Blogeři
Podřazené kategorie
„Veřejné instituce by měly mít svoji vizi legitimního účelu a hodnot,“ říká filozof Petr Urban z Akademie věd ČR, jenž vede nebývalou spolupráci v oblasti etiky – s ministerstvem dopravy!
Čeští výzkumníci můžou být pro Japonce zajímaví ve fyzice, chemii, biotechnologiích či kybernetice, ale také v celém průmyslovém sektoru automotive.
Je to už devět let co vyšel článek Antoinette Molinié a Geoffrey Bodenhausena „Bibliometrics as Weapons of Mass Citation.“ V něm je krásně popsán rozpor mezi měřením kvality článku podle krátkodobé popularity a skutečným posouzením technicky nového experimentu.
Jakožto jednoho z “otců” prvního pokusu o všeobecný systém hodnocení vědecké a výzkumné výkonnosti institucí (záhy po uvedení do provozu všeobecně nazývaného “kafemlejnek”) mě potěšil článek Michaela Šebka “Zeměkoule je placatá a Nature Index je drsně kafemlejnkovitá metoda hodnocení?”.
Egyptologická expedice Univerzity Karlovy hlásí z Abúsíru další úspěch. Po objevech hrobek kněze Neferínpua (2007) anebo princezny Šeretnebtej (2012) vědci oznámili odkrytí komplexu královského top úředníka Kairese z doby vlády 5. dynastie Staré říše.
Dalibor Štys ve svém článku Profesorské privilegium a švédská kočka Míca našel zázračný způsob, jak vyřešit problémy inovačního prostředí v České republice: předělejme zákon 527, dejme všechna práva k duševnímu vlastnictví autorům a zrušme centra transferu technologií. Dopředu podotýkám, že nemám ve zvyku se na internetu takto vyjadřovat, a předesílám, že nebudu odpovídat na odpovědi a nenechám se zatáhnout do nekonečných argumentací. Nemám na to čas. Nicméně na článek Dalibora Štyse jsem reagovat musel.
Daniel Münich upozorňuje v blogu Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí na nové mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, jehož je společně s Tarasem Hrendashem, Štěpánem Jurajdou a Stanislavem Kozubkem autorem.
Ne, není. Obě tvrzení v nadpisu jsou stejně nepravdivá! V reakci na příspěvek Dalibora Štyse Zastavme Metodiku 17+, vzkazuje nám Nature Index tu stručně porovnám tři metodiky hodnocení vědy a výzkumu: starší, ryze český a spíš neblaze proslulý Kafemlejnek 2010-2 a 2013-5, právě nabíhající světem inspirovanou novou národní Metodiku 17+ a nový zahraniční Nature Index.
Před časem byl na Vědavýzkum.cz publikován článek Česko-inovační kočka Míca. Švédsko v něm bylo označeno za inovačního leadera. Přesto se ještě nedávno (2014) mluvilo o švédském paradoxu, který měl spočívat v tom, že ačkoliv Švédsko vydává velkou část svého státního rozpočtu na výzkum, uplatnění jeho výsledků v praxi je minimální.
„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka