Nejnovější vydání žebříčku THE World University Rankings 2027 přináší pro české vysoké školy smíšené výsledky. Zatímco Univerzita Karlova si drží pozici tuzemské jedničky a vysoké školy v Hradci Králové či Ostravě skokově posilují, jiné tradiční instituce zaznamenaly propad. Jak si české akademické prostředí vede v sílící světové konkurenci?
Letošní vydání hodnocení zahrnuje rekordních 2 297 institucí ze 118 zemí světa. Žebříček letos představil mírnou změnu – zúžil pásma, ve kterých školám poskytuje dělené hodnocení. Univerzity, které by se loni například umístily na děleném 601.–800. místě, letos pořadatel rozřadil do čtyř menších pásem po padesáti bodech (601.–650., a tak dále).
Univerzita Hradec Králové dohání Prahu
České univerzity se většinou umístily ve středních a nižších segmentech žebříčku, konkrétně od 451. pozice dále. V žebříčku figuruje 18 českých univerzit, jejich zastoupení je stejné jako v loňském roce. Žádná česká instituce z žebříčku tedy nevypadla, současně se ale nezařadila žádná nová. Více než dvě třetiny figurujících českých univerzit se drží stejného pásma jako loni, tři instituce se zlepšily a dvě v hodnocení klesly.
V první tisícovce letos máme o jednu českou univerzitu více než loni: stabilní sestavu tří vysokých škol skládající se z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), letos poprvé doplnila Univerzita Hradec Králové (UHK). Ta zaznamenala posun o 200 míst z pásma 1001.–1 200. do pásma 801.–1 000.
„UHK se v žebříčku THE World University Rankings 2027 umístila v pásmu 801–1000 především díky průběžnému zlepšování v oblasti kvality výzkumu (Research Quality), která je s váhou 30 % nejvýznamnějším pilířem hodnocení THE, přičemž skóre UHK v této kategorii vzrostlo z 52,9 v roce 2025 na 69,1 v roce 2027. Pozitivní vliv měl také postupný růst v oblastech výzkumném prostředí a transferu znalostí, zatímco mezinárodní prostředí zůstává dlouhodobě silnou stránkou univerzity,“ hodnotí výsledek UHK její rektor Jan Kříž.
Nejlepší českou univerzitou se letos opět stala Univerzita Karlova, která se umístila na 451.–500. místě, tedy podobně jako v předchozím roce (401.–500.). Dařilo se jí především v kritériích kvality výzkumu, spolupráce s průmyslem a internacionalizace. Nižší hodnoty zaznamenala naopak v kategoriích kvality výuky a výzkumného prostředí.
„Pro Univerzitu Karlovu je dobrou zprávou, že si dlouhodobě udržuje stabilní pozici a znovu je nejlépe hodnocenou vysokou školou v České republice. Ještě důležitější je pro nás posun ve třech z pěti hlavních sledovaných oblastí. Zlepšili jsme se ve vzdělávání a výuce, výzkumném prostředí i kvalitě výzkumu, tedy v oblastech, které patří k samotné podstatě činnosti univerzity,“ komentuje výsledek univerzity její tisková mluvčí Michaela Lagronová.
Masarykova univerzita zůstává druhou nejlépe hodnocenou tuzemskou vysokou školou s umístěním v pásmu 601.–650. (loni 601.–800.). V první tisícovce se udržela i ČZU (801.–1 000.), oproti loňsku si ale o jedno pásmo pohoršila (loni byla 601.–800.) a z dělené druhé příčky mezi českými institucemi klesla na třetí. Posledním českým zástupcem v první tisícovce je zmíněná UHK.
Vedle UHK se letošními skokany z řad českých univerzit staly také České vysoké učení technické (ČVUT) a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), které obě shodně postoupily z pásma 1 201.–1 500. místa o více než 200 pozic do pásma 1 001.–1 200. místa.
„Posun do lepšího pásma mezinárodního žebříčku v konkurenci rekordního počtu hodnocených institucí potvrzuje, že změny, které jsme v posledních letech nastartovali, přinášejí výsledky. Díky strategickým projektům jsme výrazně posílili výzkumné týmy, přivedli do Ostravy řadu špičkových odborníků ze zahraničí a investovali do moderní výzkumné infrastruktury. Univerzitu zároveň proměňujeme v živou laboratoř, kde spolu úzce spolupracují špičkoví vědci, studenti i firmy a kde se nové poznatky mohou rychleji promítat do praxe,“ uvedl rektor VŠB-TUO Igor Ivan.
Mezi české vysoké školy, které si v žebříčku pohoršily, patří zmíněná ČZU (propad na 801.–1 000. místo), ta si ale i tak stále udržela třetí místo mezi českými univerzitami, letos dělené s UHK. Pohoršila si i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) s umístěním v pásmu 1 201.–1 400. místa (loni 1 001.–1 200. místo). ČZU se nejvíce zhoršila v oblasti kvality výuky, dále pak ve spolupráci s průmyslem, ve které jí klesá skóre již čtvrtým rokem v řadě. JU se výrazněji zhoršila v kvalitě výzkumu, zlepšila se ale naopak v kvalitě výuky či kvalitě výzkumného prostředí.
Přečtěte si také
Prestižní žebříček Times Higher Education World University Rankings 2026 přináší nejnovější přehled nejlepších vysokých škol na světě. České školy nadále stagnují, vyjma České zemědělské univerzity v Praze, která si oproti loňskému roku polepšila. Nastartují růst českých vysokých škol noví rektoři?
Oxford si drží prvenství, Asie poráží Evropu
Vůbec nejlépe hodnocenou univerzitou se v celosvětovém žebříčku stala již pojedenácté v řadě University of Oxford. Vedoucí pozici si drží zejména díky perfektnímu skóre v kritériu výzkumného prostředí, téměř dokonalé hodnocení má i ve spolupráci s průmyslem. Neurochirurg Radek Kaiser, který na University of Oxford aktuálně působí a kvalitu tamního prostředí si pochvaluje, na síť LinkedIn napsal: „Oxford byl pojedenácté v řadě zvolen nejlepší univerzitou světa. A čím déle tu jsem, tím víc chápu proč."
Na druhém místě je opět americký Massachusetts Institute of Technology (MIT), který meziročně snížil ztrátu na University of Oxford a dokonce ji předčil v kritériích kvality výuky, kvality výzkumu a zejména spolupráce s průmyslem, ve které získal perfektní hodnocení. Dělené třetí místo zaujímají americké školy Princeton University a Stanford University, pětici nejlepších škol uzavírá britská University of Cambridge.
Prvních 10 nejlépe hodnocených institucí si i nadále drží USA a Velká Británie. Nejlepší kontinentální evropskou univerzitou je tradičně ETH Zurich, letos ale meziročně klesla z 11. na 12. místo. Na bývalé příčce ji vystřídala čínská Tsinghua University, která je i nadále nejlépe umístěnou asijskou univerzitou.
Právě asijské univerzity letos dopadly poprvé v historii žebříčku lépe než univerzity kontinentální Evropy. Na 13. místě se udržela Peking University a do první patnáctky se vůbec poprvé probojovala National University of Singapore. Asie tak měla v první patnáctce hned tři zástupce, což je zatím nejlepší výsledek světadílu. Potvrzuje se trend, kdy asijské instituce rychle zlepšují své skóre zejména v oblasti výzkumu a internacionalizace, přičemž lídrem tohoto regionálního vzestupu je Čína.
Kompletní výsledky jsou k dispozici na webu Times Higher Education World University Rankings 2027.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
