Odpovídá pacientům ChatGPT lépe než lékaři? Vede konopí k depresím? Koreluje rasový původ se štěstím v rodičovství? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích –⁠ tentokrát za měsíc květen.

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

Jaký rozdíl vidí v hodnocení pomocí nástrojů, jako je AIS nebo impakt faktor, Dalibor Štys z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Ve své reakci na blog Daniela Münicha se zamýšlí nad dopady jejich využití.

S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.

Pouhých sedm procent doktorandů dokončí svá studia včas a asi šedesát procent vůbec nedostuduje. Změnit tristní čísla a především zkvalitnit doktorské studium může pomoci i standard školitele. Na otázky k tomu tématu odpovídal Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci, který je členem komise pro doktorské studium Studentské komory Rady vysokých škol .

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

Mohou zapnuté webkamery zhoršit studentům prospěch, protože více řeší to, jak vypadají, než výuku? Je jeden den volna v týdnu navíc prospěšný? A proč vědci vynalezli nejlehčí barvu na světě? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc duben.

Jak již bylo mnohokrát zmíněno na portálu Vědavýzkum.cz, otevřené publikování se stává častým terčem kritiky. Jedním z důvodů jsou vysoké poplatky, které si vědecká vydavatelství nárokují za vydání vědecké práce v jejich časopisech. V kontextu tohoto tématu může událost, která se stala 17. dubna ve vydavatelství Elsevier, odstartovat revoluci ve vědě.

ChatGPT (GPT) je jednou z nejdiskutovanějších novinek posledních let (již přes 100 milionů uživatelů); o zdrojích informací GPT je však známo méně. Z tohoto důvodu jsme provedli studii zaměřenou na zdroje informací v rámci environmentální vědy. Účelem naší studie je odpovědět na výzkumnou otázku: „Cituje ChatGPT primárně nejcitovanější publikace v environmentální vědě?“

S podporou Japanese Society for the Promotion of Science, jež spravuje rozsáhlé globální programy akademických výměn, mohl Radim Hladík v letech 2017 – 2019 absolvovat postdoktorskou stáž na National Institute of Informatics v Japonsku. Svoje zkušenosti s tamním akademickým prostředím, jazykovou bariérou či byrokracií popsal v blogu pro Czexpats in Science.