps javanica CCM8917 využitelný k produkci bioaktivních látek
2) Kmen bakteriofága Xe_PB119 určený k biologické ochraně rajčat a paprik před bakteriální skvrnitostí
3) Kmen bakteriofága Xe_NED111 rovněž zaměřený na potlačování bakteriální skvrnitosti u zeleniny
4) Kmen houby Trichoderma harzianum CCM9213 určený do přípravků pro podporu růstu rostlin a jejich ochranu proti houbovým patogenům.
Poptávka po tomto typu patentů vychází zejména z oblasti biozemědělství a výroby přípravků šetrných k životnímu prostředí, u kterých je potřeba inovativních řešení stabilně vysoká. To ukazuje i poslední zmíněný kmen houby Trichoderma harzianum, který je dobře známým bioagens.
Patentovaný kmen s potvrzenou účinností byl použit v komerčním biopreparátu SUPRESIL DUO podporujícím růst plodin a jejich rezistenci vůči chorobám. SUPRESIL DUO je dostupný na trhu a spolu s produktem NEMASIL FORTE byly předmětem licenční smlouvy mezi Biologickým centrem a nově vzniklým startupem INEF BioP s.r.o.. Licenční smlouva byla podepsána v roce 2025.
Všechny patenty Biologického centra jsou sice chráněny na národní úrovni, ale jejich význam přesahuje hranice. „Houba Cordyceps javanica má silný aplikační potenciál v Asii, kde jsou houby tohoto rodu tradičně využívány v medicíně a nutraceutice. Fágové přípravky mají tržní potenciál zejména v jižní Evropě, kde je pěstování rajčat a paprik významnou zemědělskou komoditou a kde je potřeba účinných prostředků proti bakteriálním chorobám velmi vysoká. Trichoderma harzianum a jeho kombinace s dalšími organismy by mohly zaujmout i ve vyspělých trzích EU či Izraele, kde je biologická ochrana rostlin velmi podporována,“ dodává Petr Maršík, vedoucí Úseku transferu technologií v Biologickém centru.
Vakcíny nejen pro zvířata vznikají ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně
Podívali jsme se i na jeden rezortní výzkumný ústav, a to je Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně. Z hlediska počtu patentů byl pro ústav nejúspěšnější rok 2019, kdy získal 6 patentů. Průměr v jiných letech byl 1–2 patenty ročně a během posledních dvou let nezískal ústav žádný nový patent, zaregistroval však nové užitné vzory. V roce 2024 celkem evidoval 14 platných národních a mezinárodních patentů a 42 užitných vzorů. Patenty se primárně věnují biotechnologiím ve veterinární a humánní medicíně a ve výživě.
Úspěšné využití patentů a užitných vzorů VÚVeL v komerční sféře na české i mezinárodní úrovni komentuje Ildikó Csölle Putzová, zástupkyně ředitele pro řízení a strategický rozvoj: „Ústav poskytuje licenci na několik patentů a užitných vzorů, které jsou zavedeny do výroby. Např. v roce 2020 byl zahájen prodej vakcíny proti salmonelovým infekcím prasat, která byla vyvinuta ve spolupráci s firmou Bioveta a. s. Ústav také disponuje několika mezinárodními patenty a zároveň má v současnosti několik podaných přihlášek PCT. Za úspěch lze např. považovat uzavřenou licenční smlouvu se společností Life Technologies Corporation k mezinárodnímu patentu č. EP 2 009 118 na výrobu diagnostické sady pro rychlou detekci původce paratuberkulózy u skotu.“
V rámci spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci podal ústav v roce 2024 mezinárodní přihlášku vynálezu s názvem „Koordinační sloučeniny ruthenia a osmium pro léčbu rakoviny plic“ (PCT/CZ2024/050060). Další mezinárodní patentová přihláška (PCT/CZ2022/050128), která se týká využití ginsenosidů pro léčbu infekcí chronickým virem hepatitidy B, vstoupila do národní fáze evropské patentové přihlášky v roce 2024. Přihláška byla podaná ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně.
Rady patentové zástupkyně a jednatelky firmy Harber IP Kateřiny Hartvichové
Co je u podání patentů důležité a na co by si výzkumníci měli dávat pozor?
1. Výzkumníci by při podání patentové přihlášky už měli mít na mysli to, jakým způsobem by bylo vhodné vynález komercializovat, například jako produkt či službu a kde všude se vynález může uplatnit.
2. Výzkumník by měl být připraven na to, že podáním patentové přihlášky vše nekončí, ale naopak začíná. Jednak bude potřeba jeho spolupráce v průběhu řízení o udělení patentu či patentů, a jednak i spolupráce v rámci podpory komercializace. Pokud někdo z výzkumného týmu není připraven tuto roli na sebe vzít, nebývá komercializace úspěšná, a podávání patentových přihlášek tedy vlastně nemá velký smysl.
3. Nejdůležitější je načasování podání patentové přihlášky. Přihláška by měla být podána před tím, než se zveřejní cokoliv o podstatě vynálezu, ale zároveň v době, kdy už je k dispozici dobré experimentální podložení vynálezu a jeho technických přínosů, a výzkumníci mají dobrou představu o tom, co je jádrem vynálezu.
Důležité je, že se výzkumníci mají na koho obrátit
Všechny zmíněné instituce svým zaměstnancům nabízí administrativní podporu při registraci patentů, často mají vlastní specializované oddělení a pro výzkumníky v této oblasti pořádají školení. CETAV s pracovníky řeší především identifikaci duševního vlastnictví a následně nabízí plnou podporu v průběhu celého procesu. „CETAV v této oblasti poskytuje podporu například skrze nově zřízený akcelerátor Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK), či připravovaný Inkubační program, jehož cílem je, mimo jiné, umožnit domácím investorům do vědeckých spin-off investovat,” říká Michal Beluský.
Vzhledem k decentralizaci a samostatné právní formě jednotlivých ústavů však mají pracovníky podpory transferu i jednotlivé ústavy.
ÚOCHB má vlastní patentovou zástupkyni, která školí vědecké pracovníky v problematice duševního vlastnictví, zvláště v procesu patentování, a poskytuje jim během celého procesu podporu. V případě zahraničních nebo rozsáhlejších tuzemských přihlášek spolupracuje ústav s patentovou kanceláří Harber IP. „Vědečtí pracovníci se v transferovém procesu, během rozvoje jejich projektu chráněného patentem, mohou spolehnout na plný servis zprostředkovaný dceřinou firmou ÚOCHB: IOCB-Tech. Jedná se například o prezentaci patentu na mezinárodních veletrzích IP (Bio Europe, Bio-US...), aktivní vyhledávání možných licenčních partnerů, zajištění potřebného testování apod.,“ dodává Veronika Sedláčková.
Na FZU mají pracovní skupinu transferu znalostí a technologií, která se snaží najít nejlepší způsob využití pro konkrétní vynález či produkt. Mezi jejich služby patří také business validace a analýzy trhu. „Zmíněný postup pro každý konkrétní vynález zabral typicky týden až dva. Díky vyladění AI nástrojů se nám podařilo zkrátit tuto dobu do dvou hodin, přičemž máme ověřeno, že AI poskytuje velmi dobře použitelné výsledky, na základě nichž už je možné stanovit další postup,“ zmiňuje Julie Nekola Nováková.
Úsek transferu technologií Biologického centra má kompletně nastaveny procesy od oznámení výsledku výzkumu, přes financování aplikovaného a orientovaného výzkumu, ochranu majetkových a autorských práv instituce a původců, až po komercializaci vybraných výsledků výzkumu. Jejich struktura navazuje na koncepci „Triple Helix“, která spočívá v tom, že instituce by měla být hybatelem spolupráce mezi akademickým, vládním a průmyslovým sektorem. „Do budoucna plánujeme i vytvoření podpůrných struktur, jakou jsou inkubátory či spin-off fondy, což nám pomůže posílit transferové zázemí na instituci,“ říká Petr Maršík.
Podobný systém podpory, jako u výše zmíněných ústavů, poskytuje také VÚVeL, kde funguje Centrum pro transfer technologií a projektovou podporu. Na rezortním ústavu byla také zahájena realizace projektu OP JAK Výzkumné prostředí, mezi jehož priority právě patří i podpora vzniku nových poznatků a jejich ochrany prostřednictvím vzdělávání a vytváření strategických podpůrných nástrojů.
Projekty z výzvy Výzkumné prostředí realizují i mnohé ústavy Akademie věd ČR. Postupně tak možná uvidíme další zkvalitňování práce s patenty – nejen růst jejich přihlášek, který ještě nemusí nutně vypovídat o úspěchu, ale i lepší práci s následnou komercionalizací.
„Pozorujeme pozitivní změny, například již zmíněný program PRAK AVČR, který představuje konkrétní a cílenou podporu komercializace nezávislou na účelovém financování, nicméně z naší zkušenosti ze zahraničí se podobné změny dějí i tam, avšak často s větší dynamikou. Jako ekosystém se tedy posouváme dopředu, ale svět kolem nás se posouvá rychleji,” myslí si Vojtěch Kadlec z firmy UNICO, která se na konzultace v oblasti inovací zaměřuje.
17. 2. 2026 Doplnění: Do článku bylo doplněno vyjádření Vojtěcha Kadlece z firmy UNICO.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
