Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nešetřit na nesprávném místě

29. 5. 2018
Nešetřit na nesprávném místě

Rada pro výzkum, vývoj a inovace se 27. dubna 2018 zabývala návrhem výdajů rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2019 s výhledem do roku 2025. Výše státní podpory má pro příští rok stoupnout o 2,1 miliardy korun.

Zemím, které do výzkumu v posledních letech investovaly (jmenovat můžeme například Izrael, u něhož se Česká republika inspiruje), se výraznější podpora vrací nejen na úrovni ekonomiky a rozvinutějšího školství, ale i v kvalitě života společnosti obecně. Otázkou zůstává, jak zapůsobit na politiky, když mnozí uvažují v režimu „od voleb k volbám“?

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové by se politická reprezentace měla o společnost starat způsobem, abychom prosperovali v horizontu 10, 20 nebo dokonce 50 let. „Když jsem dělala určité kroky ve své vědecké práci, nečekala jsem, že povedou ke kdovíkolika výsledkům ročně. Jde především o to vybudovat schopný tým, v němž má vedoucí konkrétní vizi – a ta je dlouhodobá. Stejně tak by měli uvažovat politici. Zvoleni nejsou, aby přežili své volební období, nýbrž proto, aby stavěli základy, na nichž stát může fungovat ještě pro naše děti, vnuky, pravnuky.“

Bezprostředně po zvolení do funkce předsedkyně Akademie věd ČR jednala Eva Zažímalová s politickou reprezentací především o financích. Jejím záměrem bylo, aby se zvýšil podíl institucionálního financování – konkrétně, aby Akademie věd ČR dostávala 70 % ze státního rozpočtu a 30 % obdržela prostřednictvím grantů a soutěží.

Institucionální podpora Akademie věd ČR je v současnosti na nižší úrovni a svým způsobem se teprve dostáváme na předkrizovou úroveň roku 2009. Své představy opírá Eva Zažímalová o mezinárodní audit, který v letech 2009–2011 provedly  zahraniční instituce. Závěr byl jednoznačný – úroveň institucionálního financování celkově, a jmenovitě v ústavech Akademie věd ČR, je velmi nízká. Na základě auditu se vláda zavázala ke každoročnímu pětiprocentnímu navyšování rozpočtu na vědu, výzkum a inovace.

„Těch 70 procent se neobjevilo náhodně, inspirovala nás Německo, ve kterém tamní ústavy Maxe Plancka mají hrazeno 85 procent rozpočtu od státu, Helmholtzovy ústavy zmíněných 70 procent. Pro letošní rok dostala Akademie věd ČR o pět procent navíc a podle stávajícího návrhu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace je výhled i pro nadcházejí rok optimistický,“ vysvětluje Eva Zažímalová.

Návrh výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2019−2021 s výhledem do roku 2025 bude v nejbližší době předložen vládě. Výdaje jsou navrženy následovně: 35,989 miliardy korun (2019), 37,492 (2020) 37,492 (2021).

Rada usiluje o dlouhodobou stabilitu

Návrh rozpočtu na rok 2019 je o 2,145 miliardy vyšší než na letošní rok. V roce 2020 jsou výdaje ponechány ve výši střednědobého výhledu, který schválila vláda 25. září 2017, pro rok 2021 jsou je ve stejné výši jako v roce 2020. Podle jednoho z členů Rady, kteří zastupují Akademii věd ČR, Štěpána Jurajdy z CERGE-EI, se daří udržet střednědobé výhledy, jak se v minulosti předpokládalo.

Jak hodnotíte stávající návrh výdajů a jejich výhled do dalších let, který Rada předkládá vládě ke schválení?

Za důležité považuji udržení střednědobých výhledů, které vidím jako reálný podklad rozvoje celé oblasti VaVaI. Dále se podařilo udržet úroveň institucionální podpory pro příští rok na původně navržené výši, jak pro Akademii věd ČR, tak pro sektor vysokých škol, což je opět zásadní z pohledu dlouhodobé snahy Rady o navýšení podílu institucionální podpory a zajištění tolik potřebné stability finančního výhledu výzkumných organizací. K tomuto cíli vyzval už Mezinárodní audit VaVaI, kterého jsem se před lety účastnil.

Je třeba stále opakovat, že v oblasti VaVaI se dobré týmy a ústavy budují mnoho let, ale bez stabilní institucionální podpory se nejen nedají týmy a pracoviště rozvíjet, ale nejistota spojená s příliš vysokým podílem účelové podpory je snadno může v krátkém období poškodit i zcela rozbít.

Je navrhované navýšení výdajů v současné ekonomické situaci odpovídající? Co znamená pro Akademii věd ČR – přinese například větší stabilitu?

Investice do vědy a do vzdělávání jsou dlouhodobě nutnou podmínkou růstu životní úrovně a Česká republika v tomto ohledu za vyspělým světem výrazně zaostává. Šetříme na nesprávném místě. Je třeba stanovit ambiciózní cíle úrovně těchto investic ze státního rozpočtu po ukončení operačních programů a zároveň urychleně dopracovat implementaci Metodiky 2017+, aby efektivita vynaložených prostředků stoupla. Prostor pro lepší alokaci zdrojů je velký. Pro Akademii věd ČR, která již kvalitní mezinárodní hodnocení svých ústavů provádí, střednědobé rozpočtové výhledy základní stabilitu nabízejí, ale po konci tohoto programového období Evropského sociálního fondu, tedy po ukončení operačních programů, teprve zjistíme, jaký je vlastně schodek našeho státního rozpočtu. Očekávám proto zásadní celonárodní diskuse nad prioritami státního rozpočtu.

Jak se vám v Radě spolupracovalo se zástupci vysokých škol a podnikatelské sféry?

Spolupráce je dobrá a diskuse jsou věcné a užitečné. Všichni členové a členky z akademického prostředí se například shodnou na potřebě podpory excelentního výzkumu – po letech, kdy tzv. kafemlejnek účinně v mnoha oborech podporoval kvantitu na úkor kvality a vytvořil silné nezdravé motivace ve výzkumu.

Jedno z témat jednání bylo financování velkých výzkumných infastruktur poté, co v roce 2021 skončí Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Jaké jsou v této oblasti perspektivy – rovněž v souvislosti s Akademií věd ČR, jejíž pracoviště některá z center provozují?

Jde o zásadní otázku celého systému včetně udržení stability institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků (RVO), o které jsem již mluvil. Rada o tomto problému intenzivně jedná společně s představiteli Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd ČR.

 

Autor: Luděk Svoboda

Článek byl převzat z květnového čísla čísla Akademického Bulletinu AV ČR.

 

Partneři webu a spolupracující instituce