Blogeři
Podřazené kategorie
Chtěl bych místní čtenáře upozornit na zajímavou výměnu názorů mezi Václavem Hořejším a Tomášem Fürstem. Co bychom si z této diskuze měli odnést?
V Lidovkách nedávno vyšel velký rozhovor s novou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. Jako člen akademické obce této univerzity, pozorovatel a komentátor akademického dění, jsem si ho s velkým zájmem přečetl. S řadou odpovědí souzním a nemám k nim moc co dodat.
Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.
Ve Velké Británii je komunikace vědy zavedená profese, dá se studovat na školách, existují centra propojující vědu a novináře nebo politiky. Nyní máme jedinečnou možnost „nahlédnout pod pokličku“. Již za pár dní se v Praze koná konference Science Communication: UK Experience, kde budou „britské hvězdy komunikace vědy“ sdílet své zkušenosti.
Další dvoutýdenní přehled vědy s českou stopou přináší objev „superlubrikantu“, který minimalizuje tření, tisíc nových druhů v jediné skupině tropických brouků a návod na stabilní společnost.
Pavel Doleček na konci ledna po čtyřech letech skončil v pozici náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT. Od 1. února nastoupil jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj na Univerzitu Karlovu. Jeho angažmá na nejstarší české vysoké škole potvrdil v pátek 4.2. akademický senát. Bývalý náměstek s námi zbilancoval uplynulé čtyřleté období a také prozradil, před jakými výzvami podle něj český výzkum stojí.
Vědavýzkum.cz
Co se slíbí, má se plnit, zde je tedy první z pravidelných přehledů vědy s českou stopou. Letos se již čeští vědci a vědkyně stihli podílet na objevu překvapivého původu resistence vůči antibiotikům, ukázali, že patří mezi evropskou špičku, a patentovali vylepšené vodné baterie.
Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.
Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.
Loňský rok opět ukázal, jak důležitá je komunikace vědy. Rostl zájem veřejnosti o „přeloženou“ vědu, vědce a novináře zase zajímalo, jak najít společnou řeč. Také to byl druhý rok s covidem a pro mě druhý rok na pozici vědecké redaktorky na Univerzitě Karlově.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka