Vytisknout tuto stránku

Nevybraný neznamená nepoužitelný

27. 2. 2020
Nevybraný neznamená nepoužitelný

V rámci rozvíjení ResearchJobs.cz se setkávám s řadou představitelů vysokých škol a ústavů Akademie věd. Téměř při každém setkání s proděkany různých fakult a zástupci ústavů AV ČR dojde na téma získávání kvalitních doktorandů ze zahraničí. Je to pochopitelné, neboť toto téma se dotýká řady klíčových oblastí rozvoje výzkumu v ČR. Je ale současný systém výběrových řízení skutečně efektivní?

Téma je samozřejmě komplexní a řadu opatření k „přilákání“ doktorandů ze zahraničí k nám nelze rozumně řešit na úrovni jednotlivých fakult či ústavů. Nicméně jsou aktivity, které realizovat celkem dobře lze a není potřeba vynaložit enormní úsilí ani finanční prostředky. V tuto chvíli si dovolím předložit k diskusi jeden námět, brzy budou následovat další.

Několik významných pracovišť, namátkou jmenujme třeba ÚOCHB AV ČR, CEITEC MU, Přírodovědeckou fakultu UK – STARS, má své doktorandské školy či jiné ucelené programy pro doktorandy, které jsou zacílené (přinejmenším z určité části) na zahraniční kandidáty. Jednotlivé instituce tak získávají přihlášky od zahraničních kandidátů, kteří projevili určitou míru zájmu o budoucí studijní a výzkumné působení v České republice. Přirozeně, ne každý kandidát má dostatečné kvality, ne každý během výběrových řízení uspěje, nicméně nevybraný ještě nemusí nutně znamenat nepoužitelný. Někdy je rozhodování mezi dvěma kandidáty skutečně na vážkách a štěstí či ne zcela racionální pohnutky se přikloní na stranu jednoho z nich a pro druhého se na daném pracovišti už vhodné místo nenachází. Co následuje? „Out of sight, out of mind“, aneb „sejde z očí, sejde z mysli“. S takovýmito kandidáty se typicky dále nepracuje, natož na úrovni ČR. Dotyčný si poté najde svou doktorskou pozici třeba jinde v Evropě.

Přitom daný kandidát, pro kterého není v rámci dané instituce místo – který ovšem vykázal během konkurzu určité kvality a netriviální zájem o práci v ČR – by mohl být zajímavý pro jiné instituce, třeba i v jiném regionu. Stačilo by relativně málo: uzavřít meziinstitucionální memoranda o spolupráci při doporučování kandidátů, upravit proces konkurzů, při němž by kandidát „podepsal souhlas“ se sdílením části svých osobních dat ostatním subjektům s nimiž má daná instituce dohody a s kontaktováním za účelem nabídek PhD studia v ČR, případně vytvořit procesy oslovování kandidátů od spolupracujících pracovišť. Nic, co by se nedalo provést relativně rychle. Navíc platformy pro uzavření těchto memorand či dohod existují, znamenalo by to jen trochu vyjednávání a ochotu dívat se na celou věc brýlemi spolupráce a ne konkurence. Ve finále by z tohoto přístupu mohli benefitovat všichni.

Šlo by samozřejmě zajít i dále: v případě hromadných konkurzů na určitou sadu PhD pozic v dané instituci by ostatní spřátelené instituce mohly uspořádat jakýsi „co-located event“ třeba den poté, případně adepti a členové/členky komise by mohli odsouhlasit i předání materiálů z daného konkurzu – jde vlastně o podobný princip, který uplatňují některá nakladatelství při práci s recenzemi (souhlasíte, aby vaše recenze byla poskytnuta…?). Mimochodem princip „kvalitní, ale nevybraný, tak s tím pojďme ještě pracovat“ se uplatňuje v oblasti VaVaI i jinde. Vzpomeňme třeba na veřejné soutěže programu ERC CZ, kde šlo o projekty, které byly zařazeny v rámci mezinárodního peer review hodnocení prováděného panely ERC ve 2. kole do kategorie A nebo B, avšak nezískaly podporu z evropských prostředků.

Bylo by také škoda kandidáty na PhD pozice ztrácet ze zřetele, i když se nakonec na doktorské studium uchytí jinde v Evropě. Za pár let z nich třeba budou čerství postdoci. A kvalitní postdoky ČR potřebuje… Aktivita, kterou jsem zde načrtl, není samozřejmě omezena jen na PhD pozice a na vzájemné vazby mezi institucemi v ČR. Lze si představit i situaci, kdy nevybraní, avšak kvalitní kandidáti o místo na špičkových světových institucích (které v současné době třeba už spolupracují s českými institucemi) budou podobně dostávat nabídky na práci v ČR. Nestálo by za to učinit alespoň pokus?

Jaké největší překážky v ČR očekáváte? Dohodnou se některé instituce na předávání nabídek alespoň co se uchazečů o doktorské pozice týče? Kdo bude první?

 

Autor: Martin Víta