facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Dalibor Štys

Dalibor Štys

A to zvláště v převažujících názorech na hodnocení vědy a jejich aplikaci v České republice. Tedy rozhodně se mění rychleji, než dokáží tvůrci tabulek dokončovat granty a koordinátoři hodnotících panelů provést hodnocení.

... tedy pardon, Výzvy inovační strategie přijímáme. Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030.

Michal Kolář v nedávném rozhovoru hovořil o českých vysokých školách a neradostných perspektivách mladých navrátilců z postdoktorálních pobytů v zahraničí. Na tento rozhovor zareagoval Václav Hořejší, který tvrdí, že situace zdaleka není všude stejně špatná. Další příspěvek do diskuse nyní přidává Dalibor Štys. Problém podle něj tkví spíše v systémové rovině než v objemu finačních prostředků v české vědě.

Je rozdíl mezi peer review a pseudo peer review. K tomu správnému je třeba především kvalifikace a čas, jinak se jeho výsledek neliší od obyčejné bibliometrie, píše v dalším komentáři Dalibor Štys.

Společný výzkum vysokoškolských pedagogů se studenty je samozřejmou součástí vysokoškolského vzdělávání. Proto je kvalita výzkumu automatickou součástí hodnocení kvality vzdělávání. Nejjednodušším řešením problému, který Jiří Nantl otevírá ve svém článku, by tedy bylo dávat peníze na výzkum tam, kde byla udělena institucionální akreditace na magisterské i doktorské studium...

Dalibor Štys ve svém dalším příspěvku píše o tzv. efektu gardedámy. Cituje aktuální článek Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací. Z článku mimo jiné vyplývá, že je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali. Citovaný článek by měl být dle Štysova názoru povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu.

Dalibor Štys byl jedním z českých výzkumníků, kteří koncem října letošního roku navštívili konferenci v rakouském Institute of Science and Technology (IST). Nyní přináší slíbený komentář. Blýská se podle něj i v české vědě na lepší časy?

Je to už devět let co vyšel článek Antoinette Molinié a Geoffrey Bodenhausena „Bibliometrics as Weapons of Mass Citation.“ V něm je krásně popsán rozpor mezi měřením kvality článku podle krátkodobé popularity a skutečným posouzením technicky nového experimentu.

Protože to nejde. Jinak by se to stalo už dávno, naše vztahy s Izraelem jsou už dávno nadstandardní a zástupce ředitele Weizmannova ústavu Avigdor Scherz, který přišel s nabídkou pomoci v roce 1999, nebyl jistě první.

Před časem byl na Vědavýzkum.cz publikován článek Česko-inovační kočka Míca. Švédsko v něm bylo označeno za inovačního leadera. Přesto se ještě nedávno (2014) mluvilo o švédském paradoxu, který měl spočívat v tom, že ačkoliv Švédsko vydává velkou část svého státního rozpočtu na výzkum, uplatnění jeho výsledků v praxi je minimální.