Namísto jedné otázky pokládal tentokrát Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz vybraným osobnostem z oblasti výzkumu a vývoje rovnou trojici otázek. Tématem byla problematika brain drain – brain gain, tedy "odlivu inteligence" v kontextu České republiky. Můžeme v českém vysokém školství a výzkumu hovořit o brain drainu? A jak takovou situaci přetvořit v brain gain?

Univerzita v Cambridge má ve světě velice silné postavení. Může se pochlubit, že na ní působilo 96 nositelů Nobelovy ceny. A skvělé jsou i její úspěchy v oblasti komercializace vědy. Pro transfer technologií zřídila věhlasná univerzita dokonce samostatnou a velmi úspěšnou firmu. Měl jsem možnost nahlédnout do její kuchyně. Proto bych se s vámi rád podělil o několik postřehů, které pro tuzemskou akademickou sféru mohou být velmi inspirativní.

Postavení profesorů v rámci našeho systému je nedůstojné. Systém tak kvalitní profesory, které potřebujeme, odpuzuje. Dopřejme jim privilegovanější pozici - bez kvalitních univerzit se totiž neobejdeme.

Koncem roku 2017 mi z portálu Universitas přišla baterie trefných otázek k predátorskému publikování v Česku. S odpověďmi jsem si dal před svátky docela práci, ale do výsledného pojednání se z nich moc nedostalo. Takže tady to je celé, doladěno, rozšířeno a s odkazy.

Příběhy českých firem Wikov Industry či VÚTS Liberec ukazují, jak se tradiční oborové specializace dokáží díky výzkumu a vývoji nadále uplatňovat.

Začala horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, otázky a názory. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v minulém 1.dílu. Dnes přináším dojmy z prvního jednání panelu pro společenské vědy.

Severské země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island, jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky. Celý region je pak považován za nejvíce dynamický, konkurenční a inovativní na světě. Severské země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Právě začíná horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů mám již nastudována teoretická pravidla a jdu na jeho první zasedání. Zde je mé shrnutí klíčových principů z pohledu panelisty. Jsem hodně zvědav, jak bude vypadat realita a zkusím zde o ní průběžně referovat.

Nedávno jsme na IDEA semináři prezentovali novou studii s názvem „Místní časopisy ve Scopusu“ (můžete se podívat na video). Rozebíráme indexované časopisy na základě afilací autorů do nich přispívajících. Sledujeme, kolik článků pochází od autorů ze stejné země, případně dokonce ze stejné instituce, která časopis vydává. Je přínosné se tím zabývat, protože řada časopisů se naučila uměle navyšovat citační indexy, takže dokáží docela přesvědčivě mást tělem.

Říká ekolog David Storch. Žijeme v antropocénu – v epoše, kdy se člověk stal hybatelem přírodních procesů, ale nemá to v rukou. Příliš mnoho lidí, málo pitné vody a drastické proměny ekosystémů... To jsou hlavní hrozby, které vidí David Storch – jeden ze signatářů Varování světových vědců lidstvu: Druhé výzvy.