Zájem o inzerci na našem jobportálu ResearchJobs.cz – který je partnerem rubriky Nabídky pracovních pozic portálu VědaVýzkum.cz – stále roste, zejména poté, co jsme zprovoznili funkcionalitu exportu pozic na portál Euraxess. To znamená, že při vystavování pozice na ResearchJobs.cz lze zaškrtnout volbu exportovat na Euraxess a inzerát se do druhého dne přenese i na tento portál.

Zvědavost mě samozřejmě nutí denně sledovat nově vložené pozice. I když je většina inzerátů kvalitní, nemalý podíl inzerátů vykazuje nedostatky, které snižují efektivitu inzerátu. Tyto nedostatky jsou ale v naprosté většině případů poměrně snadno odstranitelné. V mnoha takových případech se snažím s personalisty zadávajícími inzeráty (nejen na náš web) komunikovat a navrhovat případná vylepšení. Témata, kterým se věnujeme, se s železnou pravidelností opakují. V tomto blogovém příspěvku se na takové často se vyskytující problémy podíváme. Příspěvek volně navazuje na článek Sterilním inzerátem špičkové výzkumníky nenalákáme.

Příliš obecný či nicneříkající název pozice

První kontakt uchazeče/uchazečky s inzerátem začíná prostřednictvím nadpisu či, chcete-li, názvu pozice. Pokud byste se zeptali jakéhokoliv personalisty/personalistky „jak by obecně měl nadpis vypadat“, dostalo by se vám nejspíše lakonické odpovědi: „stručný a výstižný“. Teoreticky to nejspíše všichni zvládají, leč praxe bývá poněkud odlišná.

Je klíčové si uvědomit, že název pozice, případně název příslušné instituce jsou typicky první dvě informace, s nimiž se kandidát/ka procházející seznam inzerátů v určité rubrice pracovního portálu setká. Pouze na jejich základě se uživatel/ka rozhodne, zda pozici „rozklikne“ či nikoliv. V případě top institucí typu ÚOCHB AV ČR by stačil snad i jen název instituce, který by zajistil přirozený zájem kandidátů/kandidátek o prozkoumání detailu dané pozice. Ovšem strohý nadpis „Výzkumník“ v případě málo známé v.v.i. či „Akademický pracovník/akademická pracovnice“ v případě regionální vysoké školy toho potenciálnímu kandidátovi/kandidátce mnoho nenapoví a zvědavost nepodnítí.

O co lépe a informativněji působí například „Akademický pracovník/akademická pracovnice se zaměřením na molekulární biologii rostlin“ či „Odborný pracovník – hmotností spektrometrie“? Ideální je, když nadpis obsahuje i informaci o úrovni hledaného výzkumníka/výzkumnice či akademického pracovníka/pracovnice, takže například „Docent/ka v oboru matematická analýza se zaměřením na teorii bifurkací“ nebo „Postdoc – analýza dat z NGS“. Po přečtení takovéhoto nadpisu kandidát/ka s velkou pravděpodobností ví, zda pozice je pro něho/ni relevantní či nikoliv.

Cílem je, aby vhodný kandidát/ka tuto pozici otevřel/a, a naopak nevhodný kandidát/ka se jí nezabýval/a. Je dobré si uvědomit, že poměrně úzká specifikace oboru či tématu funguje jako magnet: člověk, který se v dané oblasti pohybuje, snadno podlehne zvědavosti, vidí-li v titulku patřičná klíčová slůvka („kohopak to tam ve skupině XY hledají…? Aha, dostali projekt, tak teď potřebují postdoka, aby …“) Dotyčný, i když ho daná pozice v současnosti nezajímá, získá informaci o existenci dané příležitosti – a může ji třeba někomu dalšímu vhodnému předat.

Jiným případem nevhodného nadpisu/titulku pozice jsou texty obsahující kromě samotného názvu pozice další informace, které ale potenciální kandidát nezná nebo jsou pro něho nadbytečné. Typickým případem jsou třeba o různé kódy pozic, identifikátor projektů atp.: „AP1-AP4 akademický pracovník pro projekt TL01020304“. Nezasvěcenému tyto informace nic neřeknou, nikdo inzerát podle nich vyhledávat nebude a ve výpisech nevypadají tyto pozice o nic atraktivněji. Tyto kódy mohou mít opodstatnění v oznámeních na úřední desce, ale z hlediska inzerce jsou neopodstatněné a potenciálního kandidáta/kandidátky spíše ruší. Především však tyto informace „zabírají místo“ textům, které by mohly to podstatné obsahovat. Speciálním případem této nectnosti je přidávání zkratky instituce k názvu pozice, např. „Associate Professor at ABCD“ (kde ABCD je zkratka dané instituce, ať už v ČJ či AJ). V případě MIT by tuto praxi šlo omluvit, u zkratky fakulty regionální vysoké školy, která je sotva známa v ČR, to smysl skutečně nedává.

Multiinzerát

Nešvar pocházející nejspíše z přípravy oznámení o výběrovém řízení pro úřední desku. Do jednoho dokumentu se sdruží informace o několika pozicích, na které je právě vypisováno výběrové řízení. Je to pochopitelně úsporné, neboť není potřeba opakovat totožné informace v několika dokumentech. Pro účely úřední desky je to jistě praktické, nicméně pro účely propagace inzerovaných pozic to příliš šťastné řešení není, neboť takovýto inzerát bývá často opatřen univerzálním názvem – viz předchozí okruh. I v případě, že další identifikace v inzerátu (například pracoviště typu „Katedra botaniky“) dávají tušit, jakého oboru se vypisované pozice týkají, může dojít k tomu, že některé z pozic budou poněkud upozaděné, v daném příkladu by mohlo jít třeba o „skryté“ pozice v oboru (bio)statistiky, (bio)informatiky, které by dotyčný/dotyčná v inzerátu prvoplánově neočekával.

Propagování dvou či více pozic v jednom inzerátu má smysl pouze v případě, jedná-li se o pozice, které mají shodnou či velmi podobnou cílovou skupinu a umístěním více pozic do jednoho inzerátu můžeme nabídnout dotyčnému/dotyčné volbu a alternativu.

Od kdy inzerát „visí“?

Pro inzeráty v univerzitním prostředí je typické, že přihlášky do výběrového řízení se přijímají do určitého data, které se odvíjí od data zveřejnění. Není řídkým jevem, že inzerát, respektive oznámení o výběrovém řízení, je překopírováno na web s textem „přihlášky zasílejte do 30 dnů od zveřejnění výběrového řízení“, aniž by ovšem den zveřejnění byl explicitně uveden! Z hlediska kandidáta/kandidátky je pak inzerát značně matoucí, neboť není zřejmé, „kolik času vlastně mám na reakci“. Někdy bývá na stránce vygenerována informace o datu poslední změny stránky, což může být matoucí ještě více. Přitom by často stačilo tak málo – pouze zmíněnou větičku doplnit: „Odpovědi zasílejte do 30 dnů od uveřejnění, tj. do 20. 6. 2021.“ atp.

Každopádně ve všech inzerátech by měla být jednoznačně poskytnuta informace o tom, do kdy jsou přijímány přihlášky, případně zda inzerce platí do doby, než je stažena („until position is filled“). Cílem je, abychom nenutili potenciální kandidáty/kandidátky se obracet na personalisty/personalistky s prosbou o vyjasnění – a zejména aby vhodní kandidáti/kandidátky přípravu materiálů nevzdávali zbytečně.

Rozvržení pracovní doby

Pro akademickou a výzkumnou sféru jsou typické částečné úvazky (a kombinování institucionálního a účelového financování). Nepouštějme se nyní do úvah o tom, zda to je či není správně, podívejme se pouze na to, jak by se tato skutečnost měla odrazit v inzerátu. V každém případě by měla být poskytnuta informace o rozvržení pracovní doby, zejména o nutnosti být fyzicky na pracovišti či možnostech home office a možnosti (spolu)určování rozvržení povinností (například časů přednášek).

Obecně platí, že čím menší je úvazek, tím je tato informace důležitější. V případě menších úvazků (typu 0,1–0,3) flexibilita v rozvrhování pracovní doby znamená především rozšiřování okruhu potenciálních kandidátů/kandidátek v geografickém slova smyslu (lze-li prezenční povinnosti na pracovišti např. v Pardubicích koncentrovat do jednoho dne, může být tato pozice zajímavá i pro uchazeče/uchazečky třeba z Olomouce či Brna).

Odpovídání poštou

Tento podnět se netýká ani tolik textu inzerátu jako spíše nastavení procesů v dané instituci. Řekněme si to na rovinu: odpovídání „papírovým způsobem“ do 21. století nepatří! Podklady musí být možné zaslat emailem či prostřednictvím webového formuláře. Nejde teď o to, jak papírové přihlášky kandidátů/kandidátek zatěžují administrativu daného pracoviště a znemožňují efektivní práci s kolekcí podkladů z předchozích výběrových řízení. Jde o to, že tím dává instituce o sobě nepříliš lichotivý signál: „s pružností u nás moc nepočítejte…“ Představa toho, že kandidát/ka připravuje na PC podklady v digitální podobě, ty následně tiskne, posílá a na druhém konci je asistent/ka přepisuje do tabulky, je přinejmenším zoufalá.

Chyby, zejména v AJ verzích

Chyby děláme každý, autory/autorky inzerátů nevyjímaje. Není od věci nastavit proces publikace inzerátu tak, že před zveřejněním jej „prohlédnou ještě jedny nezávislé oči“. Překlepy, špatná interpunkce, nekonzistence při psaní seznamů s odrážkami atp. nejsou sice chybami zásadními, ale v očích potenciálního kandidáta/kandidátky snižují dojem profesionality.

Zvláštní kapitolou jsou chyby v anglických verzích inzerátů, zejména ty lexikálního charakteru. Není to tak dávno, co jsem prohlížel inzerát jedné nejmenované tuzemské univerzity, která ve svých inzerátech mnohokrát opakovala spojení „one place at the Department of…“ ve významu „one position at the Department of …“. Inzeráty pracovních pozic nebývají rozsáhlé a jistě není problém dopřát jim jazykovou korekturu – zvláště jedná-li se o inzeráty pozic, na které bychom chtěli přitáhnout kvalitní kandidáty/kandidátky ze zahraničí. Nenechávejme je rozpačitě zdvihat obočí…

Autor: Martin Víta