Jeho text má dvě části. V první odmítá mou kritiku a v druhé polemizuje s mým názorem, jak má správné hodnocení vypadat a slovy „Vychvalování hodnocení provedeného v AV ignoruji, dokud Chýla nedodá podstatná fakta. Důkazní břemeno je na něm!“ zpochybňuje kvalitu nedávného hodnocení týmů a ústavů Akademie věd. Na to druhé má samozřejmě právo, ale důležité není to, že ho ignoruje Šebek, ale že ho neignorují jiní, kteří hodnocení vědy a výzkumu rozumějí více než Šebek nebo já, jako je například Daniel Münich, největší znalec na hodnocení vědy a výzkumu v naší zemi, jenž se touto tématikou systematicky zabývá na svém blogu. Jeho názor na kafemlejnek a jeho pozoruhodnou genezi je zde a zde a jeho pohled na nedávné hodnocení v AV, které Šebek ke své škodě ignoruje, je zde. V tomto textu reaguji na první část Šebkova článku, v níž po mně žádá omluvu, neboť „První část Chýlova textu je zjevně nepravdivá. Tady požaduji omluvu“. V tomto textu Šebkovi částečně vyhovím a částečně nikoliv.

Šebkův článek začíná odstavcem:

Text překypuje emocemi a silnými výrazy. Chýla v něm kritizuje hlava nehlava, pravda ne-pravda, fakta nefakta. V první části kritizuje, že se něco nestalo – i když se to stalo. To je nepravda. Navíc je kritizujícímu vlastní nepravdivost fuk - co je asi znak post-pravdivosti. Ve druhé části vnucuje a chválí něco vlastního – ale bez fakt dokazujících, že to je pochvaly hodné. Chýla to přece ví - takže jaképak důkazy? To je post-faktičnost.

a poté reaguje na mé tvrzení, týkající se úkolů, které Metodika 2013-2016 ukládá všem panelům a jež zní takto:

VII. 4. Posouzení výsledků
V každé oborové skupině posoudí všechny předložené výsledky panel. Tyto výsledky poté rozdělí do dvou tříd A a  B s tím, že třída A odpovídá nejvýznamnějším či nejkvalitnějším výsledkům v daném oboru. Počet výsledků zařazených do třídy A nesmí přesáhnout 20 % z celkového počtu výsledků předložených v rámci dané oborové skupiny. Do této kvóty se započtou i podíly na dříve posuzovaných výsledcích ohodnocených jako „A“, ke kterým se v daném roce přihlásí spolupracující instituce.

Kromě vlastního roztřídění výsledků je výstupem panelu i zdůvodnění - uvede především všechny hlavní argumenty, které jej vedly k zařazení výsledků do třídy A. Výstupem panelu bude též stanovisko, v jakém kvalitativním poměru jsou výsledky zařazené do třídy A ke světovému standardu či světové špičce.

Metodika tedy ukládá panelu jako celku, aby

• roztřídil vybrané výsledky do tříd A a  B a pro výsledky v třídě A
• uvedl hlavní argumenty, které jej vedly k zařazení výsledků do této třídy a
• uvedl též stanovisko, v jakém kvalitativním poměru jsou výsledky zařazené do třídy A ke světovému standardu či světové špičce.

Jediná logická interpretace druhého i třetího požadavku je, že ony argumenty pro zařazení do třídy A a ono srovnání se světovou špičkou je uvedeno u každého jednotlivého hodnoceného výsledku. Zmíněné srovnání se světovou špičkou by mělo být integrální součástí hlavních argumentů, které vedly panel k zařazení výsledku do třídy A, a mělo by být jejich přirozeným završením.

Moje Šebkem kritizované tvrzení je obsaženo ve dvou odstavcích:

To (tj. srovnání se světovou špičkou, pozn. J. Ch.) je nejen velmi rozumné, ale má-li být hodnocení více než hledání jednookých mezi slepými naprosto nezbytné. Jedině tehdy, vztáhneme-li úroveň článku ke světovému standardu či dokonce špičce, má smysl mluvit o "excelenci". Bez takového srovnání nemá tento pojem smysl. Požadavek srovnání se světovou špičkou Panel 4 zcela a nepokrytě ignoruje, je ovšem pravda, že toto činí téměř všechny panely. ...

Michael Šebek tedy nepokrytě a svévolně ignoruje zásadní požadavky, které na panely klade sama Metodika v ustanovení o II. pilíři, který Šebek tak chválí. To je nepřijatelné, neboť pokud by každý ignoroval to ustanovení Metodiky, které nepovažuje za důležité, vnikl by naprostý chaos.

Šebek moje tvrzení odmítá slovy

Chýla nepíše pravdu! Stejně jako před dvěma roky, i tentokrát požadované stanovisko v EP04 vypracovali výhradně panelisté ze zahraničních univerzit, bez zásahu panelistů domácích. Stanovisko je jednou z hlavních součástí závěrečné zprávy, kterou panel konsensuálně schválil a v požadovaném termínu odevzdal Úřadu vlády.

Pokud vím, Úřad vlády toto stanovisko zatím nezveřejnil, to však nedává nikomu právo tvrdit, že nebylo vypracováno. Já sám jsem ho celé s drobnými úpravami zveřejnil právě zde ve svém článku Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy, kde ho nelze přehlédnout, protože tam tvoří samostatnou kapitolu nazvanou Porovnání posuzovaných výsledků v oborech Technických a informatických věd s globálními standardy a světovou špičkou. Na tento článek přitom odkazuji hned na začátku v pozdějším článku Co všechno unese kritika druhého pilíře kafemlejnku, který Chýla kritizuje. Navíc, v diskusi pod tímto článkem znovu opakuji, že jsme požadované srovnání se světem vypracovali a odevzdali.

Takže nejdříve omluva. Šebek má pravdu v tom, že jsem zcela zbytečně použil silná slova „nepokrytě ignoruje“ apod. a že jsem se dopustil logicky nepřípustného závěru, že neexistence srovnání se světovou špičkou v materiálu na webu RVVI neznamená, že takové srovnání neexistuje. Kritizovaná věta měla správně znít „V údajích na webové stránce RVVI není informace o srovnání výsledků hodnocených Panelem 4 se světovou špičkou.“ Za tyto prohřešky se kaji a Šebkovi se „na tomto webu“ omlouvám.

A nyní k podstatě věci. Šebkem zmíněné "srovnání se světovou špičkou", jež Úřad vlády nezveřejnil a já ignoroval v Šebkově článku Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy je obsahem části, kterou cituji doslova:

Porovnání posuzovaných výsledků v oborech Technických a informatických věd s globálními standardy a světovou špičkou

Cizinci v Panelu EP04 i letos nezávisle na ostatních provedli ještě mezinárodní posouzení předložených výsledků.

Výsledky vybrané Panelem (A-skupinu) posoudili cizinci takto:

• 10 % z nich má opravdu výjimečnou kvalitu.
• 70 % má špičkovou kvalitu podle nejvyšších mezinárodních standardů.
• 20 % má dobrou kvalitu, těsně pod mezinárodními standardy, ale přesto vynikající na národní úrovni.

Výsledky Panelem nevybrané (B-skupinu) posoudili cizinci takto:

• 25 % je vysoce kvalitní na národní úrovni, ale ne docela excelentní mezinárodně.
• 35 % má dobrou národní úroveň, ale rozhodně není excelentní mezinárodně.
• 40 % má nízkou kvalitu a/nebo nedostatečnou dokumentaci.

Celková úroveň vybraných výsledků se podle cizinců ve srovnání s hodnocením v roce 2014 mírně zlepšila. Předseda panelu s uvedeným posouzení souhlasí a potvrzuje, že dobře vystihuje národní úroveň v Technických a informatických vědách v porovnání se světem.

Pokud Šebek považuje výše uvedená tři čísla 10 %, 70 %, 20 %, které vyrobili čtyři cizinci a jejich slovní doprovod, za naplnění úkolu "uvést též stanovisko, v jakém kvalitativním poměru jsou výsledky zařazené do třídy A ke světovému standardu či světové špičce.", pak s ním z důvodů, které jsem výše podrobně rozvedl, nesouhlasím a nevidím důvod, proč se mu v tomto ohledu za své tvrzení omlouvat.