Vytisknout tuto stránku

Jak se nestát rektorem Univerzity Karlovy

18. 9. 2021
Jak se nestát rektorem Univerzity Karlovy

O blížící se volby nového rektora Univerzity Karlovy by se mělo zajímat mnohem více lidí, než jen členové akademického senátu této největší české univerzity, kteří budou rektora zanedlouho vybírat. Pro její velikost a roli bude úspěch či neúspěch univerzity pro budoucnost Česka podobně významný jako úspěch mnohých velkých veřejných institucí nebo třeba soukromé Auto Škoda.

Úspěchem by bylo nasměrování univerzity mezi 20 až 30 nejrenomovanějších univerzit kontinentální Evropy. To ale bude vyžadovat řadu mnohdy nepopulárních kroků, které by pro některé znamenaly i nepříjemné vyrušení z akademické pohody.

Historie a velikost zavazuje

Univerzita Karlova (UK) ze všech českých vysokých škol vzdělává nejvíce studentů, má zřejmě největší podíl absolventů v populaci, zaměstnává největší podíl akademiků a od daňových poplatníků k ní velmi pravděpodobně plyne zdaleka nejvíce peněz. Úspěšnost či neúspěšnost této obří středoevropské univerzity pro všestranný a dlouhodobý rozvoj naší republiky je zásadní a nepochybná. Význam úspěšnosti UK pro republiku je v tomto ohledu srovnatelná s významem jiných nesoukromých institucí, jako je třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna, České dráhy nebo Česká pošta, byť působí ve zcela jiných oblastech. A nebo soukromá Škoda Auto. I proto by proces výběru a volby rektora UK, tedy největší veřejné vysoké školy v zemi, měla být celonárodním tématem. Bohužel zatím není.

Větší zájem by proto měl projevovat diametrálně větší okruh lidí než 70 senátorů UK, kteří budou kandidáty na rektora UK s jejich vizemi zanedlouho posuzovat a jednoho z nich vyberou. Veřejný zájem o výběr a volbu však zatím připomíná dost vlažný čajíček. Nového rektora sice volit nebudu (nejsem senátorem UK), ale v rámci intelektuálního cvičení jsem si poskládal, co by podle mého názoru měl záměr ambiciózního a slibného rektorského kandidáta obsahovat. Ambicí a cílem nového rektora by mělo být UK dynamicky nasměrovat mezi 20 až 30 nejšpičkovějších univerzit kontinentální Evropy.[1 | 2] K tomu bude kromě řady dalších věcí třeba zapracovat na následujícím.

UK rank

Příklad umístění Univerzity Karlovy v mezinárodních žebříčcích (QS World University Rankings 2021). Uvedené pořadí UK je v rámci světa. V rámci Evropy jde o cca 210. místo a v kontinentální Evropě o cca 80. místo.

Potřeba systémových změn ve fungování UK

  1. Většina magisterských a doktorských programů UK přejde v horizontu pěti let na výuku v angličtině (či v dalších světových jazycích). Angličtina se na fakultách a součástech UK stane rovnocenným komunikačním a úředním jazykem, kterým budou běžně komunikovat nejen akademici na vědeckých a oborových radách UK, ale i administrátoři, regule, IT systémy atd.
  2. Skoncuje se rázně s inbreedingem, tedy s najímáním vlastních čerstvých absolventů do vlastního akademického stavu. Noví mladí akademici budou vybíráni striktně na otevřeném mezinárodním akademickém trhu PhD absolventů. Vlastní absolventi UK případně až po letech úspěšného akademického působení jinde, především v zahraničí. Naplňování tohoto cíle bude monitorováno a každý člen akademické obce UK bude mít k těmto informacím přístup. Případné výjimky z tohoto pravidla budou vzácné a budou přesvědčivě a pro akademickou obec UK veřejně obhajovány.
  3. Výzkum na součástech UK bude i do budoucna jednou za cca pět let podroben přísnému, nezávislému, mezinárodnímu zhodnocení formou peer-review. Mnohem větší systematická pozornost se bude věnovat kvalitě způsobu, obsahu a relevanci výuky a tomu, jak na sebe různé kurzy navazují, jak se obory kombinují a doplňují a jak úspěšní jsou absolventi programů.
  4. Pracoviště, která neprokážou mezinárodně solidní kvalitu výuky nebo výzkumu, budou povzbuzována, motivována a vedena ke změně způsobu řízení, případně projdou restrukturalizací, a nebo budou zrušena a nahrazena jinými.
  5. Institucionální finanční podpora výzkumu a výuky se bude mezi součásti UK rozdělovat jak na základě kvality výuky a výzkumu, tak na základě společenských potřeb. V rámci toho budou například narovnány neúměrné rozdíly v úrovni platů z českých veřejných zdrojů (MŠMT) akademiků na různých součástech UK.[1]
  6. Ve všech oborech se budou profesury a docentury udělovat podle světových oborových standardů kvality a budou se uplatňovat postupy a kritéria, podle kterých se udělují definitivy na špičkových světových univerzitách. Neúměrný důraz na kvantitu publikací se ještě více přesměruje na vědeckou kvalitu, význam, relevanci a přínos vědy.
  7. Dojde k výraznému posílení pravomocí univerzitního vedení ve strategickém řízení a hodnocení, i když to bude muset být na úkor administrativní (ne té akademické!) autonomie fakult a rozpočtového automatismu. Přitom budou i nadále důsledně a bedlivě chráněny akademické svobody.
  8. Ve správní radě, vědeckých radách UK a fakult a součástí bude výrazně zvýšen podíl renomovaných osobností a akademiků, včetně těch, kteří působí či získali renomé v zahraničí. I v těchto orgánech se stane angličtina jednacím jazykem.
  9. UK bude konstruktivními návrhy podporovat reformní úsilí směřující k dosud neprovedené diversifikaci vysokých škol, ke změnám systému vnějšího řízení a financování vysokých škol a vědy, který bude mnohem více než dosud zohledňovat skutečnou kvalitu výuky a výzkumu a dále redukuje význam kvantity, k modernizaci systému veřejné finanční podpory vysokoškolských studentů.
  10. Reálnými změnami v systému fungování UK bude propojen stále příliš izolovaný akademický život jednotlivých fakult. Z konfederace nezávislých fakult UK se stane úzce a spontánně vnitřně propojená univerzita.
  11. Univerzita bude bedlivě a otevřeně sledovat rovné uplatnění žen na všech úrovních a podnikne rozhodné kroky k odstranění přetrvávajících bariér v systému a aktivní podpoře, kde bude žádoucí.
  12. Na UK budou zavedena a prosazována jasná pravidla zapojení akademické obce do externích komerčních aktivit VaV. Na UK nebude trpěn vědecký individualismus - tedy využívání a zároveň obcházení skrze nedeklarovanou spolupráci jednotlivých akademiků se soukromým sektorem.
  13. Bude výrazně posílena poradní role Mezinárodní rady UK (IAB) tak, aby se její konstruktivní kritika a doporučení dostávala do povědomí široké akademické obce UK a aby se reálně promítala do řízení UK.

Inspirací by pro kandidáty na rektora UK mohla být reforma nizozemské Maastricht University, kterou na dráhu od lokální vysoké školy mezi evropskou špičku nastartovaly zásadní změny provedené za rektora Jo Ritzena v letech 2003–2011. Usnadnit by to mohla skutečnost, že Jo Ritzen je již několik let členem Mezinárodní rady UK (IAB) a jistě se o své reformní zkušenosti rád podělí.

Otázkou je, zda se s tak revolučním programem dá ve volbě rektora UK uspět. Veřejnost, řada akademiků i studentů UK by takové změny zřejmě uvítala. Ale jistě se najdou i mnozí, kteří z takových změn mají obavy. Nechme se mile překvapit, sledujme dění a klaďme odvážným kandidátům jasné otázky. Snad nebudou ve svých odpovědích mlžit jako vodník Rákosníček.

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel v autorově blogu na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.com/


Na rozhovory s oběma kandidáty na rektora Univerzity Karlovy se můžete těšit již brzy na našem portále.