Objevené hrobky princezny Šeretnebtej (2012) či kněze Neferínpua (2007) jsou velmi viditelnými úspěchy dlouhodobé práce českých archeologů na koncesi v egyptském Abúsíru. Vědci Českého egyptologického ústavu FF UK se ovšem nezabývají jen těly, hrobkami či artefakty, ale přispívají i k pochopení chodu starověké říše na Nilu. K tomu patří i výzkum dynamiky staroegyptské civilizace (včetně skoků či kolapsů), čímž se zabývá Miroslav Bárta s kolegy. „Jsem přesvědčen, že bádání na základě dlouhých časových řad se stává strategickým oborem i s dopady na bezpečnost současných společností,“ řekl LN Bárta.

Od roku 2006 vzniká databáze zhruba 5000 úředníků pohřbených v Abúsíru a na pohřebištích v Sakkáře, Gíze i dalších lokalitách, což je úkol Veroniky Dulíkové. Databáze už byla natolik rozsáhlá, avšak s útržkovitými údaji, že archeologové hledali metody, jež si s tím umějí poradit... A v tom jim pomohl Radek Mařík z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Postupně se egyptologickokybernetickému týmu podařilo aplikovat pár metod z umělé inteligence a získal i podporu od Grantové agentury ČR. Týká se „vytěžení dat“ z období Staré říše, jež existovala v letech 2700 až 2180 před naším letopočtem. Setkání umělé inteligence s doklady života stavitelů pyramid z doby před 4000 lety je novým přístupem k interpretaci komplexních společenských vazeb. Kvůli využití „kyberfíglů“ tak vědci razí název nového vědního oboru: kyber-egyptologie.

Propojení odlišných světů

Ta umožňuje rekonstruovat rodinné vztahy či působení zájmových skupin. „Aplikace teorie skrytých Markovových modelů odkryla detaily transformace správy země v období 5. dynastie. Teorie informace pomohla při detekování strategických titulů a mocných hodnostářů,“ říkají vědci spolu s Maříkem. Archeologové se museli učit s kybernetiky komunikovat, neboť obory užívají jinou „řeč“. „Společně se nám teď daří poznávat starověký Egypt a jeho odkaz pro budoucnost naší společnosti, neboť již tehdy fungovaly mechanismy, jež jsou platné i pro naši dobu. Spolupráce vzbudila ohlas i v zahraniční a ukázala, že velké objevy se nenoří pouze z písku,“ vyzdvihuje Dulíková.

Bártu přivedly k mezioborovému nápadu dvě věci. Jednak léto, kdy vkládal do zmíněné databáze stovky titulů všech vezírů Staré říše za celých 500 let, jednak přednáška profesorky Diany Clineové o užití údajů z amarnské doby.
„Její vzorek byl sice malý a nešlo o dlouhodobý projekt, nicméně inspirace byla na světě... Dnes za námi stojí velký tým odborníků. A mám radost, že se nám opět podařilo vytvořit zásadní vědecký trend, který se prosazuje stále více,“ říká Bárta. S kolegy už plánuje velký projekt na analýzu dávné civilizace. „Je totiž stále zřetelnější, že civilizace na jakémkoliv stupni svého vývoje podléhaly, podléhají a budou podléhat zhruba stejnému souboru zákonů, o jejichž definici a poznání jejich anatomie usilujeme,“ vysvětluje Bárta, jenž své myšlenky nedávno předložil i lidem z Pentagonu.

Průkopníkem kyber-archeologie, jež užívá 3D skenů hrobek, GPS souřadnic i databází, je profesor Thomas Evan Levy z Kalifornské univerzity v San Diegu. „Hi-tech metody jsou pro budoucnost archeologie zásadní. Umožňují dokumentovat nálezy i sdílet data. Potřebujeme, aby noví studenti měli jak talent, tak znalost technologií,“ říkal LN v dubnu Levy, když v Karolinu přebíral čestný doktorát. Češi teď připravují memorandum o spolupráci právě se San Diegem, kde sídlí i kyberústav jménem Calit2.

Autor: Martin Rychlík

Text vyšel 11. 07. 2018 v Lidových novinách.