Žebříček QS World University Rankings by Subject 2026: českým univerzitám klesá reputace, čínským stoupá

Žebříček QS letos analyzoval přes 21 000 studijních programů z 1 900 institucí. Z České republiky se do srovnání probojovalo 106 zápisů z 15 univerzit. Celkově si 30 našich programů polepšilo, 24 pohoršilo a 43 zůstalo na svém (výsledky loňského žebříčku si můžete přečíst v tomto článku). 

Celkově je nejvíce zastoupena Univerzita Karlova s 35 záznamy, následuje Masarykova univerzita s 19 a Vysoké učení technické v Brně a ČVUT v Praze, které mají po 12 záznamech.

Nejčastěji zastoupeným oborem na českých institucích, který byl v žebříčku hodnocen, je chemie (7), následují ji informatika a materiálové inženýrství, které jsou na šesti hodnocených institucích. Níže jsou uvedeny obory a nejlépe hodnocené instituce v České republice (ve čtyřech oborech se o první místo dělí více institucí).

Umění a humanitní vědy

V humanitních a uměnovědných oborech se na prvním místě mezi českými univerzitami umístila Univerzita Karlova. V celkovém porovnání se nyní nachází na 114. pozici, polepšila si tak oproti minulému roku, kdy získala 129. příčku. „Nesmírně mě těší, že je Univerzita Karlova pro letošní rok zařazena mezi nejlepší světová pracoviště ve všech 5 širších oborových skupinách a ve 30 oborech. Vynikající výsledek v tomto roce patří oborům anatomie a fyziologie a informační studia a knihovnictví, zde je zařazena mezi prvních sto vysokých škol. Z mého pohledu je velkým úspěchem i to, že celkem v 15 oborech se pak umístila mezi předními 200 pracovišti. To jsou výsledky, na kterých je třeba stavět, a i nadále usilovat o co nejvyšší postavení v celosvětovém měřítku,“ okomentoval výsledky žebříčku rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima.

Za Univerzitou Karlovou se umístila Masarykova univerzita na 301. místě (minulý rok 322.), která však stejně jako loni předběhla Univerzitu Karlovu v počtu citací. Akademie věd se ze 451.–500. místa v minulém roce propadla na 501-550, ovšem Akademie věd není univerzitou a v žebříčku je zařazena omylem, jak odpověděli vydavatelé na dotaz redakce. V příštích vydáních již nebudou uvádět její pořadí. 

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) stagnuje a zůstala stejně jako minulý rok na 501.–550. pozici.

Při pohledu na konkrétní obory je však situace ještě optimističtější. Naprostým skokanem je Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM), která se v oboru Art & Design posunula z loňského pásma 101.–150. na vynikající 76. místo. Tradičně silnou pozici v první stovce obhájila Akademie múzických umění (AMU) v oblasti Performing Arts. Univerzitě Karlově se pak daří držet mezi nejlepšími 150 školami světa v archeologii, lingvistice a historii.

Inženýrství a technologie

V oblasti technických věd potvrdilo svou roli tuzemského lídra České vysoké učení technické (ČVUT), které obsadilo 198. příčku. Vysoké učení technické v Brně (VUT) skončilo na 228. pozici. ČVUT sází na ambiciózní strategii zvyšování mezinárodního uznání. „Chci, aby se naše univerzita do deseti let dostala mezi 100 nejlepších technických škol světa v žebříčku QS: Engineering & Technology. K tomu zavedu startovací granty ČVUT Starting, které umožní mladým vědcům přicházejícím ze zahraničí zakládat vlastní výzkumné týmy, a program ČVUT Chairs pro podporu excelentních vědců,“ uvedl pro portál VědaVýzkum.cz ve své předvolební vizi Michal Pěchouček, nový rektor ČVUT.

Pokud se zaměříme na specifické disciplíny, ukazuje se silná specializace jednotlivých škol. Zatímco ČVUT v Praze vede v počítačových vědách a elektrotechnice (shodně 151.–200. místo), VUT v Brně je nejlepší českou školou v materiálových vědách a strojírenství, kde se rovněž drží v první dvoustovce. V oborech jako stavební inženýrství či architektura se obě české techniky dělí o dělené první místo v rámci ČR v pásmu 151.–200. pozice.

Vědy o živé přírodě a lékařské vědy

V této rozsáhlé skupině si prvenství mezi českými zástupci udržuje Univerzita Karlova, která se umístila na 192. místě. Významného úspěchu dosáhla UK přímo v medicíně, kde si polepšila na 146. příčku. Masarykova univerzita v této oblasti obsadila 387. místo, následovaná Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) na 451.–500. pozici a UP na 501.–550. místě.

Nejvýraznějšího absolutního úspěchu v celém žebříčku však v této kategorii dosáhla ČZU v oboru zemědělství a lesnictví, kde obsadila 58. místo na světě. Jde o nejlepší umístění jakékoliv české školy v letošním ročníku. Velkým překvapením je také vstup Univerzity Karlovy do elitní stovky v oboru Anatomie a fyziologie (pásmo 51.–100.), kde se objevuje jako jediný tuzemský zástupce.

Přírodní vědy

Přírodovědné obory v České republice vede Univerzita Karlova na 220. pozici. ČVUT v této široké kategorii obsadilo 389. příčku a VUT v Brně spolu s Masarykovou univerzitou shodně figurují v pásmu 451.–500. UK si svou pozici vybudovala především díky silným výsledkům v matematice, kde se drží v první dvoustovce (151.–200.), a stabilitě v geografii či fyzice.

Zajímavá situace nastala v chemii, která je se sedmi zastoupenými školami nejčastěji hodnoceným oborem v Česku. O post národní jedničky (pásmo 201.–250.) se zde dělí Univerzita Karlova s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT). V environmentálních vědách je nejlepší ČZU, která se v tomto oboru celosvětově řadí na 251.–300. místo.

Společenské vědy a management

V oblasti společenských věd si nejlépe vede Univerzita Karlova na 299. místě. Za ní následuje Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) v pásmu 401.–450., což představuje oproti loňskému roku zlepšení o 50 míst a Masarykova univerzita na 501.–550. pozici. UK dominuje především v ekonomii a ekonometrii (177. místo) a v politologii (151.–200. místo).

Vysoká škola ekonomická v Praze si však drží dominantní postavení v některých konkrétních ekonomických oborech jako jsou účetnictví a finance, kde se v rámci ČR umisťuje jako nejlepší škola v pásmu 251.–300. místo. V disciplínách jako mezinárodní studia či moderní jazyky se pak mezi nejlepších 200 škol světa prosazuje pouze Univerzita Karlova.

Reputace českých univerzit klesá

Navzdory bodovým úspěchům v konkrétních oborech data ukazují na varovný trend poklesu pověsti. Celkem 55 % českých programů zaznamenalo pokles v akademické reputaci a polovina si pohoršila v hodnocení u zaměstnavatelů. Právě reputace je stěžejním bodem, který výrazně ovlivňuje umístění univerzity v žebříčku. „Prioritou vzdělávacích institucí zůstává rozvoj kompetencí, které odpovídají potřebám zaměstnavatelů. Soulad mezi studiem a praxí je zásadní pro profesní úspěch absolventů i pro schopnost škol podporovat ekonomickou prosperitu a celkový rozvoj společnosti,“ sdělilo QS redakci Vědavýzkum.cz.

Pět českých úspěchů v TOP 100

V pěti konkrétních oborech patří české školy ke světové elitě:

• Zemědělství a lesnictví (ČZU): 58. místo na světě (posun z loňské 66. příčky).
• Umění a design (UMPRUM): 76. místo (výrazný skok z pásma 101.–150.).
• Múzická umění (AMU): drží se v elitním pásmu 51.–100.
• Knihovnictví a informační management (UK): obhájené pásmo 51.–100.
• Anatomie a fyziologie (UK): nově v elitním pásmu 51.–100.

Světoví lídři žebříčku

Pohled na úplný vrchol žebříčku potvrzuje dominanci amerických a britských institucí, které si udržují neotřesitelnou reputaci napříč všemi kontinenty.

Humanitní vědy a umění: Svůj post obhájila University of Oxford, následovaná Harvardem a Cambridge. Tyto instituce těží ze staleté tradice a extrémně vysoké citovanosti v prestižních vědeckých časopisech.

Inženýrství a technologie: Zde zůstává světovou jedničkou Massachusetts Institute of Technology (MIT). Do první trojky se prosadil také Stanford a švýcarská ETH Zurich, která je zároveň nejlepší univerzitou kontinentální Evropy.

Lékařství a vědy o živé přírodě: Této oblasti neohroženě vládne Harvard University, následovaná Oxfordem a Johns Hopkins University, která exceluje zejména v klinickém výzkumu.

Přírodní vědy: První dvě příčky patří americkým gigantům Harvardu a MIT, které doplňuje britský Oxford. Tyto školy dominují díky masivním investicím do výzkumné infrastruktury.

Společenské vědy a management: Harvard, Oxford a Stanford tvoří „svatou trojici“ i v této oblasti. Harvard je přitom světovou jedničkou v drtivé většině dílčích oborů, jako je právo, ekonomie či politologie.

Zajímavým trendem je rostoucí síla asijských univerzit (zejména z Číny, Singapuru a Hong Kongu), které se čím dál častěji probojovávají do první světové padesátky a začínají konkurovat zavedeným západním značkám.

Co a jak se hodnotí?

Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. Prvním z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaním se mezi více než 151 tisíci akademických pracovníků. 

Dalším indikátorem je pověst u zaměstnavatelů. 

Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku, data jsou brána z databáze Elsevier Scopus. 

Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index pracovníků.

Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce. Bližší informace k metodologii naleznete v loňském článku. 

K čemu žebříček slouží a jeho slabá místa 

Sama společnost Quacquarelli Symonds, která žebříčky QS vydává (nejen tento oborový, ale i celkový a různé regionální žebříčky) na svém webu uvádí, že žebříčky jsou navrženy tak, aby byly použity jako výchozí informace, když se někdo začne dívat na univerzity. Jsou totiž snadným způsobem, jak porovnat instituce. 

Dobré umístění v žebříčcích tak může hrát roli hlavně u potenciálních zájemců o studium. Samozřejmě každý žebříček může být i svým způsobem zavádějící, protože používá určitou metodiku, která nikdy nemůže postihnout všechny aspekty, což ovšem platí pro všechny způsoby hodnocení. 

Autorky: Vendula Grygová s přispěním Vladislavy Vojtíškové