Vytisknout tuto stránku

Vědce straší zásahy do rozpočtu

18. 4. 2018
Vědce straší zásahy do rozpočtu

Mezi kapitolami, ve kterých se hledají potřebné 3,258 miliardy korun na slevy jízdného pro studenty a seniory, zvláště vynikají položky týkající se vzdělávání a vědy. Ministerstvo školství by mělo (dle přílohy vládního usnesení) snížit výdaje o 400 milionů korun, Technologická agentura ČRo 216 milionů, Grantová agentura ČR o 150 milionů a Akademie věd o 100 milionů korun.

O správný výklad vládního usnesení se mezi sebou přou i univerzitní profesoři. Je „snížení výdajů“ v kapitolách letošního státního rozpočtu škrtáním, anebo nalézáním rezerv?

Babiš: Není to na úkor učitelů

Uvedené cifry vyhrotily emoce zvláště na sociálních sítích s mnoha komentáři, že populistická vláda hnutí ANO si chce „koupit“ voliče – a to na úkor vzdělanosti.

„Právě teď lítá po Twitteru tabulka snížení výdajů vládních kapitol s naprosto nesmyslnou a mylnou interpretací. Řada lidí smrtelně vážně tvrdí, že slevy jízdného, které plánuje naše vláda, budou na úkor platů učitelů nebo vzdělávání. Není to pravda,“ uvedl na téže síti Andrej Babiš (ANO), premiér v demisi, který vyjednává o nové vládě.

I přes takové výroky reagovala Česká konference rektorů (ČKR), jež reprezentuje představitele vysokých škol, kritickým prohlášením. „ČKR nesouhlasí se škrty ve schváleném státním rozpočtu na rok 2018, které významně postihují výdaje na výzkum a vývoj v různých resortech. Změny v rozpočtu v průběhu roku, které nejsou zdůvodněny neočekávatelnými okolnostmi, vnášejí do plánování výdajů nesystémový prvek a snižují předvídatelnost chování státu,“ píše se v textu.

Politická diskuse o výdajových prioritách vlády je prý legitimní, ale má se odehrávat v řádném čase příprav státního rozpočtu, nikoli až po jeho schválení parlamentem, dodávají rektoři.

„Považujeme to za nesystémové jednání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) nás již dříve přesvědčil svým úsilím o růst platů pedagogů jak v regionálním, tak ve vysokém školství. Má naši důvěru,“ řekl LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, jenž předsedá rektorské konferenci.

Ministerstvo školství uvádí, že se snížení rozpočtu ministerstva školství v souvislosti se zavedením zlevněného jízdného „žádným způsobem nedotklo ani nedotkne financí určených na regionální školství“, tedy ani platů pedagogických či nepedagogických pracovníků v nižším školství.

Rozpočet MŠMT je pokrácen o 400 milionů. „Téměř 300 milionů půjde z nedočerpaných prostředků na mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu, především poplatků za členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, kdy poplatek je hrazen ve výši dle aktuálního kurzu,“ říká mluvčí Jarmila Balážová.

Díky změnám v měnovém kurzu se prý podařilo vytvořit rezervu, z níž se uhradily poplatky za letošní rok. „Peníze určené pro rok 2018 proto mohly být využity podle požadavků vlády,“ tvrdí školský resort. Řada vědců, kteří sami oslovili LN, se však obává, aby v různých organizacích skutečně došlo ke splnění všech závazků České republiky. Zbývajících 100 milionů korun půjde na vrub investičnímu programu pro vysoké školy, kde zatím nedošlo k dočerpání peněz.

Technologická agentura ČR, jež podporuje aplikovaný výzkum, má přijít o 216 milionů korun. Jaké by to mělo dopady, vedení agentury včera nesdělilo.

Rizika pro excelentní vědu?

Krácení svých „nároků“, tedy nevyčerpaných peněz vznikajících každoročně kvůli vráceným nebo zastaveným projektům, se dočkala i Grantová agentura ČR. Jde o 150 milionů. Zbylé peníze pro základní výzkum se sice převádějí na další období, ale bývají koncepčně využity. „Po zamítnutí nadpožadavků ministerstvem financí, které jsme uplatňovali pro další léta v souvislosti s vyhlášením nové soutěže o projekty excelence, jsme chtěli peníze použít na další výzvu ještě v roce 2019. Pokud se budeme ale snažit utratit všechny prostředky v daném roce, zkomplikuje nám to plánování i vytváření nových koncepcí,“ řekla Lidovým novinám předsedkyně Alice Valkárová.

Akademie věd má najít 100 milionů. „Peníze nám budou chybět v oblasti podpory špičkových týmů a v oblasti údržby staveb či investic do nových přístrojů,“ říká mluvčí Jan Martinek.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek byl publikován 14. 4. 2018 v Lidových novinách.