Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Americký historik a dva čeští vědci převzali medaile

16. 11. 2018
Americký historik a dva čeští vědci převzali medaile

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve středu 14. listopadu ocenila čestnými medailemi tři význačné vědce. Jsou to americký historik Gary B. Cohen, jehož práci o německé komunitě v Praze znají i čeští čtenáři, známý odborník na filozofii logiky Vladimír Svoboda a historik české filozofie Josef Zumr, který se zasloužil o obnovení Ústavu T. G. Masaryka.

Gary B. Cohen (*1948), je jedním z nejvýraznějších a nejrespektovanějších zahraničních historiků, kteří se dlouhodobě zabývají českými dějinami. Více než 40 let působí na předních amerických pracovištích zaměřených na dějiny střední Evropy. V 70. letech coby doktorand Princentonské univerzity studoval v Praze, posléze na Minnesotské univerzitě vedl Centrum pro rakouská studia a vydával prestižní časopis Austrian History Yearbook, který se stal světovou platformou pro výzkum habsburské monarchie 19. a 20. století.

Již od doby před rokem 1989 udržuje intenzivní kontakty s českými historiky, nejen jako badatel, ale také jako organizátor konferencí a jiných projektů. Řadě českých kolegů pomohl zprostředkovat badatelské pobyty na svém domovském pracovišti či podpořit jejich publikační možnosti v zahraničí. Formou posudků kvalifikovaně hodnotí výstupy a projekty českých historiků, na stránkách zahraničních periodik pravidelně recenzuje české práce a seznamuje tak s českou historiografií zahraniční vědeckou komunitu.

Profesorův vlastní výzkum se zaměřuje na vývoj politické kultury a sociálních vztahů v českých zemích a ve střední Evropě. Cohenovy práce odrážejí hlubokou znalost pramenů i literatury a patří mezi celosvětově hojně citované zdroje. Jeho kniha The Politics of Ethnic Survival: Germans in Prague 1861–1914 (1981) vyšla pod názvem Němci v Praze 1861–1914 rovněž v českém překladu (2000).

Vladimír Svoboda (*1960), je předním mezinárodním odborníkem na deontickou logiku a filozofii logiky. Deontické logice – tedy logice, která zkoumá strukturu příkazů, zákazů a povolení, s nimiž klasická výroková logika nedokáže adekvátně zacházet – se věnuje téměř celý život. Tímto tématem se zčásti zabývala už jeho kniha Logika a etika (1997) napsaná spolu s Petrem Kolářem. Svobodovým vrcholným dílem v tomto směru je pak jeho kniha Logika pro pány, otroky a kibice (2014).

V rámci filozofie logiky formuloval ve spolupráci s Jaroslavem Peregrinem originální „naturalistickou“ teorii logiky, kterou vnímá jako produkt našeho úsilí o vybudování pevnějších standardů usuzování na základě jistého druhu „matematizace“. Na to se spolu s Peregrinem soustředil už v knize Od jazyka k logice (2009), poté v článcích publikovaných především v časopisech Synthese, Logique et Analyse a Argumentation, a nejnověji v knize Reflective Equilibrium and the Principles of Logical Analysis (2017), vydané v renomovaném nakladatelství Routledge.

Svoboda vždy věnoval mnoho času různým formám vědecko-organizační podpory Oddělení logiky i Filosofického ústavu, ať už se jednalo o pořádání konferencí, nebo práci v samosprávných orgánech. Každoroční konference LOGICA, na jejímž organizování se podílel téměř tři desetiletí, se za tu dobu vypracovala na jednu z nejrespektovanějších konferencí tohoto druhu v Evropě. Svoboda je vyzrálou vědeckou osobností s výrazným mezinárodním renomé, která má velký podíl na tom, že se česká filozofická logika vypracovala téměř od nuly na vysokou mezinárodní úroveň.

Josef Zumr (*1928), se zabývá dějinami české filozofie. Těžiště jeho práce leží v tradici emancipačního myšlení 19. a 20. století, jeho tematický záběr je ovšem širší. Zahrnuje myšlenkové směry jako herbartismus, literárněvědní formalismus, marxismus, surrealismus či strukturalismus, ale též řadu cenných studií zabývajících se myšlenkami význačných postav české filozofie a kultury, jako jsou např. K. H. Mácha, Ladislav Klíma, T. G. Masaryk, Emanuel Chalupný, Josef Ludvík Fischer, Karel Teige, Karel Kosík, Jan Patočka či Robert Kalivoda. Zumr se přitom vždy pokoušel překračovat úzce vymezené hranice disciplín a organicky propojovat poznatky z estetiky, literární teorie, politické a sociální filozofie.

Josef Zumr je dlouholetým vědeckým pracovníkem Akademie věd. Roku 1953 nastoupil jako aspirant do Kabinetu pro filosofii ČSAV, nově zřízeného pracoviště s posláním zpracovávat dějiny českého myšlení (pozdější Filosofický ústav ČSAV). Zde se Zumr věnoval českému herbartismu a estetickému formalismu. V letech 1959–1962 se s Robertem Kalivodou koncepčně a editorsky podílel na přípravě Antologie z dějin československé filosofie (1963). Jeho zásluhou se v šedesátých letech podařilo ve FÚ ČSAV navázat mezinárodní kontakty se zahraničními institucemi a individuálními badateli včetně polských (Kołakowski, Baczko, Kotarbiński) a jugoslávských filozofů (Vranicki). Když v roce 1974 Zumr musel z Akademie věd z politických důvodů odejít, dlouhá léta se živil jako překladatel na volné noze. Roku 1990 se pak mohl vrátit do obnoveného Filosofického ústavu AV ČR a v letech 1990–92 tam působil jako ředitel. Během tohoto působení došlo k rehabilitaci pracovníků, jimž bylo během normalizace znemožněno v této instituci vědecky pracovat.

Významná byla také Zumrova organizační činnost na počátku devadesátých let. Založil ústavní nakladatelství Filosofia, jež si časem vydobylo nezastupitelné místo na knižním trhu a v němž Zumr dosud působí jako předseda ediční rady. Za Zumrova přispění také počátkem 90. let došlo k obnovení Ústavu TGM, zrušeného z politických důvodů v roce 1954. Zumr od roku 1990 působil jako dlouholetý předseda Kuratoria tohoto ústavu a popsal jeho osudy v samostatné knize Dějiny Ústavu T. G. Masaryka (2012). Josef Zumr svou dlouholetou odbornou činností významně obohatil naše poznání české filozofie a svými organizační aktivitami výrazně přispěl k tomu, že historiografie české filozofie se etablovala jako pevná součást výzkumného profilu Filosofického ústavu AV ČR.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR