facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Žihadlo docentky O. Szustové

8. 4. 2017
Žihadlo docentky O. Szustové

Jmenuje se Anna O. Szust, přechýleně Anna O. Szustová. Je to Polka. Působí jako docentka na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani; na tamní katedře filozofie se věnuje dějinám vědy. Napsala spoustu článků otištěných v odborných časopisech a kapitol v knížkách, přičemž jejich kompletní výčet uvedla v profesním životopise na serveru Academia. edu, na jakémsi akademickém Facebooku. Milá, seriózní, černovlasá docentka. S jedinou vadou. Anna O. Szust neexistuje.

Nenarodila se před nějakými čtyřiceti lety, ale v roce 2015 ji stvořili polští vědci z Wroclawi v rámci operace Žihadlo. Enormní nárůst predátorských časopisů, jež za peníze otiskují pavědeckou břečku – slušněji junk science – vedlo psychology k experimentu s fiktivní editorkou. Z Gmailu rozeslali její CV do 360 časopisů z oboru, jimž nabídli služby „expertky“ na metodologii vědy, sport a kognitivní vědy. Přidali odkazy na smyšlené studie a knížky, aby vyzkoušeli, jak žurnály zareagují. Ty byly rozděleny na tři kategorie po sto dvaceti: s visačkou Journal Citation Report (JCR), z „bílého listu“ open-access časopisů (DOAJ) a podezřelé predátory (dle Beallova seznamu).

„Pro ty, kteří umějí polsky, nebyl její pseudonym příliš rafinovaný,“ připomněl deník The New York Times. „Oszust“ totiž v polštině znamená podvod/ník. Jistě ne každý časopis má ve své radě polské mluvčí, ale varovných signálů bylo tolik, že by si jich měl všimnout třeba i albánský editor – pokud by alespoň NĚCO kontroloval (Albánie je eldorádem predátorských časopisů). Anna například neměla záznam v žádné z uznávaných databází typu Scopus.

A výsledek? Strašidelný.

Čtyři časopisy jmenovaly docentku svou šéfredaktorkou! A 48 časopisů z náhodně vybraných 360 ji přijalo do svého „boardu“. Skoro nikdo se jí neptal na zkušenosti, nekontaktoval mateřskou instituci... Nadějí pro vědu zůstává, že z lepší skupiny (JCR) ji nikdo neangažoval, ovšem z direktoráře „prověřených“ časopisů (DOAJ) sáhlo po falešné vědkyni sedm procent z nich. A celá třetina z Beallova indexu podezřelých.

„Doufáme, že naše Žihadlo přinese větší povědomí o predátorech,“ píší autoři v prestižním časopise Nature. Studie už rezonuje v Polsku, kde o ní psala Gazeta Wyborcza pod půvabným titulkem „Fikcyjna dr. O. Szust demaskuje oszukańce“.

Pro Čechy už ale zůstane tím nejslavnějším predátorem jiné polsky znějící jméno: Wadim Strielkowski. Ten otiskl 99 studií (o upírech, energetice, turismu), některé i s fiktivní spoluautorkou, jak upozornily LN a Euro. Šokující je, kde se Strielkowski po aféře z roku 2015 uplatnil. V databázi Scopus i na webu je dnes veden jakožto vědec z University of Cambridge, Judge Business School.

 

 Článek vyšel 27. 3. 2017 v Lidových novinách