Blogeři
Podřazené kategorie
Jak zaujmout protějšek opačného pohlaví? Tak například světlušky si za tím účelem před mnoha miliony let vymyslely světélkování – jak nově vybádal mezinárodní výzkumný tým s českou účastí. A tuzemští vědci a vědkyně stáli i za mnoha dalšími pozoruhodnými objevy a počiny. O několika z nich referuje i další přehled „vědy s českou stopou“.
Kdy se lidé rozhodují o tom, jestli chtějí mít děti, či jak souvisí počet psů v sousedství s kriminalitou? Skutečně funguje nová pilulka proti kocovině? Podívejte se na 10 vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku v červenci 2022.
Další přehled vědy s českou stopou poodhaluje záhadu rozdílného vnímání bolesti a připomíná objevy českých egyptologů, geologů i ekologů. Naprázdno nevyjde ani genetika.
Minulý týden si svět připomínal 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela. Na čtyři stovky vědců a vědkyň, včetně tří nobelistů, zamířily do Brna na velkou genetickou konferenci. Další tisíce návštěvníků pak přilákal doprovodný program. Zkrátka jihomoravská metropole žila zelenou a hráškem. Podnik, který na menu nenabízel něco zeleného, měl pravděpodobně dovolenou.
Vypadá to, jako by červenec přál fotografiím, na které se nezapomíná. A které – jakkoli to zní jako klišé – se mění v „ikony“. Jedné takové je dnes přesně třiapadesát let. Dalším jen něco přes týden. A všechny spojuje fakt, že nevznikly na planetě, kterou uvedly v úžas.
Český rostlinný genetik Jaroslav Doležel byl na začátku tisíciletí u zrodu dlouholetého mezinárodního úsilí o rozluštění genomu pšenice seté. Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, které profesor Doležel řídil, se v následujících letech podílelo na ostře sledovaném výzkumu – úspěšně završeném před čtyřmi lety.
Přestože se některé nemoci objevují jen velmi vzácně, vyplatí se vynakládat čas, energii i peníze na jejich zkoumání. Proč přesně, připomíná další z pravidelných souhrnů vědy s českou stopou. Krom toho si všímá, jak badatelé spojují síly mimo jiné v boji proti obezitě a z jakých důvodů se někdy i talentovaní žáci bojí dál studovat.
Co je to homeoffice, jaké má výhody a jaké záludnosti? Na takové téma už dnes, po letech covidových, dokáže pojednat každý. Osobní zkušenosti jsou dobré či špatné ale zejména bohaté. Lišit se budou, pochopitelně, podle charakteru činnosti.
Minule jsem probral, jak ministerstvo školství promítlo výsledky národního hodnocení vědy do rozdělení institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy. Byl na to velký ohlas a mnozí se ptali, jak to proběhlo na Akademii věd ČR (dále jen AV ČR).
Vidím, ale nevím versus nevidím, ale vím – daly by se shrnout dva objevy českých vědců a vědkyň z uplynulých dvou týdnů. Už Darwin v buňkách pozoroval třpytivé krystaly, až nyní ale vědci popsali, o co se jedná, čím je to zajímavé a k čemu by se toho dalo využít. Další tým výzkumníků zase přišel na to, jak neviditelně šifrovat.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka