V uplynulých třech letech bylo v Česku realizováno 6000 výzkumných projektů za více než 100 miliard Kč z evropských a národních dotačních programů. Z evropských peněz byly nejvíce podpořeny projekty na podporu zvýšení kvality a společenské relevance veřejného výzkumu a dekarbonizaci, z národních peněz projekty na posílení inovační výkonnosti stávajících firem a reakce na průmyslovou transformaci, technologické a společenské změny, říká Ministerstvo průmyslu a obchodu, které každoročně zpracovává analýzu národní RIS3 strategie.
Národním RIS3 týmem na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) byla zpracována každoroční Zpráva o realizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (RIS3 strategie), která slouží jako klíčový nástroj pro efektivní využívání evropských a národních prostředků na podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). V tomto článku přinášíme hlavní závěry této zprávy za období 2024–2025, kdy pokračovala úspěšná implementace. Podrobné informace a datové výstupy jsou dostupné na portálu RIS3.
„RIS3 strategie je klíčovým nástrojem pro cílené směřování investic do výzkumu a inovací, které reflektují aktuální společenské výzvy a technologické trendy,“ říká Tomáš Holinka, vedoucí Oddělení chytré specializace na MPO.
Podle nejnovějších údajů dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) v roce 2023 hodnoty 139,7 miliard Kč (viz Graf 1).

Největší podíl těchto výdajů připadá na podnikatelský sektor, který tvoří přibližně dvě třetiny celkových investic do VaV (viz Graf 2) a za uplynulých 7 let se jeho výdaje takřka zdvojnásobily z 49 miliard Kč v roce 2016 na 90 miliard v roce 2023.

Celková podpora aktivit v rámci RIS3 strategie v letech 2021–2024 činila v operačních programech 72,5 miliard Kč, z čehož podpora mise M01 zaměřené na dekarbonizaci a udržitelnost dosáhla hodnoty 7,06 miliard Kč (cca 10 % celkové podpory) (viz Graf 3). Tato mise se stala jedním z hlavních pilířů strategie a přispívá k řešení klimatických výzev prostřednictvím výzkumu a inovací.

Na jaké domény se dotační podpora nejvíce zaměřila? Na prvním místě to byly Pokročilé materiály, technologie a systémy, které byly podpořeny 12,1 mld. Kč (37 % celkové podpory v operačních programech), dále Pokročilá medicína a léčiva (7,73 mld. Kč, 23 % celkové podpory v OP) a Elektronika a digitální technologie (5,09 mld. Kč, 15 % celkové podpory v OP).
„Podpora domén jako Pokročilé materiály, medicína a digitální technologie ukazuje na strategické směřování ČR k oblastem s vysokým inovačním potenciálem,“ komentuje domény analytik Jan Bilík.
Intenzita výdajů na VaV v roce 2023 dosáhla 1,83 % HDP, což oproti předchozím letům představuje pokles (viz Graf 4). Cílem strategie je tento trend zvrátit a přiblížit se průměru silných inovátorů v EU.

„Pokles intenzity výdajů na VaV je výzvou, kterou musíme řešit cílenými opatřeními a podporou spolupráce mezi sektory,“ říká Tomáš Holinka.
V rámci implementace RIS3 strategie došlo k významnému pokroku v oblasti spolupráce mezi národními a krajskými aktéry, rozvoji datového portálu RIS3, který byl napojen na další informační a dotační portály, a zapojení České republiky do mezinárodních inovačních iniciativ. Byly rovněž vypracovány metodiky pro rozvoj tzv. RIS3 misí a překonávání bariér mezi akademickou, podnikatelskou a veřejnou sférou.
V roce 2025 bude pokračovat implementace strategie s důrazem na aktualizaci tematických priorit, rozvoj nových misí a posílení mezioborové spolupráce. Klíčovým cílem zůstává zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím výzkumu a inovací.
Hlavní závěry zprávy
1. Implementace RIS3 v roce 2024
- Probíhala intenzivní spolupráce mezi národními a krajskými aktéry, včetně inovačních platforem, řídicích orgánů a evropských institucí.
- Rozvíjen RIS3 portál – napojení na dotační portál MS2021+ a informační systém výzkumu a vývoje IS VaVaI, umožňuje téměř reálný monitoring projektů.
- Mezinárodní spolupráce: aktivní účast na konferencích S3 CoP, OECD, spolupráce se styčnou kanceláří pro výzkum v Bruselu CZELO.
- Významné výstupy: metodiky (např. překonávání bariér mezi sférami triple/quadruple helix), analýzy (např. průmyslové transformace), evaluace (mid-term evaluace RIS3).
2. Analytické vyhodnocení 2021–2024
- Operační programy (OP): 2 423 projektů, 72,5 mld. Kč (61 % z EU), nejvíce podpořen cíl B01 Zvýšení kvality a společenské relevance veřejného výzkumu (21,2 mld. Kč, 29 % celkové podpory v OP).
- Národní programy (NP): 3 575 projektů, 32,3 mld. Kč (72 % ze státního rozpočtu), nejvíce podpořen cíl Posilování inovační výkonnosti stávajících firem a reakce na průmyslovou transformaci, technologické a společenské změny (13,9 mld. Kč, 43 % celkové podpory v NP).
- Domény specializace: největší podpora pro Pokročilé materiály, technologie a systémy (12,1 mld. Kč, 37 % celkové podpory v OP), Pokročilá medicína a léčiva (7,73 mld. Kč, 23 % celkové podpory v OP), Elektronika a digitální technologie (5,09 mld. Kč, 15 % celkové podpory v OP).
- Mise RIS3: Mise Dekarbonizace (7,06 mld. Kč, 10 % celkové podpory v OP) a mise Stabilita, spolehlivost a udržitelnost společenských, ekonomických a environmentálních systémů (8,79 mld. Kč, 12 % celkové podpory v OP). Druhá mise měla silnou podporu, ale menší než mise Dekarbonizace
3. Plán na rok 2025
- Finalizace analytických podkladů pro aktualizaci RIS3 po roce 2027.
- Ověřování metodik, rozvoj misí, vzdělávání, zahraniční spolupráce.
- Společné aktivity krajů a národní úrovně (např. RIS3 meet, URBIS).
- Pokračování projektů STRATIN+II a systémové podpory implementace RIS3.
Autorka: Ivana Křižanová
Zdroj: RIS3
- Autor článku: ne
- Zdroj: RIS3
