Blogeři
Podřazené kategorie
Po sto letech od objevu viru včelího plodu vědci popsali jeho strukturu. Studie může pomoci boji s infekcí.
Právní úprava autorských práv a průmyslových práv, jakož i mezinárodní smlouvy a směrnice Evropské unie jsou účinným prostředkem proti padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví. Tato práva brání narušování hospodářské soutěže a pomáhají vytvářet férové podnikatelské prostředí, přičemž podporují jak inovace, tak investice a konkurenceschopnost podniků.
O predátorech se toho napsalo hodně. Ne, nejde o šelmy ani bezpilotní letouny téhož jména. Řeč je o takzvaně predátorských časopisech čili žurnálech, které se tváří vědecky, ale za poplatek otisknou cokoliv pavědeckého.
Už od dětství jej zajímalo hvězdné nebe. Chodil na brněnskou hvězdárnu, pak začal na pražském „matfyzu“ studovat teoretickou fyziku. Po červeném diplomu z Univerzity Karlovy získal doktorát z astronomie v Ohiu a působil i na slavném Princetonu. Loni se však Ondřej Pejcha do Česka vrátil, načež v létě získal – jako jeden z pěti mladých Čechů – prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC).
Ochrana duševního vlastnictví a vlastní patentová aktivita firem by se měla stát základním kamenem jejich růstu. Ochranné známky, patenty a užitné vzory, jakož i originální design výrobků a promyšlená strategie ochrany těchto práv jsou nezbytným předpokladem úspěchu každého podniku.
Otevřenější vysoké školství a rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí u nás leží v žaludku nejen protagonistům selského rozumu a kritikům 'pražské kavárny', ale i mnohým akademikům, dokonce možná jejich mírné většině. Není jistě pochyb, že vysokoškolské vzdělání zredukované na absolventský diplom, je na draka. Ale argumenty kritiků otevřenosti vysokého školství v mnoha ohledech zaměňují příčiny a následky, stojí spíše na vodě než na faktech a vychází z nostalgie po starých časech.
Výzkumníci, inovativní podnikatelé, ale i tvůrci strategií ve státní správě by měli zbystřit pozornost. Během zhruba dvou let se zrodí nová strategie inteligentní specializace – takzvaná RIS 3. Česko si v ní stanoví oblasti aplikovaného výzkumu, do nichž má smysl investovat z veřejných zdrojů po roce 2020 během dalších sedmi let.
Bibliometrické zprávy za výzkumné organizace, jako podklad Hodnocení 2017, byly zveřejněny v polovině srpna 2018. Jsou zajímavé, podobně jako zprávy oborové, ale mnoho užitečného se z nich vyčíst nedá. Prostor pro zlepšování v Hodnocení 2018 je rozhodně velký. Zde přináším dílčí postřehy a desatero doporučení.
Ve druhé části rozhovoru s Pavlem Dolečkem, pověřeným náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, jsme mluvili o chystaném 9. rámcovém programu Evropské unie a jeho významu pro Českou republiku, spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu na agendě RIS3 strategie i o přípravě dalšího programovacího období Evropských strukturálních a investičních fondů.
Vědavýzkum.cz
Aplikovaný výzkum patří k oblastem, v nichž má Česko stále co dohánět. Spolupráce mezi výzkumníky a firmami, která je zcela zásadní pro další rozvoj české ekonomiky, se sice postupně zlepšuje, ale pořád není ideální. Ochota českých firem zabývat se vývojem a zavádět inovace je v jednotlivých případech poměrně vysoká, ale celkově vzato je i tady značný nevyužitý potenciál.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka