facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Akademie věd ČR

Akademie věd ČR

Jak příroda ohrožuje obyvatele České republiky a jak na tyto hrozby nahlíží věda? O tom pojednává cyklus čtyř úspěšných dokumentů Akademie věd ČR Tiché hrozby, který 20. září začne vysílat Česká televize. Součástí bude i diskuse odborníků.

Robotizovaný průmysl, automatizované domácnosti, robotičtí pečovatelé – jasné trendy velmi blízké budoucnosti. Jak ale umělou inteligenci sladit s etickými normami lidské společnosti? A jak ji právně ošetřit a zároveň zkoordinovat na mezinárodní úrovni? Nejen tyto otázky řešili experti konference SOLAIR, která se konala ve dnech 12. a 13. září 2019 v Praze.

V České republice se 27. září 2019 uskuteční Noc vědců. Celoevropská vědecko-popularizační akce, která zapojuje veřejnost do inspirujícího prostředí vědy, se koná už po čtrnácté. Tématem letošního ročníku Noci vědců je Šetrně k planetě. Akademie věd ČR chystá pro veřejnost program ve svém sídle na Národní třídě v Praze i na dalších místech.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky nimiž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu.

V malebném městečku Lindau na ostrově v Bodamském jezeře se letos v červenci setkali již po šedesáté deváté nobelovští laureáti s nadějnými vědci a vědkyněmi. Symposium, které tentokrát patřilo fyzice, každoročně navštíví více než 500 delegátů z 80–90 zemí světa. Letos se jej zúčastnil také Yanjun Gu z výzkumného centra ELI Beamlines.

Politici nyní více než kdy dříve potřebují opírat svá rozhodnutí o expertní vědecká stanoviska. Politické otázky, u nichž je vědecký pohled nejpotřebnější, ovšem bývají tytéž, kde je věda sama o sobě často složitá a nejednoznačná. Zdůrazňuje to červencová zpráva evropských akademií věd.

Akademie věd ČR a Učená společnost ČR zaslaly v pátek 19. července maďarskému prezidentu Jánosovi Ánderovi dopis, v němž vyjadřují znepokojení nad situací ohledně řízení a financování maďarské vědy. Již 1. září má totiž vejít v platnost zákon, podle něhož bude o výzkumu, financování vědy a zakládání či rušení vědeckých pracovišť rozhodovat nikoli akademie věd, nýbrž třináctičlenná politická komise.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oficiálně požádalo o vstup ČR do konsorcia evropské výzkumné infrastruktury DARIAH ERIC. Českým národním koordinátorem výzkumných aktivit rozvíjených v rámci konsorcia se stane velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ, jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova. Za Akademii věd se budou podílet Knihovna, Historický ústav, Filosofický ústav a Ústav pro jazyk český.

Polymerní systémy pro fotoniku a elektroniku, vodivé polymerní kompozity využitelné jako adsorbenty k čistění vody, příprava a biomedicínské využití superparamagnetických nanočástic s navázanými léčivy, struktura a chování polymerních směsí s nejrůznějšími vlastnostmi. To jsou jen některá z témat, která řešili v posledních 10 měsících účastníci 23. mezinárodního postgraduálního kurzu polymerních věd.

Výroční zasedání evropského sdružení The European Transfer Offices Circle začalo včera v irském Dublinu. Jedním z hlavních témat na programu zasedání je problematika transferu znalostí a nejednotnost výkladu pravidel pro poskytování veřejné podpory napříč zeměmi EU.