„Jsou dvě země, které jsou ve vědecké diplomacii napřed. A to Spojené státy americké a Velká Británie,“ říká Pierre-Bruno Ruffini, francouzský autor ojedinělé knihy, jež vyšla v češtině.

Čísla nejsou všechno. Leccos však napoví. Když si otevřete databáze vědeckých prací, jako jsou Web of Science nebo Scopus, vyskočí vám u jména Tomáš Jungwirth veliká spousta položek. Mezi dvěma stovkami Jungwirthových studií pak naleznete články z časopisů Science, Nature Physics, Nature Materials, Physical Review Letters a řady dalších. U článku z posledně jmenovaného žurnálu s názvem Universal intrinsic Hall effect (2004) se vyjímá 1311 citací, u další studie o Hallově jevu z následujícího roku je to dalších 958 citací...

Velká Británie, již brzy čeká brexit, má celosvětovou síť vědeckých diplomatů. A coby nejlepší mezi zhruba stovkou jejích expertů byl nyní za loňský rok oceněn Otakar Fojt, jenž působí na britské ambasádě v Praze. Jen málokdo ví o silných, ale i slabých stránkách české vědy tolik jako on. Ačkoliv pracuje v Praze a Olomouci, je ve vztahu k tuzemským výzkumným institucím nezávislý: jeho znalosti a přehled si platí přímo britská královna.

Když před časem přebíral profesor Thomas Evan Levy na Univerzitě Karlově čestný doktorát, vyzdvihl českého orientalistu Aloise Musila. Na rozdíl od něj Levy neprojel biblické země na velbloudu, ale v toyotě. A rozvíjí hi-tech metody terénního výzkumu.

Manlio Vinciguerra pochází ze Sicílie. Ještě nedávno působil na špičkové University College London (UCL), od loňska však bádá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tam vzniklo středisko ICRC, jež se zaměřuje na výzkum podstaty nemocí srdce či nervové soustavy.

V elitní desítce výzkumníků působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Ženy v ní chybějí. Sedm chemiků, botanik a dva fyzikové. Taková je sestava elitní desítky nejcitovanějších vědců, kteří po několik let působí v institucích v Česku.

Není to tak dlouho, co česká média takřka obden referovala o africkém moru prasat (AMP). Právě tento problém, který vedl k preventivnímu odstřelu tisíců divočáků v Česku, patří mezi 29 vypsaných témat, jež chce orientovaným bádáním vyřešit ministerstvo zemědělství. 

Mezi kapitolami, ve kterých se hledají potřebné 3,258 miliardy korun na slevy jízdného pro studenty a seniory, zvláště vynikají položky týkající se vzdělávání a vědy. Ministerstvo školství by mělo (dle přílohy vládního usnesení) snížit výdaje o 400 milionů korun, Technologická agentura ČRo 216 milionů, Grantová agentura ČR o 150 milionů a Akademie věd o 100 milionů korun.

Případ extrémních odměn exděkanky stavební fakulty ČVUT nabral šokující směr. Rektor Vojtěch Petráček totiž vydal prohlášení, kde píše o genderově orientovaném útoku proti vážené kolegyni.

Událostí týdne ve vědě byl skon fyzika Stephena Hawkinga, nicméně jeho sláva, přínos a osobnost by neměly zastřít jinou věc: kolem vědy se nepohybují jenom břitké mozky, nýbrž i hochštapleři a kšeftmani. A tak hned vedle Hawkingova nekrologu „visí“ na zpravodajské stránce časopisu Nature připomínka, že už je to víc než rok, co byl vypnut sice kontroverzní, ale veskrze užitečný takzvaný Beallův seznam predátorských časopisů.