Zprávy o perspektivním jmenování Miroslavy Kopicové zpět do Rady pro výzkum, vývoj a inovace sice působí oprávněné pozdvižení, pokud to ale není jen vypuštěná navnazovací kachna. Podobně jako dříve třeba zmínka o Juniorovi jako ministru financí, byl by to pořád ještě výhled, kde by na paniku bylo několik měsíců času.

Minulý blog byl ryze teoretický. Vysvětlil jsem v něm, jak prof. Jiří Málek z Pardubické Univerzity, pomocí zdánlivě sofistikovaných formulek, do hry nenápadně vrací kafemlejnek. Ten kafemlejnek, který byl zkraje roku 2017 vyhozen dveřmi. Teorie bez empirie kulhá a tak, jak jsem ostatně slíbil, přináším polopatický empirický příklad, který jednu z mnoha neblahých absurdit kafemlejnku ozřejmuje.

Inspirací k tomuto textu byla reakce Jiřího Krechla pod článkem „Názorník: Je doktorandů v ČR moc?“, kde píše: „Doktorandů může být jen tolik, kolik je kvalitních školitelů a jak jsou schopni se svým doktorandům věnovat.“

Sázka Japonců na unikátní metodu likvidace roztaveného jaderného paliva, kterou se zabývají v českém Centru výzkumu Řež, přináší první pozitivní výsledky. Japonské konsorcium v čele se společností Hitachi-GE si loni v Řeži zadalo smluvní výzkum, jehož cílem je přispět k odstraňování následků havárie ve fukušimské jaderné elektrárně v roce 2011.

Od nanotechnologií přes nová léčiva či chemii až po společenské vědy. Resort školství určil po dlouhém čekání patnáct projektů, jež dostanou stamiliony korun na excelentní výzkum. O kritériích výběru se však hodně diskutovalo.

Prof. Jiří Málek, který kdysi prosadil dodnes používanou verzi kafemlejnku dle tzv. Metodiky 2013-2016, letos publikoval článek o tom, jak "hodnotit kvalitu a výkonnost výzkumu na univerzitách" pomocí bibliometrických ukazatelů. Ačkoliv se hned v úvodu článku kriticky zmiňuje o sčítání bodů z kafemlejnku, v článku navrhuje to samé jen v bledě modrém. Pouze svůj přístup zamlžil zdánlivě složitým vzorcem.

Díky výzkumu zabodovaly inovativní české firmy Contipro či Nafigate. Zapomínat ovšem nelze ani na kvasné technologie u výrobku v Česku nejslavnějšího: u piva!

Světlo světa spatřil další světový žebříček univerzit. Vychází hlavně z rozsahu a úrovně vědy. Je založen na bibliometrických ukazatelích, což v Česku začíná být zbožňovaný způsob hodnocení vědy. Žebříček navíc rozlišuje oborové skupiny. Umístění českých škol v žebříčku je i proto hodné pozornosti. Navzdory nevyhnutelné kritizovatelnosti metodiky každého takového žebříčku, jiná věrohodnější mezinárodní srovnání našich vysokých škol k ruce zatím stále nemáme.

V rozhovoru „Vrátit peníze do Bruselu by bylo výchovné“ zveřejněném 16.11.2017 jsem se dopustil závažné záměny termínů, které by mohly vést ke špatnému výkladu mého sdělení. Proto níže dvě části rozhovoru opravuji. Čtenářům se za svou chybu omlouvám.

Zvěstovaný konec kafemlejnku a vládou v únoru'17 posvěcený plán Metodika 2017+ na postupné zavádění jeho náhrady roztrhl pytel s přípravami na institucionálního hodnocení VaV. Nejvíce se roztrhl pytel vysokých škol.