facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Daniel Münich

Daniel Münich

Že je rozdělování peněz podle bodů z kafemlejnku v řadě ohledů padlé na hlavu se už dobře ví. Pro budoucnost vysokoškolské vědy jsou však ještě horší perverzní motivace, které slepé přiřazování bodů vědeckým výsledkům vyvolává a odměňuje. Perverzní motivace se již naplno realizují ve společenských a humanitních vědách. A na řadě jsou další vědní obory. Zde je první série oblíbených kafemlejnkových receptů.

Vysoká byrokratizace české vědy úzce souvisí s absencí hodnocení výzkumných organizací (kromě AV ČR). Poměr financování výzkumu a vývoje (VaV) je příliš vychýlen směrem ke grantům. Granty jsou totiž hodnoceny, ale výzkumné organizace nikoliv. V takové situaci je problematické podíl institucionálního financování navyšovat. Ale také nelze čekat, že sníží míru byrokracie.

19. 4. 2017

Predátor 2

Kolegové Martin Srholec a Vítek Macháček z IDEA finalizují 'dvojku' v řadě studií o predátorských časopisech. Budou ji prezentovat na veřejném semináři 2. května'17. Téma predátorských časopisů je populární skoro jako akční filmy, takže po 'jedničce' snad ani nešlo neudělat 'dvojku'. Zatímco akční filmy jsou jen zábava, predátorské publikování je velký nešvar a problém. Nová studie IDEA pomůže nahlédnout, jak členitý problém predátorství je, a že se na boj s ním nedají napasovat jednoduché poučky.

Na mnoha českých fakultách se klaní h-indexu jako posvátné krávě. Touto chatrnou berličkou si nejvíce pomáhají tam, kde si ohledně kvalitní vědy nejsou jisti v kramflecích, kde se dá bez uzardění vydávat i chabý výzkum za špičkový a jedinečný a kde si akademici navzájem moc nedůvěřují.

Ve středečních Lidovkách (5.4. 2017) vyšlo mé kratinké bilancování více než tříletého působení současné vlády v oblasti výzkumu a vývoje (VaV). Moc pochvalné není. Do rozsahu 1500 znaků se mi vešlo jen telegrafické shrnutí. Zde mám prostoru kolik chci, lépe řečeno, kolik pozornost čtenářů snese, takže stručnou bilanci z Lidovek (níže tučně - v původní podobě zaslané redakci) zde trochu rozvinu.

Podíl žen v české vědě zůstává velmi nízký. Podíl na vědeckém publikačním výkonu je ještě nižší. A ještě nižší je jejich podíl na publikacích nejšpičkovějších. Trendy navíc zlepšení neslibují. O příčinách této situace nadále panují hlavně dohady založené na nejrozmanitějších osobních zkušenostech a dojmech. Kvalitních analýz a výzkumů na toto téma je málo a stát si žádné nezadává.

V IDEA dokončujeme studii o genderových publikačních rozdílech v Česku. Zjištění budeme prezentovat na veřejném semináři 16. března 2017. Odhalíme informace o kterých se dosud dalo jen spekulovat: Jak moc se liší publikační výkon a produktivita mužů a žen? Kdo se více zaměřuje na publikování v nejvýznamnějších časopisech? Jsou monogenderová spoluautorství častější než by bylo přirozené?

V kterém oboru lidské činnosti Česko vyprodukuje něčeho více než celé Spojené státy? V ekonomickém výzkumu. Co do počtu článků v konferenčních sbornících registrovaných ve Web of Science jich naši ekonomové na obyvatele publikují skoro 60x více než jejich američtí kolegové. Čtenáři znalí devastačních dopadů kafemlejnku na společenské vědy už tuší, že hrdost zde nebude na místě.

Znáte recept na vysoký h-index, se kterým se v Česku můžete dobrat vědecké slávy a žít v úctě a pohodě až do akademického důchodu? I podprůměrní vědci se ho mohou dobrat vzájemným se citováním v konferenčních sbornících, které spolu vydávají. Vysoký h-index je pak někde součástí vstupenky k docentuře, profesuře a k členství ve vědeckých, atestačních, akreditačních a grantových radách. A tam pak lze hlídat hodnotící pravidla založená na sčítání čárek za publikace a citace.

Ministerstvo školství se zničehonic začalo veřejně divit, že výzkum na jím financovaných vysokých školách není čím hodnotit. Zároveň vyjadřuje naivní naděje, že se situace v dohledné době může zásadně změnit. Ministerstvo sledovalo marnost snah o přípravu celonárodního hodnocení výzkumných organizací dost dlouho na to, aby pochopilo, že by se mělo ve věci hodnocení začít zařizovat po svém. Zákon o výzkumu mu to nabízí celou dobu a v Akademii věd ČR si mohlo vzít příklad, že když se chce tak to jde.