Nemám pochyb o tom, že význam společensko-humanitních a uměleckých oborů pro kvalitu života, podnikání, udržitelnost nebo vzdělanost je stěžejní. Jejich inovační příspěvek je stejně tak důležitý pro průmyslové inovace jako pro ty sociální nebo ty ve veřejné sféře. Velmi dobře to chápe program Horizon Europe a řada inovačních ekosystémů vyspělých zemí. Při plánování a rozpočtování českých národních politik však často končívají tyto obory na posledním místě (snad s výjimkou nastavení RIS3 strategie). Neblahým příkladem může být řada nedávno učiněných rozhodnutí, která vedla k nevyhlášení plánované veřejné soutěže v programu ÉTA.
Snažím se porozumět, proč tomu tak je. Možná proto, že benefity inovací SHUV (říkejme tak společenským, humanitním a uměleckým vědám včetně designu) mají nezvyklý charakter, a jsou proto méně akceptovatelné: ušetření veřejných zdrojů či jejich efektivnější vynakládání, vyšší kvalita vzdělávání; produkce společensky spravedlivějších, bezpečnějších nebo udržitelnějších inovací; příspěvek k vyšší absorpci impulsů založených na technologickém rozvoji, před kterými společnost stojí; objevení doposud přehlížených, avšak důležitých společenských i technologických výzev a jejich řešení; zvýšení kvality života nejrůznějších skupin obyvatel díky sociálním inovacím, objevování dalších zdrojů pro ekonomiku například v rámci kulturních a kreativních průmyslů a podobně.
Možná je to i proto, že význam SHUV pro socio-ekonomický rozvoj je často založen na interdisciplinárním spojení s technickými obory. Namísto snah o nastavení podmínek pro interdisciplinární řešení komplexních výzev, byť i jen těch technologických, se ozývají hlasy pro znevýhodnění studia humanitních věd. I výzkumné obci chybí motivace se takovým inovacím vůbec věnovat, protože nejsou v rámci přerozdělování zdrojů na výzkum a vývoj dostatečně zohledňovány, například v Metodice 2017+. Komunita SHUV zabývající se inovacemi je oproti té z podnikatelské sféry více fragmentovaná a méně organizovaná. Zatím neexistuje subjekt, který by potenciál měkkých inovací zviditelňoval a na odborném základě se jich zastával při plánování veřejných politik.
Jak je vidět, za tímto pozoruhodným stavem, kdy máme na dosah ruky inovační potenciál, který však okázale necháváme ležet ladem, stojí řada důvodů. Jsem proto rád, že se Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy a Transfera.cz rozhodly něco s tím udělat a založit skupinu, která má inovační hlas z SHUV koncentrovat, a že mi projevili důvěru ujmout se vedení této skupiny. Hodláme poskytovat odborná stanoviska a předkládat návrhy řešení pro informované rozhodování státní správy v oblasti podpory vědy, průmyslu, sociálních otázek nebo kultury. Chceme seznamovat odbornou i širokou veřejnost s příklady dobrých praxí a s našimi stanovisky v oblasti významu SHUV pro rozvoj hospodářství a kvality života. Hodláme spolupracovat s dalšími organizacemi a subjekty, se kterými sdílíme společné zájmy, a to na národní i mezinárodní úrovni.
To, do jaké míry bude tato skupina úspěšná, ukáže čas. Jedno je ale jisté – nebude-li nastupující vláda k těmto otázkám citlivější, než byla vláda předchozí, bude to o něco těžší.
Vše nejlepší do nového roku přeje za všechny členky a členy skupiny SHUV Transfera.cz a Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy Marcel Kraus.
Autor: Marcel Kraus
Marcel Kraus
je členem týmu CPPT UK a manažer projektu Hyb4City Univerzity Karlovy v Kampusu Hybernská. Je odpovědný za koordinaci týmu a strategický rozvoj univerzity v oblasti inovačního ekosystému a transferu znalostí Univerzity Karlovy. Od listopadu 2021 vede pracovní skupinu zaměřenou na inovace ve společensko-humanitních a uměleckých oborech v rámci činností Transfera.cz. Do týmu CPPT UK přišel z Technologické agentury ČR, kde do jeho portfolia patřily programy ÉTA a ZÉTA. Byl členem evropského projektu GEECCO zaměřeného na otázky genderové rovnosti ve výzkumu. Zabývá se národní a mezinárodní politikou podpory kulturních a kreativních průmyslů (NESTA PEC & British Council). V minulosti byl spolupracovníkem oddělení Inovativních systémů transferu na Fraunhofer IMW v Lipsku.
