Koncem listopadu ji premiér Andrej Babiš (ANO) jmenoval členkou mezinárodního poradního sboru vládní výzkumné rady (RVVI). Izrael je světovým pojmem jednak svými výraznými investicemi do vědy a inovací (dává na výzkum až čtyři procenta svého HDP), jednak fungujícím „ekosystémem“ inovací, jenž dává vzniknout řadě startupů čili menším firmám s vynikajícími nápady a velkým potenciálem. Dost o tom ví právě Orna Berryová.
Jaká bude její role v poradním sboru? „Mým úkolem je pomoci vytvářet výkonnou znalostní ekonomiku. A ta má největší oporu v lidské infrastruktuře, nejen v akademické komunitě, ale i mezi firmami, jako je třeba Škoda Auto,“ řekla LN Berryová. Chce přispět k propojování disciplín, dovedností i ke sblížení vědců s průmyslem.
Turné po českých ústavech
Během své takřka týdenní návštěvy v Česku navštívila nová výzkumná centra: laserové ELI a HiLASE v Dolních Břežanech či biomedicínský BIOCEV ve Vestci u Prahy. Hodně času strávila i na půdě Českého vysokého učení technického (ČVUT), kde diskutovala nejen o výzkumu, ale i možnostech, jak komercializovat patenty. „Důležitá je už například podpora soutěživosti studentů i jejich podnikavosti,“ míní zkušená osmašedesátiletá dáma.
A co říká novým miliardovým střediskům? „Je to fascinující. Bylo tu zbudováno hodně infrastruktur, které přitahují další výzkum. V malých zemích, jako je Finsko, Izrael či Česko, nemůžete být dobří ve všem. Nejste jako Čína nebo USA. Ale můžete být výborní v nějakých tématech, jež si je potřeba chytře zvolit,“ doporučuje Orna Berryová, aby si země vybrala své silné stránky, v nichž bude vynikat.
V centru HiLASE, které čile spolupracuje s Brity či Jihokorejci, potkala náhodou jinou vědeckou návštěvu Izraelců. „Chci podotknout, že jsem nepřijela, abych podněcovala jen spolupráci s Izraelem, ale abych využila zkušeností z malé země, která má know-how vedoucí k ekonomickému úspěchu. Jsou ovšem samozřejmě mnohé obory, kde mají obě země shodné zájmy,“ říká žena, jež dostala bezpočet odborných a akademických ocenění.
S premiérem jednala o významu startupů pro ekonomiku, plánech na silnější roli vládní rady i o nezbytnosti stabilního systému veřejné podpory výzkumu a inovací. „Diskutovali jsme, jak podpořit podnikavost a průmyslový vývoj,“ dodává k tomu Berryová, jež bude pracovat s předanými daty od státních subjektů, dotačních agentur či CzechInvestu.
Jak vidí Česko, jaký je jeho profil? „Obecně to vnímám pozitivně. Nicméně myslím, že řada lidí je tu dost konzervativní a bojí se učinit větší kroky. Ale většina je, myslím, připravena posouvat věci dál,“ odhaduje. Setkala se tu prý s ochotou naslouchat.
Hlas rady: Průlomová věc
„Angažování Orny Berryové do mezinárodní rady při RVVI považujeme za průlomovou záležitost. Izrael je v oblasti transferu znalostí do praxe jedním ze světových lídrů a paní Berryová v sobě nese izraelskou výjimečnost, založenou na vysoce funkčním propojení vědy a podnikání. Zřetelně tím také sdělujeme, že posilujeme oblast aplikovaného výzkumu a že jsme připraveni učit se od těch nejlepších,“ řekl Karel Havlíček, místopředseda vládní rady.
Orna Berryová byla v ČR na pozvání Česko-izraelské smíšené obchodní komory a během pobytu ji doprovázel prezident komory Pavel Smutný. Jak všechny schůzky hodnotí? „Návštěva předčila naše očekávání. Budeme schopni Ornu Berryovou využít jak pro vládní agendu, tak pro podporu komercionalizace výzkumu ve spolupráci s průmyslem. Navíc se její návštěva obsahem a časem začlenila do kontextu zásadních kvalitativních změn ve vztazích ČR a Izraele, jak je potvrdila právě ukončená mise prezidenta republiky Miloše Zemana, členů vlády a početné podnikatelské delegace v Izraeli,“ sdělil LN Smutný.
Berryová, jež pracovala též u letectva, byla v Praze poprvé. „Ale ani teď vlastně nemohu říkat, že jsem Prahu navštívila, protože jsem tu měla spoustu schůzek,“ uzavírá izraelská inovační ikona.
Autor: Martin Rychlík
Text vyšel 5. 12. 2018 v Lidových novinách
Orna Berryová
- Je první ženou, jež v izraelské vládě zastávala prestižní pozici „chief scientist“, vědeckého šéfporadce (v letech 1996–2000).
- Známá je především úsilím o pozvednutí a propagaci výzkumu.
- V mládí působila v izraelském letectvu, načež vystudovala statistiku a matematiku na univerzitách v Tel Avivu a Haifě.
- Doktorát z počítačových věd (Ph. D.) získala roku 1986 v Jižní Kalifornii, kde studovala díky stipendiu RAND Corporation.
- V Izraeli se stala jednou z výrazných osob zodpovědných za nastavení podpory výzkumu, vývoje a inovací v průmyslu, když docílila velkého nárůstu rozpočtu.
- Po roce 2000 šéfovala či radila řadě technologických firem (PrimeSense, Lambda Crossing, Fibronics, IBM, Intel, Unisys, EMC Dell Corporation a dalších). Pro některé ze jmenovaných vedla i výzkumná centra excelence.
- Během kariéry byla mimo jiné předsedkyní americko-izraelského fondu BIRD Foundation na podporu výzkumu v průmyslu.
- Je laureátkou mnoha světových cen a také držitelkou prestižních vědeckých ocenění (cena WITI pro výtečné ženy v technologickém byznysu, Cyber Protector Award, cena Yakirat Ha’Negev od Ben Gurionovy univerzity a další).
- Její otec byl jedním z prvních vojenských pilotů nově vzniklého Státu Izrael a pak i poslancem.
