Martin Rychlík
Etnolog a vědecký novinář. Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2011 obhájil disertační práci v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil i jako odborný asistent. Roku 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, prof. Osamu Sakura). Zabývá se mimoevropskou etnologií, antropologií umění a kulturních areálů – zvláště Polynésie. Je autorem dvou monografií o tetování (2005, 2014), dvě popularizační knihy dr. Miloslavu Stinglovi editoval. Věnuje se především vysokému školství a popularizaci vědy. Je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF a členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. V letech 2000 až 2006 byl redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK), posléze pracoval v týdeníku Euro jako editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 byl novinářem webu Česká pozice a od roku 2013 psal pro Lidové noviny. Od roku 2019 působí na Univerzitě Karlově jako šéfredaktor médií.
Jak Čína proměňuje okolní státy? Jakými způsoby uplatňuje svůj ekonomický a politický vliv na cizí společnosti? To je pár otázek z mnoha, které již nyní řeší vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. Dalších pět let bude asi padesát expertů zkoumat sinofonní příhraničí v projektu Sinofon. Olomoučtí vysoutěžili 175 milionů korun z fondů EU.
Britské akademiky i hi-tech firmy přitahují české lasery, ale i biotechnologie. Téma Brexitu mnohdy vede k hledání dalších vazeb mezi „ostrovy“ a kontinentem.
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd přišli s dalším objevem. Díky stromům starým i přes dvě stě let dešifrovali posun tropických hurikánů výše na sever, což souvisí se změnou klimatu.
„Dívejte se k nám do Lovaně, na londýnskou Imperial College a ETH Curych,“ doporučuje českým univerzitám Luc Sels, rektor Katolické univerzity v Lovani, která exceluje v žebříčcích nejinovativnějších škol světa.
„Veřejné instituce by měly mít svoji vizi legitimního účelu a hodnot,“ říká filozof Petr Urban z Akademie věd ČR, jenž vede nebývalou spolupráci v oblasti etiky – s ministerstvem dopravy!
Čeští výzkumníci můžou být pro Japonce zajímaví ve fyzice, chemii, biotechnologiích či kybernetice, ale také v celém průmyslovém sektoru automotive.
Egyptologická expedice Univerzity Karlovy hlásí z Abúsíru další úspěch. Po objevech hrobek kněze Neferínpua (2007) anebo princezny Šeretnebtej (2012) vědci oznámili odkrytí komplexu královského top úředníka Kairese z doby vlády 5. dynastie Staré říše.
„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.
„Fotonika je obor, který má hodně co nabídnout,“ tvrdí profesor Jiří Homola, ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd. Jeho pracovnu v pražských Kobylisích zdobí dva obrazy. Jeden má od synovce-malíře a druhý, ten „fotonický“, od vědeckých kolegů. Znázorňuje disperzi, tedy rozklad světla do barevných pásů, do nichž se Jiřímu Homolovi při kulatinách podepsali všichni tehdejší členové jeho výzkumného týmu. Tématem jeho výzkumu je totiž světlo, fotony.
Po sto letech od objevu viru včelího plodu vědci popsali jeho strukturu. Studie může pomoci boji s infekcí.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka