Vytisknout tuto stránku

Předsedkyně AV ČR udělila čestné medaile Zdeňku Samcovi a Radomíru Vlčkovi

12. 1. 2019
Předsedkyně AV ČR udělila čestné medaile Zdeňku Samcovi a Radomíru Vlčkovi

Ve čtvrtek 10. ledna 2019 v 10 hodin dopoledne převzali z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové čestné medaile dva vědci, kteří se zasloužili o českou vědu. Přední elektrochemik Zdeněk Samec byl vyznamenán čestnou oborovou medailí Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách. Radomír Vlček obdržel čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR.

medaile2019leden 01 zahlavi.jpg 274504879

„Podkladem mého ocenění byly práce, které jsou experimentálního charakteru,“ uvedl při přebírání medaile Jaroslava Heyrovského oceněný elektrochemik Zdeněk Samec. „Jejich autorem nebývá jediný člověk. Sám Heyrovský odmítal autorství, pokud osobně neprovedl alespoň polovinu experimentů. Proto bych chtěl výslovně poděkovat mimo jiné svým častým spoluautorům Vladimíru Marečkovi a Antonínu Trojánkovi,“ poznamenal vědec, jehož laudatio před udílením medaile pronesl právě profesor Mareček.

Kolektivní charakter práce zmínil i druhý z obou čerstvých laureátů, slavista a historik Radomír Vlček, oceněný medailí Za zásluhy o AV ČR. Docentka Helena Ulbrechtová v laudatiu zmínila jeho pracovitost, neústupnost, ale též odvahu a ochotu uznat chybu. Všechny tyto vlastnosti podle ní Vlček potřeboval zejména při své manažerské činnosti, koordinoval totiž majetkovou činnost AV ČR v době transformace jejích ústavů na veřejné výzkumné instituce. „Sama si pamatuji, jak nelehké to bylo období, a díky charakteristickým vlastnostem Radomíra Vlčka se podařilo dořešit řadu majetkových sporů a transakcí,“ poznamenala.

„Laureáty vybíráme z řad osobností, které se zasloužily o Akademii věd, její fungování i její dobré jméno,“ zdůraznila během slavnostní ceremonie předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Dodala, že člověk, který se dlouhodobě věnuje vědecké práci, ať už manažersky, nebo výzkumnou činností, potřebuje vášeň pro vědu a ta podle ní oběma oceněným rozhodně nechybí.

Prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc. (nar. 1947), patří k předním představitelům české elektrochemické školy. Jeho vědecká dráha je spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCHJH) Akademie věd ČR, kde pracoval postupně jako vědecký aspirant, vědecký pracovník a vedoucí vědecký pracovník. Kromě toho zde působil jako vedoucí oddělení elektrochemie (1996–2006) a ředitel ústavu (2007–2017).

Nejdůležitější vědecké výsledky Zdeňka Samce spadají do nového oboru, který spoluzaložil. Je jím elektrochemie na rozhraních dvou nemísitelných roztoků elektrolytů. Řadou původních studií podstatně přispěl k rozvoji metodologie zkoumání přenosu náboje přes tato rozhraní, zvláště k rozvoji cyklické voltametrie a impedanční spektroskopie. Jeho práce vedly k objasnění procesů na zmíněných rozhraních, zejména nabíjení elektrické dvojvrstvy, specifické adsorpce, kinetiky přenosu náboje, elektrodepozice kovů a elektrokatalýzy.

V poslední době se Zdeněk Samec věnuje využití iontových kapalin a elektrochemickým procesům zahrnujícím malý počet částic. Jeho vědecké výsledky jsou obsaženy ve více než 190 publikacích, které získaly více než 5600 citací bez autocitací (h-index 47). Vědecká činnost profesora Samce byla oceněna Cenou AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu (2006), Shikatovou medailí Polarografické společnosti Japonska za příspěvky k elektroanalytické chemii (2008), Hanušovou medailí České společnosti chemické za zásluhy o rozvoj české elektrochemie (2009) a oceněním „ISE Fellow“ Mezinárodní elektrochemické společnosti (ISE) za vynikající vědecké výsledky v oboru elektrochemie (2012).

Doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. (nar. 1957), patří k osobnostem, u nichž je obětavá činnost pro Akademii věd ČR neoddělitelnou součástí jejich pracovního života. Dlouhodobě působil ve vedení Akademie věd ČR, a to na nejrůznějších pozicích a v nejrůznějších oblastech. V letech 2001–2009 byl členem Akademické rady AV ČR, přičemž významně přispěl k úspěšné transformaci ústavů AV ČR ve veřejné výzkumné instituce. Do jeho agendy spadaly majetkové záležitosti Akademie věd včetně zpracovávání dokumentace k převodu jednotlivých nemovitostí a řešení řady sporných situací. Posléze koordinoval majetkovou činnost ještě další čtyři roky z pozice předsedy Majetkové komise AV ČR. K nejnáročnějším záležitostem patřily ty, které se týkaly nové budovy Archeologického ústavu AV ČR Brno a jeho rekonstrukce.

K významným úspěchům docenta Vlčka patří též jeho působení ve Sdružení moravských pracovišť AV ČR. V letech 2002–2013 byl jeho místopředsedou, v letech 2013–2017 předsedou a dnes působí opět na pozici místopředsedy. V roce 2002 se spolu s profesorem Václavem Skleničkou z Ústavu fyziky materiálů zasadil o obnovení činnosti tohoto sdružení coby tělesa zajišťujícího partnerství AV ČR s vysokými školami v regionu, politickou samosprávou a dalšími institucemi a organizacemi. Vlček významně rozvinul i spolupráci se středními školami v rámci programů Jihomoravského kraje na vyhledávání a rozvíjení talentované mládeže. Šlo zejména o získávání mladých talentů při Středoškolské odborné činnosti, soutěži České hlavičky a České ručičky či Letních školách talentované mládeže.

Opomenout nelze ani aktivní práci Radomíra Vlčka v oblasti odborných národních komitétů, které donedávna působily při AV ČR. Od roku 2008 je místopředsedou Českého komitétu slavistů. Díky Vlčkově organizační práci se podařilo tento komitét spolu s Českým byzantologickým komitétem a Národním balkanistickým komitétem transformovat do České společnosti pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, která dle svých webových stránek „usiluje především o poznání jazyků, literatur, dějin, kultury, archeologie, etnologie a umění střední, východní a jihovýchodní Evropy“. V rámci této nepolitické a neziskové organizace si zmíněné komitéty udržely kontinuitu činnosti včetně jejího mezinárodního rozměru. Docent Vlček od založení společnosti působí jako její zvolený předseda.

 

Autor: Milan Pohl

Foto: Viktor Černoch

Zdroj: Akademie věd ČR