S podporou Japanese Society for the Promotion of Science, jež spravuje rozsáhlé globální programy akademických výměn, mohl Radim Hladík v letech 2017 – 2019 absolvovat postdoktorskou stáž na National Institute of Informatics v Japonsku. Svoje zkušenosti s tamním akademickým prostředím, jazykovou bariérou či byrokracií popsal v blogu pro Czexpats in Science.

Jak souvisí právo na potrat s duševním zdravím? Jak zlepšit kognitivní funkci mozku? A jak může politická participace ovlivnit názor na vědu? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc březen.

Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. Nová strategická karetní hra vysvětluje, jak obstát v klimatických změnách. A kolik nám o lidském chování řekne fyzika?

Začátek roku je obvyklý čas pro bilanci minulého životaběhu a plánování budoucího, často včetně definování cílů, takzvaných předsevzetí. Je dobré přitom také udělat v některých věcech pořádek, nejlépe také ve vlastní v hlavě – to je ovšem moc těžké a nehodí se to pro úvodník.

Ovlivňuje hraní her kognitivní schopnosti malých dětí? Jaký je vztah mezi prostitucí a násilím? Pomáhá ivermektin s léčbou onemocnění covid-19? V novém přehledu přinášíme deset vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.

Ve svém nejnovějším blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad vlivem publikování v režimu open access a nad jeho historií. Jakou pozici si podle něj mají v této vědecké krajině najít tuzemští výzkumníci? Není lepší se zaměřit na konkrétní aplikované výsledky? 

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?

Jiří Chýla ve svém blogu reaguje na článek Daniela Münicha Open access: bez grafů a bez iluzí, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledků přechodu k publikování vědeckých článků v tzv. otevřeném přístupu proto, že podle jeho názoru nový systém neznamená jen řízenou revoluci ve snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nebezpečnou změnu modelu hodnocení kvality vědecké práce.

V návaznosti na diskuzi Daniela Münicha se zástupci Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která byla iniciována po zveřejnění jeho blogu týkajícího se tématu publikační činnosti v časopise Československá psychologie, zveřejňuje portál Vědavýzkum.cz jeho příspěvek, ve kterém reaguje na odpověď Psychologického ústavu AV ČR.

Jak hydratace organismu ovlivňuje zdraví člověka? Představuje potrat větší trauma než adopce a nechtěný porod? Jakou roli zastávají sociální média v sociální samodiagnostice? V novém přehledu přinášíme deset vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.