Zajít do kina na filmy, ve kterých hraje hlavní roli věda, byl minulý týden program šesti tisíc účastníků, kteří se z celého světa sjeli na oblíbený festival Academia Film Olomouc (AFO). Další přehled vědy s českou stopou také zmiňuje vodivý beton nebo sebepoškozující sklony nádorových buněk.

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad rolí šťastné náhody ve vědeckém výzkumu, která vede k poznání něčeho nového. Jak pak ale z takové šťastné náhody vytvořit objev, který povede k užitečným efektům? Přečtěte si víc v novém příspěvku.

S posledním rokem kafemlejnkového financování 2018 mělo financování vědy na vysokých školách ze strany MŠMT projít obdobím fixace. Fixace měla zakotvit proporce rozdělení podpory mezi školy, dokud nebudou k mání věrohodnější výsledky nového systému hodnocení dle Metodiky 2017+. Reálně se však proporce podpory mezi roky 2018 a 2021 měnily, a to velmi výrazně.

Vyšel nový světový žebříček univerzit QS World University Rankings by Subject 2022. Výhodou proti mnoha dalším je jeho oborovost. Kvalita oborů uvnitř univerzit je totiž často velmi rozmanitá a umístění školy jako celku o tom kterém oboru nic nevypovídá.

Smysl základního vědeckého výzkumu pro praktické využití nebývá předem jasný. Bez něj by ale nevznikly ani navazující projekty aplikovaného výzkumu a průmyslové inovace. S vědeckou a ekonomickou diplomacií to je často podobné. Když diplomaté pomáhají propojovat české vědce, inovátory a nadějné firmy se zahraničními partnery, nemohou přesně vědět, co se z jejich budoucí spolupráce zrodí.

Naši vědci a vědkyně jsou mezinárodně známí svou vynalézavostí a originálním využíváním dostupných (často omezených) zdrojů. Potvrzuje to i nejnovější publikace o novém nanomateriálu na bázi běžného minerálu, který urychluje chemické reakce lépe než dnes používané vzácné kovy. Další z objevů přepisuje učebnice antiferomagnetismu a mohl by změnit ukládání a přenos informací. Češi také zmodernizovali nepoužívaný dalekohled v Chile a doufají doslova ve hvězdné objevy. Další z pravidelných přehledů české stopy ve vědě míří kromě vesmíru i do Afriky.

Schváleno, oznámila předminulý týden americká léková agentura. Molekula, kterou vyvinula jaderná chemička Martina Benešová s kolegy v německém Heidelbergu, se smí používat v boji proti pokročilé rakovině prostaty. V budoucnu by mohla pomáhat stovkám tisíc mužů. Další pokračování přehledu vědy s českou stopou si krom toho všímá i výzkumu „materiálových 2D-sendvičů“ a „natáčení ultrarychlých elektronových videí“ – projektů štědře podpořených evropskými granty. A dojde i na mobilní hru, kterou chcete, aby vaše děti hrály.

Pomáhá překládat z ukrajinštiny, zvládne diagnostikovat nemoci či studovat nežádoucí účinky léků. A i s přispěním českých výzkumníků a výzkumnic se stále zlepšuje: umělá inteligence. Vítejte u dalšího přehledu vědeckých novinek s českou stopou. Jednou nám díky nim možná budou lékaři místo antibiotik předepisovat viry. Také vyšlo najevo, že máme velmi rádi perník. Bohužel nejen ten pardubický.

„Věda je všude kolem nás,“‎ říká s oblibou moderátor České televize Daniel Stach. Za poslední dva roky jsme se tak naučili mnohé o virech, antigenech, PCR či RNA. Nyní se kvůli válce dozvídáme až příliš mnoho o jaderné bezpečnosti, mezinárodním právu, historii a logistice zásobování na frontě. Ano, i to je „science“, ale zrovna této je teď všude plno, pravidelný přehled vědy s českou stopou se proto zaměří na zkoumání dosud neznámého.

Je potřeba, aby byla data korektní, aktuální, relevantní a přehledně zpracovaná. Elegantním řešením jsou právě otevřená data, která nemusí být pouhým vzdušným zámkem, ale realitou. Jak je tedy aplikovat v praxi?