Za hrubé fauly na skutečnosti týkající se Akademie věd v příspěvku Nature Index 2019 a co nám napovídá uděluji jeho autorovi Jiřímu Nantlovi dvě červené karty.

V textu Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030. Štysova představa o poslání Společnosti Maxe Plancka (MPG) v Německu má se skutečností stejně málo společného jako jeho názor na poslání Akademie věd ČR a smysl Inovační strategie ČR.

Jiří Chýla ve svém novém příspěvku reaguje na stanovisko k navrhovanému víceletému finančnímu rámci EU na roky 2021-2027, které vydala Akademie věd ČR ve čtvrtek 14. 3. 2019.

Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.

Daniel Münich upozorňuje v blogu Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí na nové mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, jehož je společně s Tarasem Hrendashem, Štěpánem Jurajdou a Stanislavem Kozubkem autorem.

V článku Zastavme Metodiku 17+, Vzkazuje nám Nature Index se Dalibor Štys snaží přesvědčit čtenáře, že k tomu, aby se naše výzkumné organizace dostaly na úroveň rakouského Institutu pro vědu a techniku (Institute for Science and Technology, IST), je třeba se vrátit ke kafemlejnku. Z jeho argumentů je zjevné, že si nejen nepamatuje, v čem byl zločin kafemlejnku a v čem je podstatný pokrok Metodiky 17+, ale především že nechápe, v čem je podstata úspěchu IST či podobných institucí jako je Weizmanův ústav či ETH Curych a co je tedy třeba změnit, chceme-li se těmto institucím přiblížit.

Kvantitativně hodnotit výsledky výzkumu jednotlivých vědeckých institucí je umění a jako v umění existuje i v této oblasti řada různých metod, jak hodnocení provádět a na co se soustředit. V postkafemlejnkovské éře je kladen i u nás důraz na to, co se vágně nazývá "excelence", která je obvykle spojována s články v časopisech, jako jsou Nature či Science. Není proto divu, že velký zájem vyvolávají žebříčky sestavené vydavatelstvím Springer Nature.

Aneb pokračování odpovědi Jiřího Chýly Daliboru Štysovi, která se týká návrhů úpravy příslušných právních předpisů regulujících činnost veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

Jiří Chýla v následujícím blogu odpovídá na článek „Otevřené poděkování profesoru Chýlovi" od Dalibora Štyse, který se týkal hodnocení výzkumných organizací dle nové Metodiky 2017+.

V pondělí 30. července vyšel v Lidových novinách článek Andreje Babiše. Ve vědě a výzkumu míříme k efektivitě. Rekapitulace prvního půlroku. V něm, jak název naznačuje, Babiš podává svůj pohled na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace od února 2018, kdy v jejím čele nahradil bývalého místopředsedu Sobotkovy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Asi nepřekvapí, že Babiš si přisvojuje zásluhy, které mu nepatří, a že nám povídá pohádky, které ukazují, že se v oblasti vědy a výzkumu ještě neorientuje.