Peter Gruss, exprezident Společnosti Maxe Plancka, radí české vládě. Dvanáct let vedl síť excelentních výzkumných ústavů pod hlavičkou německé společnosti. Chválí zdejší základní výzkum, přidat musí ten aplikovaný.

Institucionální financování, jak může věcně vypadat, a o tom, že někde ve skutečnosti dlouhodobě převažuje a na vysokých školách se k němu směřuje.

V Poslanecké sněmovně je předložen návrh novely zákona o veřejných výzkumných institucích (sněmovní tisk č. 1033). Do konce tohoto volebního období zcela jistě nebude projednán, a tudíž podle parlamentních pravidel spadne pod stůl; přesto jde o zajímavý podnět, a to nejen proto, že jde o již druhý takový pokus v pořadí za tuto dekádu.

Elitní londýnská univerzita King's College hodlá zapustit své výhonky v německých Drážďanech. A dvě anglické školy jednají kvůli brexitu o společném kampusu s Univerzitou Palackého v Olomouci, jak zjistily Lidové noviny.

V posledních dvou letech se v mediích objevují informace o zřízení pozic vědeckých diplomatů na českých ambasádách ve vybraných zemích. Zatím byli jmenováni se značnou mediální pompou dva diplomati a jejich počet by se měl v dalších letech zvýšit. Jaké jsou destinace, kam “ambasadory“ naší vědy vysíláme, a hlavně jaký je profesní profil a zkušenosti osob, které byly na tyto posty vybrány.

Úřady si oblíbily zveřejňovat důležité výzvy akademické obci v době, kdy na vysokých školách vládnou prázdniny. Dokladem je nedávná výzva ministerstva školství (MŠMT) k předkládání žádostí o dotace na podporu akademických mobilit.

Spojené království se zaručilo financovat všechny britské projekty v H2020, které budou podány před odchodem z EU a přitom úspěšně projdou hodnotícím procesem. Závazek zahrnuje také programy, které jsou dvoustupňové. I u těchto stačí, když je první žádost odeslána před odchodem Spojeného království z EU.

Nad probíhající debatou o výši doktorandských stipendií si kladu principiální otázku: má výše příjmů doktorandů být odpovědností státu, když stát přímo neurčuje ani výši příjmů akademických pracovníků?

Chtěl jsem původně psát reakci na příspěvek Daniela Münicha o hodnocení výzkumu. Ale ono se to dá vlastně shrnout do jedné věty: „Řešení neřešitelného může vést jen k paskvilům.“ Proč je masové hodnocení neaplikovatelné nejen na celou českou vědu, ale dokonce i na jen relativně homogenní Akademii věd, jsem psal už před delší dobou a nic se na tom nezměnilo (dále také zde). Takže není třeba si třepit klávesnici.

Natvrdo a zkratkovitě řečeno: i vy jim přispíváte. Komu? Vědcům v Íránu, Indii, Číně, Rusku, Indonésii, Peru, Alžírsku... Ale též třeba v USA a v Evropě, samozřejmě. Na pirátském rozcestníku jménem Sci-Hub, jenž běží na řadě exotických domén (třeba Svaté Heleny, Belize i Kokosových ostrovů), je k mání přes 62 milionů vědeckých studií.