Blogeři
Podřazené kategorie
Přímo u pramenů Amazonky stojí od roku 2016 česká meteorologická stanice, kterou vyrobila budějovická rodinná firma Fiedler AMS. „Každou hodinu dostáváme všechna naměřená data prostřednictvím družice na náš server. České výrobky jsou v tomto oboru zcela srovnatelné s těmi, které vyrábějí Američané nebo Finové,“ říká v rozhovoru pro časopis MED známý český geograf a hydrolog Bohumír Janský.
Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad naší produktivitou v karanténě. Jaké dopady má izolace na efektivitu práce? Může nám pomoci? A jsme vůbec během karantény skutečně izolovaní?
Pomocí nového bibliometrického nástroje IDEA tentokrát proklepnu nejstarší a největší českou Univerzitu Karlovu (CUNI). Odhalím, kolik autorů CUNI v tom kterém oboru publikuje, jaký celonárodní podíl má na publikujících autorech v oborech, vědeckých článcích, ve vědecky vlivnějších a nejvlivnějších oborových časopisech databáze WoS a jakou má CUNI oborovou publikační produktivitu.
Když není výsledek aplikovaného výzkumu aplikován, je na tom stejně, jako když není teoretický výsledek publikován. Nikdy se nedozvíme, jestli k něčemu byl! Když se nevyrábí, neprodává, nekupuje a/nebo neužívá, pak není nikomu ku prospěchu.
V posledním roce se nám z různých stran připomíná sté výročí vzniku slova robot, které navrhnul Josef Čapek a do světa vypustil jeho bratr Karel ve hře R.U.R. Já bych ale teď chtěl začít vzpomínkou na Čapkovo dílo, které mě v mládí zaujalo více – byly to tři novely seřazené do jednoho celku: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (tzv. noetická trilogie).
Výši své mzdy a složky, které ji tvořily, jsem po výpovědi z pracovního poměru na vědeckém ústavu podrobila důsledné analýze. Proč? Protože muž na stejné pozici, tedy ten, který po mě převzal vedení výzkumného oddělení, měl hned po nástupu výrazně vyšší mzdu oproti mé.
Na příkladu oboru chemie nabízím návod, jak si s novou aplikací IDEA rychle proklepnout situaci ve vybraném českém vědním oboru: jaké vysoké školy v něm působí, jak se na výzkumech podílí personálně a výsledkově, jakou mají publikační produktivitu s ohledem na kvalitativní strukturu publikací.
Jednou z příčin katastrofálních výsledků boje Česka s nákazou covid-19 je myslím i slabé znalostní zázemí - zázemí základního výzkumu v oborech, které jsou pro úspěšný boj s epidemií zásadní, a laxní využívání toho, co je k mání. Pravda nepotěší: na většinu ekonomicky vyspělejších zemí západní Evropy máme ve vědních oborech, až na čestné výjimky, ztráty, v některých obrovské.
S Pavlem Dolečkem, náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, jsme si povídali o dopadech aktuální pandemie na oblast vědy, o financování a hodnocení výzkumu vysokých škol a také neefektivitě doktorského vzdělávání.
Vědavýzkum.cz
Nová web aplikace IDEA mapuje oborový publikační výkon a počty autorů českých výzkumných organizací a součástí vysokých škol. Při speciálním nastavení ukáže i relativní postavení zvolené organizace ve všech oborech najednou v rámci Česka.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka