facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Akademie věd ČR

Akademie věd ČR

Podpořit mladé vědce a vědkyně, aby udrželi kontakt s vývojem v dané profesi a urychlili svůj návrat na domovské pracoviště. Právě s tímto záměrem vznikají v Akademii věd ČR dětské skupiny. Jejich slavnostního představení v pražském Ústavu informatiky AV ČR se 15. ledna 2020 zúčastnily také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Aktuální témata i vědecké evergreeny, jak jste je dosud neviděli – totiž NEZkresleně. Takový je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd ČR. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání přibližují nejrůznější jevy z vědní oblasti (nejen) studentům a pedagogům základních a středních škol.

Archeologie, historie, dějiny umění, literatura či vývoj práva ve střední a východní Evropě. Široké spektrum témat bude spadat pod novou česko-německou platformu v centru Prahy. Vznikne v lednu příštího roku a bude ji koordinovat Centrum medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a Karlově univerzitě.

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké. Od výroby nových pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu a využití jeho potenciálu je tématem pro špičkové vědce po celém světě.

Poprvé v historii mohli Češi vymyslet oficiální název pro exoplanetu neboli planetu, která se nachází mimo náš solární systém. Kdokoli z veřejnosti mohl navrhnout jméno, v druhém kole se pak hlasovalo o nejlepších návrzích. Planeta se bude jmenovat Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, pak Absolutno.

Čeští vědci budou pod vedením Martina Feruse a Svatopluka Civiše z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR součástí mise ARIEL. Dalekohled satelitu ARIEL prozkoumá prostředí a klima vzdálených světů. Odhalí detaily o fyzikálních podmínkách a chemickém složení jejich atmosféry, povrchu a přinese detailní informace o formování vzorku několika stovek exoplanet.

Místopředseda AV ČR Jan Řídký podepsal memorandum o porozumění mezi Akademií věd a francouzským Institut National des Sciences Appliquées Lyon (INSA Lyon). Cílem Memoranda je podporovat a rozvíjet možnosti spolupráce na poli vědy a vzdělávání mezi Českou a Francouzskou republikou, a to jak mezi vědci, tak mezi studenty – formou vzájemné výměny informací, znalostí a podpory excellence.

Čeští vědci a inženýři se budou podílet na vývoji detektoru LAD v rámci čínské rentgenové observatoře eXTP. Observatoř se zaměří na výzkum hmoty v extrémních podmínkách vysoké hustoty, gravitace a magnetismu.

Dominanta pražských Petřin, kde vznikly první hydrogelové kontaktní čočky nebo léčivý přípravek na hojení ran Hemagel, slaví letos na podzim 60 let od založení. Ústav makromolekulární chemie se za tu dobu stal v oblasti polymerní chemie významnou a ve světě respektovanou vědeckou institucí. Výzkum se posunul od studia jednoduchých makromolekul k vývoji polymerů na míru, které vynikají svými unikátními vlastnostmi.

Především na aplikaci výsledků výzkumu v oblasti průmyslu se zaměří spolupráce Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s prestižní německou výzkumnou institucí Helmholtz-zentrum Dresden. Memorandum o kooperaci podepsali zástupci obou institucí v Praze na konci října. První společná aktivita je naplánována na začátek příštího roku.

Strana 1 z 9