Češi si zakládají na své vynalézavosti a čas od času ji ve vědě také předvedou. Aktuálně se to excelentním způsobem podařilo týmu rostlinného biologa Karla Říhy, který objevil nový buněčný mechanismus úzce spojený s produkcí semen. Nový přehled vědeckých poznatků s českou stopou zmiňuje také výzkum, který zjistil, jak chudé jsou české lesy.

Další přehled vědy s českou stopou poodhaluje záhadu rozdílného vnímání bolesti a připomíná objevy českých egyptologů, geologů i ekologů. Naprázdno nevyjde ani genetika.

Minulý týden si svět připomínal 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela. Na čtyři stovky vědců a vědkyň, včetně tří nobelistů, zamířily do Brna na velkou genetickou konferenci. Další tisíce návštěvníků pak přilákal doprovodný program. Zkrátka jihomoravská metropole žila zelenou a hráškem. Podnik, který na menu nenabízel něco zeleného, měl pravděpodobně dovolenou.

Vypadá to, jako by červenec přál fotografiím, na které se nezapomíná. A které – jakkoli to zní jako klišé – se mění v „ikony“. Jedné takové je dnes přesně třiapadesát let. Dalším jen něco přes týden. A všechny spojuje fakt, že nevznikly na planetě, kterou uvedly v úžas.

Přestože se některé nemoci objevují jen velmi vzácně, vyplatí se vynakládat čas, energii i peníze na jejich zkoumání. Proč přesně, připomíná další z pravidelných souhrnů vědy s českou stopou. Krom toho si všímá, jak badatelé spojují síly mimo jiné v boji proti obezitě a z jakých důvodů se někdy i talentovaní žáci bojí dál studovat.

Vidím, ale nevím versus nevidím, ale vím – daly by se shrnout dva objevy českých vědců a vědkyň z uplynulých dvou týdnů. Už Darwin v buňkách pozoroval třpytivé krystaly, až nyní ale vědci popsali, o co se jedná, čím je to zajímavé a k čemu by se toho dalo využít. Další tým výzkumníků zase přišel na to, jak neviditelně šifrovat.

Jednoduchý, levný a hlavně trvanlivý návod, jak proočkovat společnost, přináší čtveřice českých ekonomů a ekonomek. Spoiler: Pozor na mylné domněnky, klíčem k úspěchu jsou fakta! Další českou stopu ve vědě zanechala i Hurvínkova cesta do vesmíru a exkurze do lidských dějin.

Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin, nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v nejnovější studii. Další české vědecké stopy zamířily k veganům a pod vodní hladinu. 

Olgu Ryparovou neboli Olinium možná znáte ze sociálních sítích, kde učí a popularizuje chemii. Výuková videa začala původně natáčet pro své studenty, kteří nemohli přijít na hodinu. Postupně ale počet sledovatelů rostl a nedávno její YouTube kanál překonal milník milionu zhlédnutí.

Zajít do kina na filmy, ve kterých hraje hlavní roli věda, byl minulý týden program šesti tisíc účastníků, kteří se z celého světa sjeli na oblíbený festival Academia Film Olomouc (AFO). Další přehled vědy s českou stopou také zmiňuje vodivý beton nebo sebepoškozující sklony nádorových buněk.