Blogeři
Podřazené kategorie
Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.
Je to už nějaký ten pátek. Sigmund Freud, příborský rodák, připlul v září 1909 do Spojených států amerických. Přijel tam, aby na Clarkově univerzitě v Massachusetts vystoupil s pěti svými přednáškami; spolu s jiným psychologem C. G. Jungem. Freud pobyl na škole pět dní a Američanům přednášel – jak jinak – v němčině a bez překládání!
Proběhlé Hodnocení 17 z pohledu předsedy odborného panelu a koordinátora: Jaké byly nejčastější chyby výzkumných organizací a jak se jich příště vyvarovat? Dneska se podíváme na proces hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Ukážeme si, jak nominovat správné hodnotitele, jak vybrat nejlepší výsledky ve výzkumné organizaci a jak je při hodnocení vhodně prezentovat.
Je to slavné jméno světa inovací a byznysu, nicméně ne každý ví, kde se vzalo. Původně byl Joseph von Fraunhofer bavorským optikem, vynálezcem a výrobcem zvětšovacích skel, který zemřel mlád již roku 1826 ... Dnešní Fraunhofer, jak jej znají všechny hi-tech koncerny na světě, je německou veřejnou výzkumnou společností, jejíž inženýři jsou podepsáni pod takovými počiny, jako je audioformát MP3, bíle svítící „ledky“, airbagy v autech či mobilní 4G sítě.
Dalibor Štys ve svém dalším příspěvku píše o tzv. efektu gardedámy. Cituje aktuální článek Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací. Z článku mimo jiné vyplývá, že je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali. Citovaný článek by měl být dle Štysova názoru povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu.
Plným jménem se jmenoval Max Karl Ernst Ludwig Planck. Německý vědec, jenž byl autorem řady fyzikálních teorií a pojmů, dostal Nobelovu cenu za fyziku před sto lety – roku 1918. A už je tomu sedmdesát let, co Planckovo jméno nese jedna z nejlepších vědeckých společností na světě. Důkazem toho budiž osmnáct dalších nobelistů, na něž je Max-Planck-Gesellschaft hrdá.
S jeho typickým podpisem se setkáme hned v logu elitní německé společnosti. Gottfried Wilhelm Leibniz byl jedním z posledních učenců-polyhistorů, který se vepsal jak do dějin matematiky, tak filozofie. Věnoval se ovšem také jazykovědě, biologii, medicíně či právu a historii. Německá Leibniz Gemeinschaft bude nově provozovat 95 institutů. Spolupracuje i s vynikajícími českými vědci.
Rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je teprve od února. Co se zatím podařilo? „Největší radost mám z nového Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK), které reaguje na současné problémy se suchem, případně s povodněmi. Stojí na našich stávajících týmech, které jsme propojili a posílili,“ řekl LN Petr Sklenička, jenž se jako vědec sám zabývá výzkumem krajiny a ekologií.
Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V minulém díle rozebíral bibliometrické zprávy za obory, které ukazují v jakém oboru je naše země na špičce a v jakém naopak zaostává. V pokračování se zaměřuje na bibliometrické zprávy za organizace a zprávy z peer-review vybraných výsledků.
Které české výzkumné organizace nejvíce přispívají k světově nejvlivnějšímu výzkumu v tom kterém oboru? Kde naopak dominuje kvantita vědeckých článků na úkor kvality? Ve kterých oborech se špičkový výzkum koncentruje na jednom pracovišti a kde je rozptýlen? V jakých oborech se v Česku špičkový výzkum nedělá? Na co si dát pozor, co je smutné, varující a co je paradoxní? Toto a řádu dalších věcí si můžete zjistit a případně ověřit v nové aplikaci IDEA, pracující s údaji z roku 2017.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka