Rozložení finanční podpory pro ČR v tematických oblastech programů H2020 a HE

V návaznosti na poslední zmiňované téma nabízíme krátké analytické zamyšlení nad rozložením finanční podpory, kterou ČR získala v jednotlivých tematických oblastech rámcových programech (RP) Horizont 2020 (H2020) a Horizont Evropa (HE). Cílem tohoto textu není vyčerpávající analýza, ale spíše drobné zamyšlení, které může posloužit jako podnět k debatě, jak lze lépe zareagovat na zvýšený rozpočet budoucího RP. 

Analýza odhaluje nejen změny ve vnitřní struktuře českého projektového portfolia, ale také vypovídá o celkové konkurenceschopnosti ČR v jednotlivých částech RP. V kontextu konference CZEDER tak analýza může přispět k lepšímu porozumění tomu, jak si český výzkum a inovace stojí na evropské scéně, a naznačuje, kde se otevírá prostor pro další posílení účasti.

Tematické oblasti programů H2020 a HE

RP nemají zcela shodnou strukturu, což znesnadňuje přímé porovnání účasti v nich. Proto je nezbytné překlenout rozdíly v jejich vnitřním uspořádání. Přesto lze v obou sledovaných programech identifikovat části, které mají jasnou kontinuitu a návaznost a jsou tedy vhodné k přímému porovnání (např. ERC, MSCA, Výzkumné infrastruktury a Widening). U dalších oblastí existuje obsahová kontinuita – například mezi oblastí společenských výzev v H2020 a klastry v programu HE. Naopak některé části RP vykazují výraznější rozdíly, typickým příkladem je SME Instrument v programu H2020 a jeho pokračovatel EIC v programu HE. Pro účely této analýzy proto využíváme metodiku sjednocených tematických oblastí, jež umožňuje porovnávat podíly finančních prostředků napříč oběma programy i přes rozdíly v jejich struktuře. Tímto způsobem vzniklo 13 v příloze uvedených tematických oblastí. 

Finanční podíly a indexy účasti ČR v tematických oblastech RP

Při hodnocení finančních podílů ČR (případně dalších členských států EU) v RP je nutné rozlišit dvě základní úrovně pohledu. V první řadě jde o finanční podíl ČR vztažený k celkovému objemu finanční podpory v dané tematické oblasti RP, který získaly státy EU. Tento podíl lze jednoduše chápat jako index zastoupení ČR mezi státy EU v dané tematické oblasti RP. Tento index (ukazatel) měří čistou výkonnost a konkurenceschopnost ČR v evropském kontextu a vypovídá o významu ČR pro konkrétní oblast RP neboli o síle ČR v dané tematické oblasti RP. Nevýhodou tohoto indexu je, že absolutní hodnoty indexu jsou přirozeně ovlivněny velikostí ČR mezi státy EU (HDP, počet výzkumníků, kapacita institucí). Naopak jeho výhodou je, že nezávisí na velikosti rozpočtu dané tematické oblasti v RP, protože ukazuje reálnou pozici ČR vůči celé EU. 

Podíl finační podpory, který ČR získala v příslušné tematické oblasti RP neboli index zastoupení ČR v tematické oblasti RP, lze jednoduše vyjádřit vzorcem:

Podíl finanční podpory pro ČR vůči celkové podpoře pro EU v dané tematické oblasti (index zastoupení) (%) = (Finanční podpora ČR v tematické oblasti RP / Celková finanční podpora v dané tematické oblasti pro EU v RP)  × 100 

V tabulce níže jsou tyto hodnoty podílů finanční podpory pro ČR uvedeny pro oba sledované RP ve sloupcích a, b.

Druhým indikátorem je index posunu, který porovnává finanční podíl ČR v dané tematické oblasti mezi programy HE a H2020. Hodnota nad 1 znamená, že ČR svou účast v dané tematické oblasti posílila, hodnota pod 1 značí oslabení. Tento index ukazuje, jak se strategické zaměření a schopnost ČR prosadit se v soutěži o účast v projektech změnila mezi oběma sledovanými RP. Index posunu stanovíme vzorcem:

Index posunu ČR v dané tematické oblasti RP =  Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti v programu HE (%) / Podíl finační podpory pro  ČR v dané tematické oblasti v programu H2020 (%)

V tabulce níže jsou hodnoty indexu posunu ČR v dané tematické oblasti uvedeny ve sloupci b/a. 

Dalším velmi jednoduchým až triviálním indikátorem je změna podílů finační podpory pro ČR  v dané tematické oblasti RP mezi programy HE a H2020 uváděná v procentních bodech (p. b). Je to vlastně rozdíl podílů ČR v dané tematické oblasti mezi programy HE a H2020. Pro tento indikátor existuje jednoduchý vzorec: 

Změna podílů finační podpory pro ČR v dané tematické oblasti RP (p.b.) = Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti programu HE (%) – Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti programu H2020 (%)

Hodnoty tohoto indikátoru nejsou v tabulce přímo uvedeny, ale lze je spočítat využitím sloupců b, a.

Druhým klíčovým přístupem je pohled na celkové vnitřní portfolio ČR, které udává vnitřní strukturu rozložení získaných finančních prostředků (finanční podpory) pro ČR mezi tematické oblasti daného RP. Tento ukazatel je metodicky problematický pro přímé porovnání tematických oblastí ve sledovaných RP, protože váhy podílů finanční podpory v tematických oblastech jsou v programech H2020 a HE odlišné (např. Widening v programu HE má významně větší váhu než v programu H2020). Tento ukazatel přesto umožňuje posoudit, kam ČR směřovala své úsilí a v jakých oblastech posílila či naopak oslabila. Vzorec pro podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti vůči celkové podpoře pro ČR v RP pak bude: 

Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti v daném RP vůči celkové podpoře pro ČR (%) = (Finanční podpora pro ČR v dané tematické oblasti RP / Celková finanční podpora pro ČR v RP za všechny tematické oblasti) × 100

Hodnoty podílu finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti vůči celkové podpoře pro ČR pro oba RP jsou uvedeny v tabulce  ve sloupcích c, d.

Níže jsou uvedeny vzorce dalších dílčích indikátorů: 

Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v daném RP = Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti v daném RP (%)/ Podíl finanční podpory pro EU v dané tematické oblasti v daném RP (%)

Hodnoty výše uvedeného ukazatele pro oba sledované RP jsou uvedeny v tabulce níže ve sloupcích c/e a d/f.

Relativní posun ČR vůči EU = Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu HE - Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu H2020

Hodnoty relativního posunu ČR vůči EU jsou uvedeny v tabulce ve sloupci (d/f) – (c/e).

Index dynamiky, R = Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu HE / Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu H2020

Hodnoty indexu dynamiky jsou uvedeny v tabulce ve sloupci (d/f) / (c/e).

Rozložení finanční podpory pro ČR v tematických oblastech programů H2020 a HE

ČR si v programu HE oproti H2020 zřetelně polepšila. Finanční podíl ČR mezi státy EU vzrostl z 0,92 % na 1,28 %, což potvrzuje silnější postavení českých týmů v evropském výzkumu a inovacích. V programu H2020 se česká účast vyjádřená podílem finančních prostředků opírala hlavně o účast v tematických oblastech Klima, Energetika a Doprava (Climate, Energy & Mobility) – 22,19 % a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space) – 17,42 %. Silnými oblastmi byly také ERC – 13,60 %, Widening – 10,25 %, MSCA – 9,74 % a Výzkumné infrastruktury (Research Infrastructures) – 7,45 %. Za vysoce nadprůměrnou v porovnání s celkovou situací v EU, bylo možno považovat účast ČR v prioritách Widening (ovlivněno prioritní účastí tzv. widening zemí, priorita je cílena jen na země s nižší inovační výkonností) a Výzkumné infrastruktury. Mírně nad „průměrem" EU se ČR pohybovala v oblastech MSCA a Klima, Energetika a Doprava. Naopak v prioritách a tematických oblastech Potraviny, bioekonomika a životní prostředí (Food, Bioeconomy & Environment), Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space), ERC, EIC / FET, Inovační ekosystémy (Innovation Ecosystems), Zdraví (Health) a Bezpečnost občanů (Civil Security) byla česká účast v porovnání s celkovou bilancí EU slabší (index posunu vůči EU < 1).

V programu HE se těžiště české účasti měřené růstem podílu získané finanční podpory viditelně překlápí směrem k „people & excellence“. Největší podíl finančních prostředků si ČR připisuje prostřednictvím řešení prestižních grantů ERC – 16,38 %. Výrazný podíl finančních z programu HE ČR získává ČR z priorit Widening – 15,01 % a MSCA – 11,04 %. O více než 10 % podíl finanční podpory pro ČR se zasloužili řešitelé projektů spadajících do tematických oblastí Klima, energetika a doprava (Climate, Energy & Mobility) – 16,19 % a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space) – 13,42 %.

Z tabulky je patrné, že v porovnání s programem H2020 a ve vztahu k celkové situaci v EU ČR nejvíce posílila svou účast v programu HE v realizaci projektů na podporu vědecké mobility MSCA (růst finančního podílu z 9,74 % na 11,04 % a indexu posunu vůči EU z 1,06 na 1,42. Oproti programu H2020 se výzkumníkům působícím v ČR daří získávat více grantů ERC, což se projevuje růstem podílu finanční podpory z 13,60 % na 16,38 % a indexu posunu vůči EU z 0,78 na 0,86. ČR výrazně poskočila v tematické oblasti Občanská bezpečnost (poměr CZ/EU 0,46 → 1,60, relativní posun +0,74). Vzestupný trend má také podíl ČR v tematické oblasti Zdraví  (4,77 % → 6,93 %; index posunu vůči EU 0,56 → 0,70). 

Zajímavá situace je u priority Widening, která zůstává jedním z hlavních opěrných bodů české účasti v RP, ale přes vzrůstající podíl finanční podpory českých institucí z 10,25 % v programu H2020 na 15,01 % v programu HE se česká pozice ve Wideningu ve vztahu k EU v programu HE mírně oslabila (index posunu 8,07 → 6,03). Podobně je tomu u tematické oblasti Potraviny, bioekonomika a životní prostředí, kde podíl finanční podpory vzrostl z 5,19 % v programu H2020 na 7,69 % v programu HE, ale postavení ČR se v této tematické oblasti vůči celkové situaci mírně EU mírně zhoršilo – index posunu 0,97 → 0,77. V praxi to znamená, že u Widenigu a v tematické oblasti Potraviny, bioekonomika a životní prostředí sice roste podíl finanční podpory pro ČR mezi oběma programy, ale na úrovni EU je tempo růstu ještě výraznější. Naopak velké tematické oblasti Klima, energetika a doprava a Digitalizace, průmysl a vesmír v českém portfoliu mírně ustupují (22,19 % → 16,19 % a 17,42 % → 13,42 % a vůči  „průměru" EU se rovněž  propadají (index posunu vůči EU 1,05 → 0,89; 0,90 → 0,75. 

Výše uvedený graf ukazuje na vodorovné ose změnu postavení ČR vůči EU mezi programy H2020 a HE a na svislé ose podíl finační podpory pro ČR v tematických oblastech programu HE. Vodorovná osa představuje tzv. index dynamiky R = (d/f)/(c/e). Hodnota R = 1 (svislá oranžová čára) znamená, že se postavení ČR vůči EU nezměnilo; R > 1 značí zlepšení, R < 1 zhoršení. Svislá osa zobrazuje podíl ČR v programu HE v dané tematické oblasti; vodorovná oranžová čára vyznačuje medián tohoto podílu napříč tematickými oblastmi.

Co přesně znamenají index c/e a d/f , z nichž se dynamika posunu podílu finanční  podpory mezi RP počítá?

Indexy c/e a d/f jsou poměry dvou podílů: „podíl dané tematické oblasti v portfoliu ČR“ děleno „podílem téže oblasti v portfoliu EU jako celku“ v H2020 (c/e) a v HE (d/f). Hodnota 1 znamená, že je daná tematická oblast v českém portfoliu zastoupena stejně jako v EU; hodnoty nad 1 ukazují relativně vyšší zastoupení tematické oblasti v ČR, hodnoty pod 1 relativně nižší zastoupení tematické oblasti v ČR. Index dynamiky R tedy říká, o kolik se toto postavení posunulo mezi programy H2020 a HE. Velikost bubliny vychází z ukazatele b/a, což je změna podílu ČR vůči finačním prostředkům EU v dané tematické oblasti mezi programy H2020 a HE (v tabulce „HE: CZ/EU“ děleno „H2020: CZ/EU“). Velikost bubliny tedy vyjadřuje vnitřní posun ČR v čase – čím větší bublina, tím výraznější změna ve prospěch ČR.

Jak číst graf na první pohled

Vpravo nahoře leží tematické oblasti, které jsou významné v portfoliu ČR a zároveň se vůči EU zlepšují (např. MSCA; velmi výrazně Bezpečnost občanů – Civil Security). Vlevo nahoře jsou vidět finančním podílem sice velké, ale vůči EU relativně oslabující tematické oblasti (Klima, Digitalizace, Widening – Climate, Digital, Widening). Vpravo dole se nacházejí finančním podílem menší, ale rychle rostoucí tematické oblasti (Zdraví – Health, částečně EIC/FET). Vlevo dole jsou finančním podílem menší a zhoršující se tematické oblasti.

Co z grafu a přiložené tabulky plyne?

V programu HE se těžiště české účasti, měřené růstem podílu získané finanční podpory, zřetelně posouvá k „people & excellence“ (MSCA a ERC). Současně se z tohoto pohledu zlepšují některé finačním podílem a objemem menší, tematické oblasti, především bezpečnost a zdraví. Naproti tomu ve velkých tematických oblastech výzkumu a inovací (Klima, energetika a doprava – Climate, Energy & Mobility a Digitalizace, průmysl a vesmír – Digital, Industry & Space) klesá relativní pozice ČR vůči EU. Konkrétní hodnoty odpovídajících podílů a indexů jsou uvedeny v tabulce (sloupce d = podíl ČR v HE, c/e a d/f = postavení vůči EU, b/a = velikost bublin).

Závěr

V programu HE se těžiště české účasti, měřené růstem podílu získané finanční podpory, zřetelně posouvá k „people & excellence“. Data ukazují priority, kde ČR posiluje (zejména MSCA a ERC) a naopak oblasti, kde její finanční podíl spíše slábne. To se týká především velkých tematických oblastí výzkumu a inovací, jako jsou Klima, energetika a doprava (Climate, Energy & Mobility) a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space). Priorita na určená na podporu výzkumně a inovačně slabších států Widening zůstává i nadále základním pilířem české účasti v RP. Současně je vidět, že se ČR pozvolna zlepšuje v některých z hlediska finačního podílu pro ČR menších tematických oblastech. Z analýzy vyplývá, že bezpečnost a zdraví – a v menší míře také EIC – sice zatím tvoří jen menší část českého portfolia, ale z hlediska trendu patří k nejrychleji rostoucím. Tento posun odráží shodu se současnými evropskými prioritami (důraz na bezpečnost, odolnost a zdraví). I přes zlepšení postavení ČR v RP platí, že prostor pro růst je stále značný. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že ačkoli se podíl ČR na prostředcích z RP zvýšil z 0,92 % v programu H2020 na 1,28 % v programu HE, stále zůstává pod úrovní, která by odpovídala jejímu ekonomickému a výzkumnému potenciálu. Pokud vycházíme z podílu ČR na HDP EU, který se pohybuje zhruba kolem 1,9 % [1], měla by ČR v ideálním případě usilovat o postupné přiblížení této úrovni. Realističtějším, a přitom stále ambiciózním cílem je přiblížit se podílu ČR na výdajích na VaV (GERD), který činí zhruba 1,5 % podílu na celkových výdajích EU [2]. Zvýšení rozpočtu programu HE oproti H2020 představuje příležitost, kterou by ČR měla rozhodně využít. Pokud by se podařilo udržet trend nárůstu z posledního období, mohl by se podíl ČR v současném RP skutečně přiblížit na požadovaných 1,5–1,6 %. 

Je zřejmé, že by ČR neměla v RP spoléhat jen na schémata pro individuální excelenci, mobilitu a vyrovnávání účasti. Klíčové je posílit účast v konsorciálních projektech v hlavních tematických oblastech RP. Tím se ČR posune blíže k technologickým a inovačním centrům evropského výzkumu. To vyžaduje kvalitní přípravu projektů, cílenou podporu excelentních týmů i institucí, efektivní využití národních nástrojů a promyšlené nastavení politik, včetně strategického zapojování do konsorcií. Cílem je systematicky posilovat účast výzkumných pracovišť v segmentech s největším potenciálem českého výzkumu a přetavit vyšší rozpočet programu do vyššího objemu prostředků pro český výzkum.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Horizont Evropa