Blogeři
Podřazené kategorie
Excelence, unikátnost, špičkový výzkum, konkurenceschopnost. Prezentace vědecké práce se často těmito superlativy a termíny evokujícími nějaká „nej“ jen hemží. A co slušnost a férovost? Ty se poděly kam? Jsem přecitlivělá, když mi ve vědě chybí? Nebo neschopná obstát v konkurenci? Ale kdeže. Nesobecké, solidární a empatické chování může být v současném prostředí vědy naopak projevem velké odvahy.
Jiří Chýla v následujícím blogu odpovídá na článek „Otevřené poděkování profesoru Chýlovi" od Dalibora Štyse, který se týkal hodnocení výzkumných organizací dle nové Metodiky 2017+.
Výzkumné konsorcium pěti ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál - až k metě biologického limitu 120 let.
V IDEA jsme spustili nový internetový nástroj mapující oborové publikační výkony českých výzkumných pracovišť. Jde o příklad nástroje, který z nákladně sbíraných a nepřehledných dat na hromadě dělá užitečné informace. Ale ani informace ještě nepředstavují znalosti. Ty z těch informací můžete udělat až vy, oborových podrobností znalí uživatelé. Přeji hodně zábavy z poznávání!
V pondělí 30. července vyšel v Lidových novinách článek Andreje Babiše. Ve vědě a výzkumu míříme k efektivitě. Rekapitulace prvního půlroku. V něm, jak název naznačuje, Babiš podává svůj pohled na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace od února 2018, kdy v jejím čele nahradil bývalého místopředsedu Sobotkovy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Asi nepřekvapí, že Babiš si přisvojuje zásluhy, které mu nepatří, a že nám povídá pohádky, které ukazují, že se v oblasti vědy a výzkumu ještě neorientuje.
Pomaly, ale isto, sa plagiátorstvo stáva v akademickej obci rovnako bežným pojmom ako skúška či seminár. Vysoké školy si zvykajú, že ide o „bežný spôsob publikovania“ v duchu – keď tomu nevieš zabrániť, tak si to vychutnávaj.
Dosti překvapivé spojenectví vzniklo mezi elektrotechniky z ČVUT a vědci Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. S užitím umělé inteligence a IT zkoumají vnitřní dynamiku staroegyptské civilizace.
Výměny studentů, vědců, znalostí, ale i nové společné studijní programy. Velké plány má univerzitní aliance 4EU, k níž náleží Univerzita Karlova, Varšava, Heidelberg a pařížská Sorbonna. „Máme společnou zodpovědnost za budoucnost Evropy,“ říká Jean Chambaz, rektor „znovuoživené“ Sorbonny.
Podle European Innovation Scoreboard 2018 není Česko žádný inovační tygr, ale kočka Míca, která místo lovu inovací chodí žrát do misky od páníčků. Nízká míra inovačního potenciálu řadí Česko mezi mírné inovátory zemí jižní Evropy (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a země bývalého východního resp. sovětského bloku, který svým způsobem právě na nedostatek inovačního potenciálu před cca 30 lety dojel. Konsekvence v oblasti ekonomického růstu byly již popsány jinde.
Jihomoravské Blansko bylo po celá desetiletí centrem vývoje a inovací v oblasti strojů pro vodní energetiku. A zůstává jím dodnes. „Lidé se nás ptají, co ještě vymýšlíme na turbínách, když jejich vynálezy jsou staré více než sto let,“ říká Aleš Skoták, ředitel výzkumu a vývoje společnosti ČKD Blansko Engineering. Vysvětluje, že prostor pro vývoj je tu pořád značný.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka