Vytisknout tuto stránku

Čech dekóduje nejčastější leukémii

20. 10. 2018
Čech dekóduje nejčastější leukémii

„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.

Ač je mu teprve 34 let, zkušenosti už získával na špičkových institucích: na Mayo Clinic v Rochesteru a od roku 2011 na Kalifornské univerzitě v San Diegu. „Tam jsem začal spolupracovat s profesorem Thomasem Kippsem, což je jedna z výjimečných osobností výzkumu chronické lymfatické leukémie (CLL). V kontaktu jsme stále, ale už vlastně i trochu soupeříme,“ řekl LN Marek Mráz z centra CEITEC při Masarykově univerzitě.

Američan Kipps, hvězda hematoonkologie, má na kontě přes 400 článků, nicméně i mladému Mrázovi, jenž se v roce 2014 vrátil ze San Diega do Brna, přibývají objevné publikace v časopisech světové extratřídy. Jen letos vydal se svým týmem dvě studie v magazínu Leukemia a jednu v Blood, jež vysvětlují, zač je při rozvoji nejčastější leukémie odpovědná molekula CD20 a jaký vliv mají tzv. nekódující RNA.

Mrázovy nápady i zkušenosti letos přiměly Evropskou výzkumnou radu (ERC) k udělení tzv. startovního grantu jako jednomu z pěti vědců bádajících v Česku. Grant má hodnotu 1,5 milionu eur (asi 37 milionu korun) a skupině Mrázových výzkumníků zajistí pětileté nerušené bádání.

„O udělení grantu jsem se dozvěděl na začátku mé dovolené, takže to byla hezká dovolená – měl jsem navíc pocit, že i zasloužená,“ usmívá se docent v kanceláři brněnského centra. CEITEC MU získal takto výsadní grant potřetí v historii: předtím se to povedlo jen biologům Pavlu Plevkovi a Richardu Šteflovi.

„CEITEC považuje za klíčové podporovat růst nových generací lídrů. Marek Mráz, který u nás v roce 2016 vytvořil vlastní výzkumnou skupinu a nyní získal ERC, je příkladem, jak by to mělo být. Z hlediska dalšího vývoje institutu považuji za cíl, aby v horizontu deseti let řešila ERC granty polovina našich výzkumných skupin,“ řekl LN ředitel střediska Jiří Nantl. A dodal, jak jej těší, že výzkumná rada začíná být zřejmě otevřenější k výzkumným tématům orientovaným přímo na problematiku nemocí.

Záhadné pochody v krvi

„Grant vnímám jako velký závazek, je to šance posunout naši vědu o něco výše a začít zajímavé projekty. Vyžaduje to dost přemýšlení, jak peníze co nejlépe využít,“ tvrdí Mráz. Výzkumy hrazené ERC mají být totiž vysoce ambiciózní, mnohdy i riskantní.

K tomu, aby se brněnský vědec, jenž vystudoval jak molekulární biologii, tak medicínu, dobral cíle, mu mají pomáhat tři postdoci a tři doktorandi. Takové spolupracovníky již ve světě hledá. „Prakticky všechny pozice budou otevřené pro zahraniční uchazeče,“ vysvětluje Mráz, jenž také učí na lékařské i přírodovědecké fakultě některé kurzy. Ve své současné skupině už má mimo jiné indickou kolegyni Sharmu, přišel k němu i Brazilec. Ovšem dostat dobré postdoky na Moravu prý stále není hračka – problémy přináší vědcům i vízová politika. „V biologii je konkurence opravdu veliká. Navíc je blízko Vídeň a Praha, atraktivní města, takže se lidé rozhodují i podle toho,“ doplňuje Mráz, jehož k návratu z USA přiměl i dobře přístrojově vybavený CEITEC. Co tedy Mráz za vysoutěžené miliony pořídí? Půlka půjde na mzdy celého týmu, další část pak na potřebné látky, reagencia a vybavení.

To vše má přispět k poznání mechanismů chronické lymfatické leukémie čili nejběžnější formy zhoubného onemocnění krve u dospělých lidí. Překvapivě zůstává stále záhadou, co je jejím spouštěčem; jednotného „viníka“, třeba gen, nenašly ani četné studie genomu sledovaných pacientů. „Choroba vzniká z B-lymfocytů, což jsou buňky, které chrání tělo proti infekci tím, že produkují protilátky,“ nastiňuje Mráz. Jenže lymfocyty se najednou začnou klonálně množit, protilátkový program se jakoby zapne, i když v těle není infekce. A bují nezadržitelná rakovina krve...

Mráze zajímá komplexní proces: takzvané signalizační dráhy aktivující BCR dráhu, interakce buněk, role mikroRNA, ale i důvody, proč je tato leukémie někdy klinicky mírné onemocnění bez nutnosti léčby a jindy velmi agresivní. Aby na to přišel, bude muset připravit i myší modely – jakési živé „avatary“ konkrétních pacientů a na těch bude studovat chování leukémie i její léčbu.

Mezi vědou a klinikou

„Proto je pro nás klíčový přístup ke vzorkům pacientů, které získáme z brněnské fakultní nemocnice,“ říká Mráz a pochvaluje si spolupráci s profesorem Jiřím Mayerem. Ten byl až do loňska děkanem Lékařské fakulty MU a je přednostou Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Mráze, jakožto biologa i lékaře, na této leukémii zajímá již zmíněný rozličný průběh; někdy se chová skoro jako akutní leukémie, jindy po desítky měsíců nepostupuje. Objevuje se hlavně u lidí starších 65 let.

Pokud se hypotézy potvrdí a její taje rozlouskne, výsledky hodlá publikovat v top časopisech oboru: v Leukemii a v Blood. „Nemám moc rád přílišné zahledění na bibliometrii. Existují totiž týmy, které dělají v laboratoři hodně článků, nikoliv dobrých objevů. My se snažíme dělat primárně objevy a věříme, že publikace s tím přijdou přirozeně samy,“ usmívá se Mráz. Nelíbí se mu ani publikační praxe velkých vydavatelů: „Platíme jim vlastně dvakrát,“ říká a myslí jednak hrazení poplatků některým vydavatelům za publikaci článků a pak i za přístup k nim v databázích. Výsledky výzkumu mají být dostupnější.

A co přímé cesty k léku na danou leukémii? Zajímají se o jeho základní výzkum i farmaceutické firmy? „Ve spolupráci s jednou firmou v USA provádíme první lidskou klinickou studii s mikroRNA terapií u leukémií, ale něco takového se povede jen málokdy,“ je si vědom Mráz, že teprve až po důsledném biologickém poznání přicházejí chemici, kteří zkusí připravit účinné látky nebo i vyrobí nové inhibitory takzvané BCR signalizační dráhy, kterou studuje.

Když bádal v Kalifornii, měl v San Diegu – tedy v jakési biotechnologické Mekce – rovněž nabídku přejít do komerční sféry, ale zůstal v akademii. Ve slunné Kalifornii žil několik let, nicméně přiznává, že surfování mu moc nešlo. „Ale nevzdávám to. Zkoušel jsem to zase letos na Srí Lance, kde jsem se o zisku ERC dozvěděl,“ dodává energický lékař, jenž zakotvil v Brně. A pod Špilberkem hledá způsoby, jak pochopit zhoubné děje v lidské krvi.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 6. října 2018 v Lidových novinách.


Marek Mráz (34) - Lékař a biolog, který od roku 2014 působí v brněnském centru CEITEC MU. Na Masarykově univerzitě vystudoval jak medicínu, tak molekulární biologii. Získával zkušenosti v USA na Mayo Clinic a University of California v San Diegu. V roce 2014 obdržel cenu Evropské hematologické asociace (EHA). Předloni dostal i cenu České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Věnuje se výzkumu chronické lymfatické leukémie. Má titul docenta (2015). Je autorem čtyř desítek studií, jež byly citovány více než tisíckrát.