facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Naši vědci a vědkyně jsou mezinárodně známí svou vynalézavostí a originálním využíváním dostupných (často omezených) zdrojů. Potvrzuje to i nejnovější publikace o novém nanomateriálu na bázi běžného minerálu, který urychluje chemické reakce lépe než dnes používané vzácné kovy. Další z objevů přepisuje učebnice antiferomagnetismu a mohl by změnit ukládání a přenos informací. Češi také zmodernizovali nepoužívaný dalekohled v Chile a doufají doslova ve hvězdné objevy. Další z pravidelných přehledů české stopy ve vědě míří kromě vesmíru i do Afriky.

Schváleno, oznámila předminulý týden americká léková agentura. Molekula, kterou vyvinula jaderná chemička Martina Benešová s kolegy v německém Heidelbergu, se smí používat v boji proti pokročilé rakovině prostaty. V budoucnu by mohla pomáhat stovkám tisíc mužů. Další pokračování přehledu vědy s českou stopou si krom toho všímá i výzkumu „materiálových 2D-sendvičů“ a „natáčení ultrarychlých elektronových videí“ – projektů štědře podpořených evropskými granty. A dojde i na mobilní hru, kterou chcete, aby vaše děti hrály.

Pomáhá překládat z ukrajinštiny, zvládne diagnostikovat nemoci či studovat nežádoucí účinky léků. A i s přispěním českých výzkumníků a výzkumnic se stále zlepšuje: umělá inteligence. Vítejte u dalšího přehledu vědeckých novinek s českou stopou. Jednou nám díky nim možná budou lékaři místo antibiotik předepisovat viry. Také vyšlo najevo, že máme velmi rádi perník. Bohužel nejen ten pardubický.

„Věda je všude kolem nás,“‎ říká s oblibou moderátor České televize Daniel Stach. Za poslední dva roky jsme se tak naučili mnohé o virech, antigenech, PCR či RNA. Nyní se kvůli válce dozvídáme až příliš mnoho o jaderné bezpečnosti, mezinárodním právu, historii a logistice zásobování na frontě. Ano, i to je „science“, ale zrovna této je teď všude plno, pravidelný přehled vědy s českou stopou se proto zaměří na zkoumání dosud neznámého.

Jak dnešní požáry v Austrálii souvisejí s někdejší kolonizací a proč se některým částem Evropy vyhýbala morová pandemie? Odpovědi na rozsáhlé otázky nabízejí nepatrná pylová zrna – právě ona umí odkrývat události časů minulých. Jak, přiblíží další dvoutýdenní výběr z vědeckých novinek, které nesou českou stopu.

Ve Velké Británii je komunikace vědy zavedená profese, dá se studovat na školách, existují centra propojující vědu a novináře nebo politiky. Nyní máme jedinečnou možnost „nahlédnout pod pokličku“‎. Již za pár dní se v Praze koná konference Science Communication: UK Experience, kde budou „britské hvězdy komunikace vědy“ sdílet své zkušenosti.

Další dvoutýdenní přehled vědy s českou stopou přináší objev „superlubrikantu“, který minimalizuje tření, tisíc nových druhů v jediné skupině tropických brouků a návod na stabilní společnost.

Co se slíbí, má se plnit, zde je tedy první z pravidelných přehledů vědy s českou stopou. Letos se již čeští vědci a vědkyně stihli podílet na objevu překvapivého původu resistence vůči antibiotikům, ukázali, že patří mezi evropskou špičku, a patentovali vylepšené vodné baterie.

Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.

Jednou z přednášejících loňské konference Komunikace vědy byla rozhlasová moderátorka Martina Mašková, která se popularizaci vědy věnuje od začátku své profesní dráhy. Podle ní mají lidé o vědu zájem, který i díky koronavirové pandemii roste. Nejlépe pak podle novinářky fungují příběhy a vyprávění lidí.